NEZAŘAZENO
Ročník: 1914; strana: 20,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
20 CYRILL X L.

Celý text v přepise zní:

Strana Sborníku litoměř. 349.

De ~čťó venee~lao.

1. Swaty waczlawe, V. Marya, matko zaduczie,

wewodo czejke zemie, tys kralowna wjjemohuczi,

kniezie nafs, prf1Z za ny

pros za ny boha, za krziestiany

fwate° ducha. holpodyna.

Kryjteleyjon. Xpc°n

II. Nebeskef gt dworzjtwo krajne,

blaze to°, ktoz tam pugde: VI. Wjjickni jwieti spomahayte,

ziwot wieczny, zahynuti nam nedavte,

oheň yajnij w jwietie w bludnem

jwate° ducha• at nezahynem.

Xpcou. XpCOn .

III. Spomoczi my twe zadame,

lmilug fe nad nami, VII. Hrziechuow fe najjych lekamy,

utiejs fmutne, Spomoczi wajjie zadame,

otžen wjje zle, jwaty wite,

jwaty waczlawe. slaveny oytiejje. Xpc—.

Kry[te °I'

IV. Angele jwieti nebejftij, VIII. Wyjjte diediczi czejke zemie,

raczte nas k sobie prziwejtij, raczte pomnieti na íwe plemie,

tu, kdez jlawa nedavte zahynuti

neprzejtawa nam y buducziem

wieczne° boha. jwaty zykmude

Xpč °. s. prokope,

jwata lidmillo. Xpeleyjon.

Strana rukopisu 350.

IX. Bohu otczi chwalu wzdaymy,

jwatym f e krzizem pozehnaymy :

we gmeno otcze

y f yna geho

y f wateho ducha. Xpeleyjon. An;.

Tímto zápisem jest tedy zjištěno, že i ony strofy, které obsahují invokace k sv. Vítu, Vojtěchu, Zikmundu, Prokopu a Lidmile nejsou teprv z dob katol. reformace, nýbrž aspoň ze sklonku stol. XV.



A poněvadž je tato píseň vložena mezi písně výslovně husitské, v kodexu, v jehož kalendáři označeno (na str. 307) >Ochtab. S. Jana Hus« plyne z toho, že patrně i husité píseň svatováclavskou takto zpívali.



Autor domnívá se však, že zápis jest opisem písně starší a vede pak nepřímý o tom důkaz a to z podobnosti tak zv. votivního obrazu arcib. Jana Očka z Vlašimě, který byl oltářním obrazem arcib. kaple v Roudnici, pochází ze XIV. století a malován Dětřichem pražským. Jsou na něm titíž světci jako v invokacích písně svatováclavskP. Druhý důvod vede z toho, že v písni vzýván sv. Zikmund, jehož úcta kvetla v době Karla IV., ale po něm utuchla. Třetí pak v podobnosti písně svatováclavské s litaniemi »Řádu korunování< krále českého z doby Karlovy zachovanými. r,

:•A ' .
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ