|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 11
Gruber: Offert. »Tui sunt coeli«. Po mši: V. Hausmann: »V čarovné noci«. Pastorella. — D n e 26. p r o-s i n c e : V. Horák—K. Stecker : Missa pastoralis in G dur. Graduale »Sederunt principes« in falso bordone. J. Tresch: Offert. »Elegerunt«. Jan Wowes: »Vánoční Credo«. V. Říhovský: »Pange lingua« in Fdur č. 1. Po mši: K. F. Rudl: »Již přišel Ježíšek«. Pastorella. — Dne 28 prosince: josef Cainer : Missa »Hodie Christus natus est«. Grad, a offert. chorál. Jan Wowes: Vánoční Credo. V. Říhovský; »Pange lingua« in E dur (č. 5.). Dirigent Jan Wowes, ředitel kůru v Praze, na Strahově. Z Obořiště (u Dobříše). S radostí uvítali jsme minulého roku den 22. listopadu. Kdo zná význam Motu propria sv. Otce z r. 1903 pro reformu hudby církevní, nebude se diviti, že jsme chtěli výroční den 10letého vydání Motu propria nějak oslaviti, třeba jen nepatrným způsobem a tak projeviti povinnou úctu k svatým snahám náměstka Kristova v oboru hudby církevní. Proto jsme zpívali při ranní mši sv. chorální mši VIII. De Angelis s chorálními vložkami. Nebyla to produkce hlučná, slavnostní. Spíše klidná, upřímná modlitba to byla, by žehnal Bůh blahodárnému úmyslu sv. Otce: Obnoviti vše v Kristu. Chtěli jsme projeviti, že též my chceme náležeti k přátelům církevní hudby, kteří pomáhají heslo sv. Otce i zde uplatniti. Při té příležitosti jsme neopominuli při cvičeních zpěvu znova si připomenouti jednotlivé články Motu propria s krátkým jich výkladem. — Z nově nacvičených skladeb uvádím především chorální mši Il. In f. Sol. 1. Z vícehlasých skladeb se líbila snadná a zpěvná M. sexta op. 13. D. (4h1. s prův, varhan) od Hallera, upravená od prof. Gollera. Vy-niká vhodným střídáním a spojováním jednotlivých hlasů a celého sboru, což má při mužském sboru nemalý význam. Velmi snadné jest též jednohl. Requiem od J. Steina op. 45. Při jednoduchosti působí skladba na posluchače příznivě. Dále jsme nacvičili kratší části ze mší: Jaspers: M. Tertia op. 7. 4h1. a Perosi: M. Davidica 3h1. Cenné jest též offertorium »Justorum animae« od Nekese ze sbírky »Drei Offertorien fůr gute Mánnerchóre« op. 39. Melodie a vnitřní stavba velmi vhodně odpovídá obsahu slov a při jemném přednesu skladba uspokojí. Skladatel vy-dal též sbírku 35 motett pro mužský sbor »Jubilemus Deo«. Z ní jsme přednesli zatím jen snadné motetto od Krabbela: »Felix namque es.« Mimo to nacvičili jsme snadné a zpěvné antifony čfyřhlasné od Kreitmaiera: Alma Redemptoris Mater a Ave Regina coelorum. Velmi se líbilo od téhož skladatele motetto »Beata es« pro solo a 4h1. sbor. Přednesli jsme je nejprve při domácí akademii ke cti Neposkvrněné Panny, potom též v kostele. Skladba tato jest živá, aniž by při tom trpěl zbožný ráz. Některá místa působí dojmem slavnostně velebným. Zvláště texty »et in aeternum« a »permanes Virgo« jsou velmi případně vyjádřeny. Doufám, že při obětavosti pěveckého sboru bude nám možno poznati krásu jiných cenných skladeb. — Posléze dlužno nám projeviti upřímnou soustrast nad ztrátou horlivého obhájce reformy hudební v naší českoslovanské vlasti, vele-zasloužilého Msgra. F. J. Lehnera. Kéž osiřelá O. J. C. po smrti svého obětavého zakladatele tím více se rozšíří a zmohutní k jeho cti a stálé paměti! F. K., C. SS. R. Zivohošt n. Vlt. Ve zdejším chrámu Páně pro-vedeny v r. 1913 následující skladby: Mše: V. Říhovský, op. 32. (Ima missa brevis et facilis), op. 41. (II. mis. brevis), op. 9. (Missa pastor) R. Fůhrer, op. 297. Mimolitur. sbory: K. Bendl : >,Ave Maria«. V. E. Horák: »Veni sancte Spir.« C. M. Hrazdira: »Confirma hoc Deus«. O. Horník: »Dies sanctificatus«. Dr. J Chmelíček: »Tobě, Pane, na výsosti«. V. Mladý:»Modlitba<. Fr. Hartl: »Důvěřuj se v Pána«. — Ve sv. týden provedeny pašije od Nešvery. — Ve vánoční týden: Směs koled. j. Moudrý. OLOMOUC. (A PARMA.) Farní Jednota Cyrillská v Kroměříži řádně zřízena byla 24. listopadu 1913 na ustavující schůzi, při níž zvoleni byli předsedou P. Vojt. Zapletal, katecheta školy měšfanské, sbormistrem p. Ant. Fritz, ředitel kuru, jednatelem p. učitel Fr. Otáhal a s1. M. Schubertová pokladnicí. Za členy zakládající přistoupil vldp. Msgr. Julian Roska, centrální ředitel kníže-arcib. statků v Kroměříži a Msgr. dr. Jan Schneider, kapitulní děkan. Jednota čítá 30 členů činných a 50 přispívajících a působí velmi úspěšně. Zkoušky konají se 2 až 4krát týdně (dle potřeby). Koncem roku minulého provedeny byly tyto skladby; mše lat. od Grubera (2krát), gd Fr. Singenbergra (pro 3 mužské hlasy 2krát), Ríhovský (Missa Loreta), j. Nešvera (Missa s. Procopii), Michael Haller pro 2 ženské hlasy 2krát), Fr. Singenberger (pro 4 mužské hlasy), v době vánoční Boh.,,Jeremiáš (česká mše vánoční 2krátl, V. Picek, Vojt. Ríhovský (Missa dominicalis 2krát), Ant. Petzold (Te Deum), responsoria ad matutinutn od Skroupa, koledy Ma]átových; graduale a offertorium na jednotlivé ne-děle ze sbírky Skuherského, někdy chorálně. jakož i introit a communio ; Tantum ergo (od Tresche a Ferd. Vacha a chorální); dvakrát zpíval ženský sbor dle Kancionálu svatojanského mešní píseň »Hospodine, věcí všech Pane«, dle téhož kancionálu zpívala školka cyrillská žákyň dívčí školy měštanské české nešpory ve svátek Neposkvrněného početí t'. Marie, o slavnosti Zjevení Páně a ve svátek nejsv. Jména Ježíš. Spolu věnována pozornost i lidovému zpěvu kostelnímu přibráním některých nových písní z kancionálku dioecesního. Jednota utěšeně zkvétá, a výkony její doznaly veřejné pochvaly. Za pečlivé vedení zkoušek a přesné provádění zpěvu zásluhy přičísti dlužno p. sbormistru Ant. Fritzovi. Další činnosti Jednoty mnoho zdaru! Z. ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Rudolf bar. Procházka, přednosta hud, referátu při c. k. místodržitelství v Praze, slavil dne 23. února padesáté narozeniny. bar. Procházka na-rodil se 23. února 1864 v Praze, studoval práva a při tom pilně zabýval se hudbou, maje za učitele zvláště Zd. Fibicha. Znám jest nejen jako skladatel (písně, klav. věci, variace pro smyč. orchestr, opera »Štěstí«, mysterium Kristus), nýbrž i jako hud. spisovatel hlavně svým spisem »Mozart v Praze« a nejnověji »Z pražského hudebního života«. Bar. Pro cházka vždy vřele podporoval snahy ;cyrillské. K mnohým blahopřejným projevům přičiňujeme také i my svoje blahopřání. Redaktor ,Cyrilla", professor na reálce v Praze-VII., Dobr. Orel, jmenován byl dne ll. února panem ministrem vyuč. činným členem komise k udržování »Památek hudebního umění« v Rakousku se sídlem ve Vídni. Upřímně gratulujeme! Msgre. Frant. Nekes, kanovník v Cáchách, známý také u nás svými skladbami, slavil 13. února t. r. sedmdesáté svoje narozeniny. Pilný spolupracovník v ruchu ceciliánském v Německu složil řadu mši, z nichž zvláště jsou pozoruhodny »Missa jubilaei« a »Missa O crux ave«, Jeho Eminence kardinál Mariano Rampolla del Tindaro, proslulý státník a politik za Lva X(II., čilý a vynikající badatel církevních dějin, | ||||
|