|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 13
han obstaral emauzský varhaník p. Bedřich Wiedermann jak technicky dokonale tak i výborným koloritem rejstříkovým. Písně přednesl výstižně nadaný tenorista vinohradské opery pan Valentin Šindler. Doprovod varhan se výborně kryl se zpěvem a pozoruhodný byl zvláště hojným a účelně voleným rejstříkováním (v orat. »Josua« v »Eliáši« a v novo-roční od Wolfa). Obecenstvo napinilo veliký sál do všech prostor a zájem všech trval až do konce, který se protáhl skoro do půl 2. h. odp. Tento zjev je nejlepším vděkem pořadatelstvu koncertu a zároveň mocným appellem, — jen více lidových koncertů, ne-má-li se dobrý hudební vkus v celých massách společenských ubíti rozmohlýmm se operetami pochybné ceny, triviálními kuplety a popěvky. a. ** K VelikonOCím nezapomeňte nacvičit Introit (Resurrexit) a Communio (Pascha nostrum), sekvenci (Vicfimae paschali), graduale (Haec dies) i offertorium (Terra tremuit). Není dovoleno cokoli vynechati, ani jiným nahrazovati! Chorálně naleznete vše v Graduale parvum péčí O. J. C. vydaném. Graduale a sequence velmi lehká a pěkná vyšla ve sbírce Gradualia pro celý rok u Antonína Foerstera v Lublani. (I. díl za 3 K, II. díl za 4 K.) * * V postě při zpívané mši sv. hra na varhany je dovolena jen o neděli čtvrté. Po graduale má být vždy traktus. Lze jej i jen recitovati střídavě mužskými a ženskými hlasy za jemného průvodu varhan. ** Česká Akademie (třída IV.) vypisuje tř i ceny pro skladatele a stipendia i podporu z fondu Klem. Kalašové. Vše jako loni. Viz loňský ročník t. 1. ** Též ministerstvo vypisuje s t á t n í cenu pro hudební skladatele. Zádostiprostřednictvím místodržitelství na c. k. ministerstvo osvěty. ** Na záchranu Č. Filharmonie konáno několik schůzí, i jest oprávněná naděje, že bude za-chována. ** Na české hudební škole v Č. Bud ě- j o v i c í c li z a p s á n o letos 330 žáků, a mnoho jich pro nedostatek místa musilo být odmítnuto. Jest to po konservatoři největší hudební škola v Cechách, zásluhou jejího ředitele Bohuslava Jeremiáše, který jest též členem výboru diecésní Cyrillské jednoty českobudějovické. ** Cenu 150 K za nejlepší překlad textu Bachových »Pašijí< dle sv. Matouše, dle výtahu č. 11 Breitkopf a Hártel vypisuje Filharmonická Beseda v Brně- ** Moravský „Hudební Obzor'° píše: »Klerikální hudba. Ve větším městě Čech neuvedli na programech jméno autora Dvořáka, že je klerikál, na Moravě zase nešli na komorní koncert, že účin-koval kněz. Blahoslavení chudí duchem.« ** Slavnost vzkříšení (Boží hrob) rituál římský nezná, i koná se dle agend jednotlivých provincií církevních. Ctenáře naše bude zajímati, jak koná se tato slavnost v dioecesi vratislavské; tudíž i v českých osadách těšínského Slezska, které patří k Vratislavi— k jejíž rozsáhlé dioecesi patří i Berlín — tak jako jiné části pruského Slezska dosud církevně jsou podřízeny Praze a Olomouci. Moravský »Hudební Obzor« uvádí ve svém 1. čísle následující pořad slavnosti Vzkříšení: Po příchodu kněží a pokloně jejich před nejsv. Svátostí začíná se na kůru zpívat vzletná chorální antifona (modus 1.): Gloria tibi Trinitas, aequalis una Deitas, et ante omnia saecula, et nunc et in perpetuum. Na to žalm 116. (mod. 1. fin. 3.) : Laudate Dominum omnes gentes. Po opakované antifoně zpívá kněz : Kyrie eleison. R.: Christe eleison. Kn.: Kyrie eleison. Pater noster (potichu). Několik versiklů s případnými odpovědmi kůru, po té zpívá kněz orací: Domine Jesu Christe, na ni sbor odpoví: Amen. Kněz skončiv Sanctissimum, oděn velem vezme do rukou monstranci a obrátiv se k lidu zapěje (intonat lingua vulgari): Vstalt jest této chvíle. V agendě stojí však pouze •německy a polsky: Christus ist erstanden, Chrystus z martwych wstal s připojeným nápěvem: Hned jde vše k východu chrámu na průvod. Po intonaci kněze zpívá lid píseň »Vstal z mrtvých Vykupitel« anebo »Třetího dne vstal Stvořitel«. Po průvodě zpívá se Tantum ergo a po něm veršík: In resurrectione tua Christe, allelúja, s příslušným responsoriem a orací. Po požehnání intonuje kněz (po uzavření svatostánku) Regina coeli, sbor pokračuje. Vers. Gaude et laetare s odpovědí a orací: Deus, qui per ... Tím slavnost končí. ** na uváženou. 1. Z okresního města, při farní osadě čítající přes 4000 duší, došla stručná, ale ubohé církevně-hudební poměry místní ostrým světlem rýsující zpráva ředitele kuru : »V minulém roce z mnoha příčin pěstován toliko lidový zpěv podle dioecesního zpěvníku a kancionálu svatojanského.« — Tedy dle všeho liturgický zpěv byl úpině zanedbáván a snad i o největšich svátcích při slavných bohoslužbách po celý rok zpívána byla pouze píseň lidová ! Máme za to, že při nějaké, byt i jen skrovné snaživosti ředitele kúru a při poněkud jen vyvinutém smyslu pro církevní hudbu u duchovní správy by to tak smutně jistě nedopadalo v městě, kde hojnost jest školní mládeže a zajisté i dospělých zpěváků. — 2. Při installaci nového faráře na jisté osadě zpívána taktéž jen písnička, a to při dokonalém průvodu varhan ředitele kůru, jenž svědčil, že při dobré vůli a trošce snahy ředitel kůru by mnoho dokázal. Než po celý rok, vyjímaje responsoria mešní, liturgický zpěv zůstává tam popelkou. 3. Nezřídka se stává, že ač záduší jest dostatečné, >Cyrill« se ani ne-předplatí, a když se pošle, vrátí, ač biskupské konsistoře odebírání »Cyrilla« ze zádušního jmění přímo nařizují, a biskupští vikáři při visitacích mají se přesvědčovati, zda »Cyrill« se odebírá. Výmluvou bývá, že se hudbě nerozumí, a ředitel kůru zájem o reformu církevní hudby nemá. Než dejme tomu, že tomu tak jest, zda není svatou povinností všech, aby podávané příležitosti užili a vzdělání své hudební hleděli dopiniti, při čemž by se zájem pro církevní hudbu časem jistě dostavil? Zda nehřeší se tu přímo proti Duchu svatému: K spasiteInému napomínání srdce zatvrzelé míti? Smutné by věru bylo, kdyby se dostavila u někoho již taková otrlost mysli, jaká byla u jistého zatvrzelého hříšníka, ku kterémuž, když přišel kněz a k pokání jej přivésti se snažil, nemocný zarytec, naznačuje tím duševní stav svůj, knězi řekl: »Chléb tvrdý a nůž tupý« a po těchto slovech odvrátiv se, zemřel. Kéž pamatují všude, kde pro církevní hudbu smyslu a zájmu nemají, jestliže »Cyrilla« třeba nečteného dle povinnosti uloží, že v pozdější době přijdou, kteří budou tomu povděčni, když na faře najdou řadu ročníků »Cyrilla« s mnohými cennými hudebními přílohami. Aspoň této možnosti nechf neodebíráním »Cyrilla« se ne-překáží. | ||||
|