|
| ||||
| ||||
|
24 CYRILL XL.
a jiných větších městech. Počet těchto škol pěveckých rostl tak rychle, že s každým chrámem, při kterém nalézal se pěvecký sbor, byla též spojena pěvecká škola. Provedení zpěvů z doby rozkvětu polyfonie žádalo vedle zdatnosti pěvecké také důkladné znalosti složitých pravidel mensurální theorie. (Viz Rep. ot. 14 b.) Trvalo to řadu let, než se jim zpěváci naučili. Chlapci, kteří zpívali ve sborech soprán a alt, mutovali dříve, než se naučili bezpečně zpívati. Byli proto nahrazeni falsetisty, později pak kastráty. Ženám nebylo dovoleno zúčastniti se církevních zpěvů podle slov v listu sv. Pavla ke Korintským, v němž se zapovídá, aby se účastnily ženy církevních záležitostí. » Mulier taceat in ecclesia«. (I. Kor. 14, 34.) Provedení zpěvů ve XIV.—XVI. věku bylo však — nehledíc ani k nesnadnému notopisu — samo sebou dosti obtížné. Vyskytovaly se tu dlouhé řetězce tónů, vydržené noty a pod., které vyžadovaly důkladné průpravy pěvecké. Též Contrapunto alfa mente (viz Rep. ot. 10.), který se udržel až do stol. XVI., po-skytoval pěvcům hojně příležitosti, aby ukázali uměleckou zdatnost jak po stránce technické, tak i skladatelské. Ovšem byli pěvci papežské kapely, dvorní kapely ve Vídni, Paříži, Londýně atd. nejen znamenitými zpěváky, nýbrž také výtečnými skladateli, kteří dovedli nesnadný contrapunto alfa mente mistrně improvisovati. (Pokračování) P. BERNARD VELÍŠEK O. S B.: Liturgický zpěv a církevní hudba v Anglii. (11.) V článku »Liturgický zpěv a církevní hudba v Anglii« (Viz »Cyrill«, říjen 1913) byla učiněna zmínka o kathedrále, která ohledně liturgického zpěvu a církevní hudby dává ostatním kostelům dobrý příklad. Touto kathedrálou, jak ostatně z předcházejících řádků téhož článku vysvítá, je katolická kathedrála londýnská, známá pod jménem »Westminster Cathedral«. Je to velikolepá budova v ranném byzantském slohu křesfanském, s vysokou štíhlou věží, s níž je nádherný rozhled po Londýně. Nedaleko, jen asi deset minut vzdálí, stojí na břehu Temže majestátní sněmovní budovy a hned vedle staroslavná »Westminster Abbey«, původní to kathedrála londýnská, při níž až do reformace benediktini ze sousedního opatství (»abbey«) konali bohoslužbu. Nová kathedrála katolická je velikolepýln znázorněním znovavzkříšené církve katolícké v Anglii. Jako na mnohých jiných místech v Anglii musili se katolíci také v Londýně ve stínu starých nádherných kathedrál, vystavěných katolickými předky, spokojiti chudou kaplí, než se jim podařilo postaviti si slušný kostel Panny Marie v Moorfields. Myšlenku zbudovati novou důstojnou kathedrálu pojal již kardinál Wiseman, po něm ji zdědil jeho nástupce, kardinál Manning, kterému se podařilo zakoupiti místo, a konečně ji šfastně provedl zvěčnělý kardinál Vaughan (čti : Vón). Na svátek svatých Petra a Pavla r. 1895 byl položen základní kámen, a za sedm let, totiž na svátek Nanebevstoupení Páně r. 1902, byly v součásti nové kathedrály, zvané »Chapter Nall«, po prvé konány slavné služby Boží. Když se kardinál Vaughan brzy po svém nastoupení na prestol arcibiskupský rozhodl započíti se stavbou, uvedl ve svém pastýřském listě datovaném na Boží tělo r. 1895 mezi jinými důvody, pro které bylo třeba stavěti novou kathedrálu, také ten, že je žádoucno, aby v hlavním městě britské říše bylo slyšeti zpěv posvátné liturgie. Zahájením služeb Božích ve zdech budov kathedrálních byl onen ideál uveden ve skutek. Již tehdy, r. 1902, napsal autor »Průvodce westminsterskou kathedrálou« (Guide to the Westminster Cathedral«): >,Ohromná budova je svou majestátností a nádherou, kterou se bohdá zaleskne, pouze zevnějším orgánem, jehož hlasem a vyjádřením je konání bohoslužby ve velebném kruhu církevní liturgie.« Pro vnitřní výzdobu nové kathedrály nemohl kardinál Vaughan mnoho vykonati, aniž se dočkal jejího posvěcení;) zemřelf již následujícího roku. Ale vykonal důležité dílo také založením kathedrálního kuru. Ředitelem kúru byl ustanoven mladý nadaný hudebník, Dr. Terry. Nynější sbor se skládá z 21 chlapců a devíti pánů; ženské hlasy jsou vyloučeny. Pořádek služeb Božích v kathedrále Westminsterské je následující: Denně se koná úpiná liturgie v choru, a sice po desáté hodině ráno (1010) se recituje Prima a Terce, o půl desáté je slavná mše sv., pak Sexta a Nona. Terce je zpívána v postranní kapli, `) Kathedrála byla slavně posvěcena dne 28. června 1910. | ||||
|