|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 29
Jos. Foerster. Ve čtvrtek a v pátek v 8 hod. večer Umučení Páně od Frant. Picky pro mužský sbor. V e 1 i k ý p á t e k. Trakty Bernabei. Pašije, Boh. Kašpar. Popule, osmihlasý dvojsbor, Alb. Lipp. Vexilla Jos. Binder, Ecce quomodo Jae. Gallus. V 5 hod. odpol. Cantiones ecclesiasticae Vojt. Říhovský pro ženský sbor. B o ž í H o d. Vidi aquam, Jos. Foerster. Introit Stehle. Missa sc. Joannis Babt. Karel Douša. Graduale Fr. Picka. Sekvence Ant. Foerster. Offertorium J. N. Škraup. Communio, chorálně. Pange lingua Es-dur. J. Č. Drahlovský. Odpoledne Nešpory, Karel Douša, Regina coeli, Jos. Foerster, Pange lingua B-dur. J. Hanisch. P o n d ě 1 í v e 1 i k o n o č n Í. Missa op. q. Ed. Tregler, Graduale a offertorium, Skuherský, sekvence Ant. Foerster, introit a communio chorálně, Pange lingua G-dur Jos. Cainer. Kouřim. Skladby provedené v děkanském chrámu sv. Štěpána ve svatém týdnu: »Temné hodinky« chorálně. Responsoria od J. Zyky. Miserere od Jar. Křížka. Z e l e n ý č t v r t e k: Mše z Es dur od O. Horníka; Graduale a Offertorium pro smíšený sbor od Fr. Zd. Skuherského. V e l i k ý p á t e k: Pašije od Boh. Kašpara. Improperia od G. P. Palestriny. Vexilla regis, Ecce quomodo od J. Ev. Ze-linky. B í l á sobota: Kyrie chorální: Gloria, Sanctus, Benedictus ze mše G-dur od O. Horníka. Při vzkříšení: Te Deum od Jos. Foerstra. Regina Coeli Ant. Lottiho, Pange lingua z A dur V. Říhovského. Hod Boží: Mše E. V. Horák- Missa Quinta in B. Graduale od Fr. Zd. Skuherského. Offertorium Jar. Křížka. Pange lingua Es od V. Říhovského. J a r o s l a v Křížek, řed. kůru. DIECESNÍ JED. CYRILLSKÁ V BRNĚ. (0. NECID.) Z Brna. Při založení o první m sjezdě diecesní Jednoty Cyrillské mile překvapeni byli účastníci velikolepým výkonem zpěváckého sboru při augustiniánském chrámu Páně v Brně za řízení sbor-mistra Maxe Koblížka, jenž jde ve šlepějích Křížkovského v pěstování církevní hudby, a tím piní úkol, jejž si vytkl »Cyrill«. Z jeho působení na kůře a ve Vesně«, kde je učitelem zpěvu, podáváme stručný přehled za r. 1913, přihlížejíce k významnějším pracím. A) Na kůře provedeny: Mše: Horák-Stecker: Pastorálka (s prův. žestů). Fr. Picka: Mše C moll (s prův. žesfů); G dur (s prův. žestů); F dur (s prův. žestů); B dur; C dur. Douša: Missa solemnis, D dur (s prův. žestů). E. Tregler: Missa brevis D dur a druhá D dur. N. Kubát: Missa D dur. Gruber: Missa C moll (pro mužský a ženský sbor a varhany) a F dur. F. X. Witt: Mše As dur (pro smíš. hlasy a varhany) a M. Sct. Ceciliae, F dur. Říhovský: Missa Loreta a Lauda Sion. J. B. Foerster: Missa bohemica. Křížltovský: Mše na Bílou sobotu. Falso bordone. Bez průvodu varhan: Harant z Polžic (pro 5 hlasů). Horník: C dur. Te Deum. Fr. Picka: ll dur (s prův. žesfů) a SchSpf, D dur. Requiem: Křížkovský (pro 3 mužské hlasy). Schenck A moll (pro smíš. hlasy). Vložky ke mši. Ze sbírky Skuherského, Wittovy a Mittererovy. Antonelli, Picka, Tregler, Bendl, Brosig, Reissiger, Palestrina. Různé: Křížkovský: a) Pašije sv. Jana a Matouše, b) Responsoria při průvodu na Hromnice a na Květnou neděli, c) Responsoria na Dušičky počtem 9), d) Responsoria: Modoredo, Qui Lazarum, Subvenite, Animas. Liszt: Libera (pro mužské hlasy). Velikonoční responsoria (počtzm 27) od Picky, Ríhovského, Koenena, Hándla, Viadana, Zoilo, Croce, Ferari. Palestrina: O bone Jesu, Vexilla regis. L. Vittoria: Popule meus. Regina coeli od Schnabla (s prův. žestů). Responsoria na Boží Tělo od A. Hromádky (pro mužskéhlasy). — B) Ve »Vesně«: Církevní písně dle Eichlerova kancionálu. A. Koblížek : Škola zpěvu. Různé sbory českých autorů. — Hudební přednášky O Beethovenově Eroice; v theorii rozbory skladeb klavírních. ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Roman Nejedlý řídící učitel ve výslužbě, do-žil se 9. dubna t. r. sedmdesáti let svého věku. Na-rodil se 9. dubna 1844 v Dětenicích u Libáně, působil jako učitel v Litomyšli, žije nyní v Praze. Známy jsou jeho skladby pro sbor, některé i na posvátné texty jak pro mužské i smíšené sbory, v nichž pamatováno i na poměry nejjednodušší. Na mnohá léta! Hanuš Trneček, professor konservatoře a skladatel, zemře] po delší chorobě 28. března 1914 v Praze a 30. března pohřben na hřbitově Olšanském. Vyučoval klavíru a harfě, pilně účastnil se če, ského ruchu hudebního. Byl dlouhá léta předsedou hudebního odboru »Umělecké Besedy,- a předsedou výboru I. českého hudebního festivalu r. 1904, jenž se tak výborně zdařil. H. Trneček narodil se 16, května 1858 v Praze, absolvoval pražskou konser vatoř, působil v Berlíně, Zvěřině a byi r. 1888 po-volán na pražskou konservatoř. H. Trneček pilně skládal. Posledně napsal houslový koncert, jehož provedení se nedočkal. R. i. p. ** Úmrtí. Dne 23. dubna t. r. zemřel v No, věm Strašecí tamní dlouholetý ředitel kůru Emanuel Spal. Pro svoji šlechetnou, mírnou povahu těšil se všeobecné přízni a vážnosti. Před půl rokem po-choval svoji chot, pro niž tedy dlouho netruchlil R. I. P. ^ o 11 RUZNÉ zPRAVY. Verdiovo Requiem provedl 18. března t. r. ve Smetanově síni vinohradský »Hlahol«, jímž rozloučil se sbormistr K. Nedbal s Prahou odcházeje do Plzně za kapelníka k městskému divadlu. ** „Křížovou výpravu dětí` od G. Pierného, pod taktovkou Doušovou provedlo Oratorní sdružení, k němuž vedle C. Filharmonie přidružil se dětský sbor Umělecké výchovy z Kr. Vinohradů. Provedení bylo dokonalé, v dětských sborech obdivuhodné. x* Dvořákovo Requiem, krátce po té, 30. března t. r. provedl pražský »Hlahol«, v témž sále. Letošní činnost jeho byla veliká. Provedl mimo to dvakrát Vítězslava Nováka »Svatební košile« a dva-krát Berliozovu úpinou Symfonii fantastickou. (Episoda z života umělcova.) Sedmá Bachova slavnost konati se bude péčí nové německé Bachovy společnosti letos ve dnech 9.—11, května ve Vídni. Ve spolku s c. k. společností přátel hudby ve Vídni a jejím odborem »Singvereinem« provedeny budou čtyři koncerty a to 9. května kantáty, 10. května v poledne komorní hudba, 10. května večer koncert pro varhany, sbor a orchestr a 11. května večer provedeny budou »Pa-šije podle sv. Jana«. Řízení slavnosti převzal kap. dvorní opery Frant. Schalk. Mozartovo světoznámé Requiem, poslední dílo jeho, kterého nedokončil, bylo právě vrchním bibliotekářem Dr. Alfredem Schnerichem vydáno ve Vídni ve faksimile Mozartova rukopisu, který se chová v c. k. dvorní knihovně vídeňské. Vydání rukopisu má veliký význam k poznání způsobu uměleckého tvoření Mozartova. Vydání čítá 31 stran textu, 95 | ||||
|