|
| ||||
| ||||
|
26 CYRILL X L.
^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^~ ČINNOST CYRILLSKÁ OBECNÁ JEDNOTA CYRILLSKÁ. Vsdp. probošt Dr. los. Mrštík šedesátníkem. Loňského roku přinesli jsme při nastolení vsdp. Dra. Mrštíka na proboštství poděbradské v Cyrillu jeho podobiznu, dnes vzpomenouti dlužno, že se dočekal ve zdraví a při neúnavné činnosti šedesáti let. Narodil se 17. dubna 1854 v Sauersacku (okr. Nýdek), gymnasium studoval v Praze a Jindř. Hradci a vysvěcen byl v Budějovicích nakněze 23. července 1876 biskupem Janem Val. Jirsíkem. Kaplanoval v Nové Bystřici a Táboře, stal se farářem v Klášteře, r. 1887 katechetou na Král. Vinohradech, 1892 professorem na gymnasiu hradeckém. Byv promován r. 1890 za doktora bohosloví, přednášel od r. 1892 pastorálku a katechetiku při bisk. theol. ústavě v Hradci Králové. Roku 1901 byl zvolen arciděkanem v Chrudimi a roku loňského jmenován proboštem v Poděbradech. Z bohaté činnosti jeho vzpomínáme jen jeho ne-únavné činnosti cyrillské. Již od r. 1872 pracoval horlivě na jejím povznesení a reformě, nejprve jako bohoslovec a prefel V poslední době vstoupil vsdp. p. probošt Dr. Mrštík v čelo redakční rady »Cyrilla« a jeho zápal pro reformu hudby chrámové neutuchá. K šedesátce vřelé přání vyslovuje nejen Obecná Jednota Cyrillská, nýbrž i redakce >,Cyrilla,, a hojné zástupy všech cyrillistů, přejíce, aby vsdp. probošt ve zdraví a svěžesti ducha dočkal se dalších desítek! Ad permultos annos ! SChola austriaCa svolává přípravné shromáždění vd. duchovenstva, rakouských ředitelů kůru, a varhaníků, na které se nejprv nezávazným způsobem má raditi o otázce: »Jaké prostředky lze nalézti pomocí organisace a zákonodárství, aby se nynější neudržitelné poměry ředitelů kůrů a varhaníku zlepšily' Schůze konati se bude dne 11. května 1914 ve Vídni v Konzerthausu (sál Strauss-Ja unerúv) Vídeň, III. okres, Lothringerstrasse 20. Ob. Jednota Cyrillská bude zastoupena úředně. Kdo by se snad chtěl zúčastniti za O. J. C. po případě Jednoty diecesní, nechf to laskavě oznámí co nejdříve na adressu jednatele Ob. J. C. D. J. C. V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. K. BOČEK. Z L §Ova. Reverendissime ! Chtěl jsem původně napsati Vám článek do našeho časopisu, který by jednal o potřebách venkovských a maloměstských kůrů. Nezbývá mi však na to času a proto jen tímtokrátkým dopisem beze vší přípravy zběžně vše na-črtám. Čekal isem, že se této věci chopí snad ruce ředitelů kuru starších a když se dosud tak nestalo, odhodlal jsem se 1< tomu sám. Na venkově záleží nejvíce na zpěvu lidovém. Nemáme dosud jednotného, všeobecného mešního zpěvníčku. Na každé osadě se zpívá jinal< a přijde-li na osadu nový ředitel-varhaník, tu jest mu vždy mnoho s tím činiti, než obeznámí se s melodiemi lidu. Byl sice před několika desetiletími vydán kancionál Sv.-J. Ten ale je příliš objemný. Péčí Jednoty Cyrillské měl býti vydán zpěvník pro celé Cechy jednotný. Mohla to býti práce snad celé komise hudebních autorit. V něm měly by býti: úpiné roráty staročeské Lehnerovy, pak české nešpory )pro vesničky) a jednohlasá latinská mše i reouiem pro lid. Pohyblivé části (graduále, offert. a j.) by zpíval sám ředitel (varhaník). Zpívalo by se pal< všude stejně a nebylo by nikdy kol]ise mezi nově ustanoveným varhaníkem a lidem. Další potřeba by byla, aby ředitel měl přístup do škol, kde by zpěv chrámový cvičiti mohl. Ač je cvičení kostelních písní osnovami předepsáno, přece se na mnohých školách písně ty necvičí. Než v tom zjednána bude náprava, dobře je vyžádati si dovoÍení, aby v prázdných hodinách mohlo se prázdné třídy po-užiti ku zpěvu. iŽádost k místní neb okresní školní radě.) Správce školy pal< se zdvořile požádá, byrozhlásil po třídách, kdo chtěl by se zdarma zpěvu učiti. Přihlásí pak se jistě žáků dostatek. S takovým materiálem dá se dělati mnoho. Chce-li zavésti se nová cenná píseň, lid obyčejně se staví proti, ale umějí-li to děti, vžije se píseň lehce. Sám jsem se letos přesvědčil na staročeských rorátech. Jest to celkem asi 30 různých písní (něl | ||||
|