|
| ||||
| ||||
|
® 87 _
vzdal se proto svého beneficia. Po něm jme- nuje se zde altaristou r. 1386 Jan Rorejs. 1) V e S l a n é m založil Oldřich, probošt Ostrovský a farář městský, r. 1405 zvláštní nadání na dva kaplany pro kůr panny Marie na věčné časy, aby zpívali v něm ob týden se střídajíce denně ranní mši sv. (maturam) o panně Marii. Nadaci listina pak o uf do- kládá, že již od drahného času se zpívávala. 2) A podobným způsobem založena byla ranní mše zpívaná o panně Marii na mnohých jiných místech Uu(f na každý den, neb na sobotu, neb zvláště na advent a půst veliko- noční. Na každý den založena byla ve Zbrasla- vicfch r. 1390, na Karlově v Praze Vokem z Valdštejna r. 1392, ve Vodňauech Janem farářem a jinými r. 1372, v Llutici Boršem z Risenberka r. 1375, u sv. Mikuláše v Praze, v Kiumině, v Kutné Hoře atd. Každou sobotu zpívati se měla v Hořici založením Neplacha z Ostrova r. 1391, ve Velešicích nadáním Ježka z Vartenberka r. 1361, v Lípě zalo- žením Beneše z Veitmile a bratra jeho r. 1363, v Němčicích od roku 1371, v Hlohové od r. 1394; na začátku 15. století pak v Libě- šicích, v Klatovech, v Starkoči, v Klučenicich, ve Svatém Poli a j. V Jičíně zvláštní nadáni učinil Jindřich z Vartenberka k oltáři panny Marie r. 1413, aby při něm zvláštní altarista ') Libri erect., 1. f. fl. 96, 1, II. fl. 102. Není snad jeden z těchto ředitelcl původcem českách rorátnfch zpěvtic IIradeckých, které již asi na sklonku 14. století se zde konaly, jak svědčí inventář kinu r. 1407 po ohni shotovený, jenž vykazuje též jeden kancionál? z) L. er, 1. IY f. g. 4.v adveutě a v postě zpíval denně mši o panně Marii. b) Neméně četně zakládali duchovní a světští páni zpívané ročuice (anniversaria) za spásu duší svých a příbuzných, při nichž nezřídka ustanovili, by kněží, klerikové a rektor školy zpívali též vigilio (hodinky noční). Nelze nám zde veliký počet těchto anniversarií a jiných zpívaných mši zádušních zevrubně udati. ByloE jich v tehdejší době velmi mnoho založeno. c) Za to však třeba jest místněji zmíniti se zde ozvláštním bratrstvu Božího Těla". Toto slavné bratrstvo vznikla asi r. 1382. Mezi prvními zakladateli bylo mnoho šlechticů, ano i někteří z přednějších dvořanů krále Vácslava. Mělo za představené mistra a čtyři rady. Členové byli rodu panského i městského. Roku 1407 čítalo se jich dobře tři sta. Toto bratrstvo se znakem „kladiva v obruéi” vystavělo prostřed velkého synku Nového města pražského kapli Božího těla dílem slavným a nákladným. Při tomto kostele zřídili vice duchovních k slavnému konáni služeb Božích a ustanovili, by o každých suchých dnech konaly se slavné vigilie a úmrtní mše sv. se z p ě-v e m za duše bratří.') Mistr Dětřich zřídil pak r. 1404 ještě jednoho kněze k této kapli, by každý čtvrtek zpíval jedou mši za bratrstvo. I tento příklad slavného uctěni nejsvět. těla a krve Páně záhy došel hojného následování po Čechách a obecného rozšíření. Pročež nacházíme v kanciouálech této i pozdější doby četné zvláštní zpěvy : písně, prózy a litanie „o těle a krvi Páně”, latinské a české. ') Tomek 1, c, str. 202-203, (Pokrač.) Sedmá valná schůze spolku sv. Cecilie v Německu. Velká slavnost hudby posvátné konala se od 11. do 13. záři v B ib e r a c h u, městečku Horního Švábslca, způsobem velkolepým. Jak očití svědkové stvrzuji, nejevilo se při žádné z dosavádnich slavnosti tak obecné účastenství, jako tuto. Biberach čítá 6000 obyvatelů, z nichž celá polovička jest vyznáni protestanského. A přece z veškerých domů bez rozdílů vlály prapory a protestanté přijali pohostiuu do příbytků svých katolické pěvce kostelní stejnou měrou a s rovnou srdečnosti, jako katolíci.. A poněvadž kostel v Biberachu vedle historického práva náleží katolíkům a protestantům zároveň, v němž střídavé služby Boží se konají, postoupili za dnů slavnosti protestant(, kostel společný katolické bohoslužbě výhradně. Slavnosti účastnili se osobně dva biskupovéa sice biskup Rotteuburgský H e f e 1 e s biskupem sv,-Havelský m G r e i t h e m, jiuf dva, Augsburgský totiž a Bambergský zaslali shromážděným vřelé listy. Nad to pak oslavena jest valná bromada i zeměpánem králem W ú r t t e m b e r g s k ý m, který i s královnou jednoho dne ku slavnosti v kostele mezi ostatním posluchačstvem se objevil. Sluší podotknouti, že král jednotě Cecilské velmi přeje a že vláda učitelům, ředitelům kůru a j. již za dřívějších let stipendii udílela, aby jim umožnila se návštěva valných hromad jednoty pěstitelům hudby posvátné tak velmi užitečných a poučných. Pěvců dostavilo se valně z celého bližšího i vzdálenějšího vůkolf. Nejtěžšího úkolu dostalo se ovšem kostelnímu sboru v I3ibe- | ||||
|