|
| ||||
| ||||
|
-52--
Co pak konečně se týče chrámů ve větších i ně s t e c L, slavná městská rada IVllado-Boleslavská vzor postavila, kterak dlužno vyléčiti bídnou hudbu cllrámovon. Uprázdnilo se místo ředitele kůru a městská rada vypsala na obsazení místa konkurs tak vzorný, že jej všem pokročilým a umění milovným městům vřele odporučujeme k následování. (Doslovné znění památného konkursu viz na jiném místě téhož listu.) Městská rada nadala 1. místo ředitelství kůru tak slušně, že se tam může ]ilásiti skutečný umělec hudební, jenž, maje zabezpečenou přítomnost a skrze pensi i budoucnost, veškeré sily své věnovati může zpěvu církevnímu. 2. Místo udělí se jen takovému žadateli, který se zaváže v reformu hudby chrámové dle požadavků doby naši k umění. 3. fieditel kůru jest zavázán farní školu pěveckou (16—20 cvičeneů), bez níž na řádná provozování dobrých skladeb ani mysliti nelze, bezplatně po 6 hodinách týdně vyučovati, aby tou. měrou vypěstoval se řádný sbor pěvecký. — Tou cestou bezpečně a jistě se dosáhne cíle žádoucího — reformy hudby chrámové. Mladá Boleslav jest první město v Čechácb, které z vlastního popudu zasadilo se o přežádoucí opravu zpěvu církevního. Sláva panu purkmistru Dru. Mattušovi ! Sláva slavnému zastupitelstvu Mlado-Boleslavskému ! Ad 3. Dejte nám kněžstvo hudby církevní znalé a v době krátké ukážeme, co z našich chrámů učiniti lze ! Nepodceňujte důležitost zpěvu církevního, jenž v sobě chová moc znovuzrozujfcí, mysl i srdce občerstvující. Kněžstvo především hudby znalá, pravím, poněvadž změněnými poměry učitelstva chrám se vším, co v něm se děje, odkazuje se správci duchovnímu, jenž v budoucnosti kromě důkladného bohosloveckého vzdělání a neúhomiosti života také všelikých odborů umění církevního, zejmena hudebního znalým býti musí, má-li radou anebo skutkem, čeho za změněných poměrů velmi zhusta zapotřebí bude, vykonati, co ve prospěch duchovní svěřené osady vhodným býti uzná. Když 1. P. 1860 v Praze zasedal sněm církevní, byly poměry Církve zcela jiné a málo kdo zajisté tušil tehdáž, kam se dostaneme u nás za 14 let. Jakkolivěk slabé toliko tu a tam po obzoru roztroušené mráčky blížící se bouři ohlašovaly, ustanovila přece již tehdáž synoda jako by prorockým duchem, aby předevšfm „v jednotlivých seminářích klerikálních k důkladnému vyučení se a vycvičení chorálu gregorianského a na základě jeho zbudovaného zpěvu vícehlasní lto příležitost nikdy nechyběla.” Duch sv., jenž řídí sněmy církevní, mluvil zde ústy biskupův v předzvěděnf, že nadejde doba, kde pěstování zpěvu chrámového spočívati bude z většíbo dílu na přetížených bedrech duchovních správcův. Malá jest ve dnech našich naděje, že by se poměry zlepšily ve prospěch Církve, za to však nil~olivěk bczdůvochlá obava, že tlelšínt trváním poměry vzhledem hudby chrámové zejmena v ma.lýcla, chudých osadách valně se zhorší. Zde a onde velikou již mají nesnáz s kůrem a varlianami, přijde však doba, kde bude ještě hůře. A proto zapotřebí jest, abychom v čas přemýšleli, kterak nastávajícímu zlu přítrž učiniti, naproti valící se spoustě pevnou hráz postaviti. Opatřete dím), aby vzdorovati mold všem rxtožným nehodám. Zde jedinou pomoc poslzytnouti mohou semináře k 1 e r i k á I n í, a jen semináře. Veškerá naděje naše vzhledem budoucnosti na nich spočívá. Odtud musí reforma zpěvu církevního počíti, odtud se šířiti, odtud jako jart)í deši zúrodňující se rozlíti po nivách česko-moravsko-slezských. Dejte nám kněží hudby církevnf znalých, a oživíme mrtvé chrámy jásotem viry znovu k životu probuzené ! Delikátní v jistých ohledech záležitost, o níž tato !ednati hodlám, ale důležitosti ncsmirné! A právo proto zashtlntje nepředpojaté pozornor;tt a zralého uváženi. Vypravovr~tcli isou hudební poměry seminářů dostatečně, jednotltvých i zevrubně znárn.v, aby spravedlivě dovedl posouditi, čeho třeba jest, má-li smutný stav nynější hudby chrámové sc. ukončiti a budoucnost příznivější nastati. Ze se nyní ve prospěch důležitě záležitosti i,aší cos stati musí, v tom zajisté svorný jest hlas a jednohlasné volání veškerého duchovenstva ve správě ducllovnf nyní působícího. Mnozí, přemnozí s velikým zápalem rádi by se pustili do díla taj: žádoucího, jest kdyby byli vzdělanými hudebníky. Mnozí jsou, kdož citelnou nedostatet`iiost bc.lestně pocitují, očekávajíce obrat k lepšímu od budoucnosti. Vsím právem ! Ku vzdéIání v oborui hudby posvátné nebylo jim v letech přípravných poskytnuto příležitosti, nepadá tedy na ně též žádná vina. Úpadek zavinila neštastná doba, nikoliv jednotlivec. Budoucnost musí zahojiti rány v minulosti zasazené, a budoucttost takovou urychliti, nás všech jest svatou povinností, zejmena povinnosti seminářů klerikálních. Abych se od objektivnosti a nepředpojatosti neuchýlil, uvedu příklad z vlastního | ||||
|