|
| ||||
| ||||
|
30 CYRILL XL
faksimilí rukopisu a 5 stran faksimile rukopisu Sůssmayerova, Stadlerova a Eyblerova. Formát jest 35,4 \25-5. Cena 6) K. Sbor dómu ve sv. Havle (St. Gallen, Švýcary), který řídí kapelník prof. J. Scheel, čítal koncem r. 1913 50 sopránu, 28 altu, 29 tenorů, 38 basu. Cell Čtyřicáté výročí smrti Vincence Bradáče, kanovníka v. v. metrop. kapitoly sv. vítské připadlo letos dne 9. února. V. Bradáč jest vydavatelem ,Kancionálu svatojanského« i pruvodu varhan k němu. Letos připadá vlastně i padesátileté jubileum našeho Kancionálu. Kancionál ten (viz Cecilie roč. I.) vzdělal na základě kancionálu od Mat. Šteyera v r. 1683 sestaveného. Aby pak kniha obsahovala i dobré písně novější, použil kancionálu od Bečáka, Drbohlava, Pohořelého, kancionálku krále-hradeckého, duch. písní od Kamarýta, sbírky hymnů a písní od Sušila, Vinařického, Štulce, Kuldy, Soukopa a j. Staré nápěvy přijaly se beze změny, ale slova místem zvetšelá, přepisy a přídavky porušená, aneb hned původně rukou neumělou sestavená vy-tříbil, přestavil a dle možnosti ozdobil, tak aby sice ráz prostoty a starožitnosti podržela, nicméně však správností se doporoučela. Byl také »Kancionál svatojanský« na dobu svou dílo velevýznamné a vší úcty hodné, kterému se dostalo pochvaly na př. samým Dr. Wittem. Když mu kancionál svafojanský předložen, neskrblil chválou a vyslovil přání, aby se německým katolíkům dostalo díla podobného. Zatím se dostalo Němcum stěžejného díla Báumkerova, naše bohatá literatura písňová zatím doposud na podobné zpracování čeká. Zajímavé zápisky Bradáčovy o pracích na Kancionálu svatojanském měl, pokud nám známo, zesnulý prof. Dr. Jan Zítek a připravoval je k tisku. Avšak tuším jen ukázky uveřejnil ve AVlasti«. Bylo by záhodno zápisky ty zachovati, majff mnoho zajímavostí zejména po stránce literárně historické. Kéž by se našli pracovníci, kteří by po-čatou práci na Kancionálu dokončili ! Jubileum svatojanského Kancionálu bylo by tím nejlépe oslaveno. r. jarní slavnosti hudební k o n a j í se v Praze po prvé a mají býti jakousi přípravou na budoucí 11. hudební festival český. Konají se od 25. dubna do 3. května t. r. a súčastní se jich veškeré ústavy a korporace hudební, zpěvácké spolky a sdružení,_Hlahol, Sdružení pražských a moravských učitelů, Ceská Filharmonie, České kvartetto, Nár. divadlo. Pořad jest následovní: 25. dubna vNár. divadle Smetanova bLibuše«,26. dubna matinée Pěveckého sdružení pražských učitelů a večer v půl 8. koncert zpěváckých spolku ve Smetanově síni Obecního domu. 27. dubna večer v Nár. divadle: Fibichova »Sárka«, 28. dubna ve Smetanově sále: Smetanova nMá vlast«, provedená Českou Fílharmonií ve smyčcích značně rozšířenou. 29. dubna v Nár. divadle: Dvořákova »Rusalka«, 30. dubna ve Smetanově síni : Dvořákovo nRequiema (hlahol a Ces. Filharmonie). 1. května ve Smetanově síni : Komorní koncert. Účinkuje České kvartetto, děd. princ Ferd. z Lobkovic, kom. pěvec Kar. Burian. 2. května ve Smetanově síni : koncert Pěveckého sdružení pražských učitelů. 3. května : Den českého pěvectva na výstavišti v Král. Oboře, večer Pěvecká beseda ve Smetanově síni Obecního domu. Kancelář slavností na Starom. radnici, síň č. 45. Také reforma církevní hudbv. Na jisté venkovské osadě farní, kde ani o pouti aspoň poněkud správná mše na kůru se neprovozuje, snaží se mladý administrátor fary pomoci církevní hudbě na nohy. Poněvadž paličky k tympánům již od ne-paměti zmizely, opatřil nové a ku Vzkříšení postaral se o intrády, muziku a střelbu. A pochvaluje si, žetak přetrumfnul sousední město, kde po celý rok správná církevní hudba se provozuje, ale bez tympánu a rámusu. Na uváženou. Na každé osadě odebírá se ,Cyrill`, ale dostane jej do ruky obyčejně jen duchovní správce a ředitel kuru. Jak by věc cyrillská získala, kdyby se ,Cyrill« dával též čísti kosteiním zpěvákům ! Před lety pisatel zapůjčoval svým zpěvákům časopisy pro církevní hudbu a přispělo to valně ku vzbuzení zájmu pro církevní hudbu a k hlubšímu poznání pravé církevní hudby. Vkus zpěváků tak se vytříbiv, že když přišli jinam a slyšeli tamní hudbu církevní, po návratu dovedli pronésti případný úsudek o ní a dobře rozpoznávali, co pravou církevní hudbou jest a co jest jen karikaturou její. Inventář huJebnin českého kantora v XVII. století. Dne 15. března r. 1678 stal se učitelem při farní škole v Třebenicích a zároveň kantorem při latinském kuru tamního farního chrámu Jakub Ludvík Pátek, který zde až do své smrti 27. října 1699 zdárně působil. Tento dobrý a »chvály-hodný muž« odkázal své hudebniny vlastním nákladem pořízené farnímu chrámu třebenickému s podmínkou, že jeho dětem, kdyby toho potřebovaly, ku přepsání ponechány budou. Inventář těchto hudebnin nalézá se v knize »Registra záduše třebenické« a obsahuje téměř 14 foliových stran. Mezi hudebninami uvedeny jsou 33 mše celoarchové a 18 mší na půlarších, mezi nimi mše od Jindřicha Aloise Bricknera, Gendermona, Wettengla, Pelikána, Libertinu, Bracha, Erbsteina, Abersbacha, Kleinera, Wagnera a jedna od samého Pátka. Dále tu uvedeno šest rekvií, z nichž jedna »missa defunctorum« od Bricknera, která provozována byla při pohřbu kardinála Harracha; následuje 13 latinských a českých zpěvu při pohřbech. Litanií napočítáno deset celoarchových a 33 čtvrtarchové, jichž skladateli byli pražský kanovník Wenzel, Brickner, Syrůček, Tupý, Stekler, Jirkovský, Pátek a j. Offertorií a motet uvádí se 59, jiných latinských zpěvu 84. Mariánské antifony jako Jalve regina, nebo Regina coeli napočítali jsme 31, nešpory celoarchové desatery, půlarchové šestery a kromě toho ještě jiné drobné zpěvy. Jos. V. B o u c h a 1, os. děkan v Třebenicích. BIBLIOGRAFIE Pav. Křížkovský : Regina coeli, pro 4 mužské hlasy á capella. Part. 4 strany. Cena 1 kor. Nákladem papežské knihtiskárny benediktinů rajhradských v Brně. Effektní tato skladba jistě přijde vhod našim mužským sborům, protože neskýtá zvláštních obtíží. Toni Orationum. Stran 6. Cena 80 hal. Nákl. papežské kniht. benediktinské. jest to průvod varhan pro odpovědi při zpívané mši sv. K oracím, evangeliu, praefaci (solemnis), Otčenáši, šesti Ite missa est (In festis solemnibus, duplicibus [., in Dom. infra annum, B. M. Virg., Dom. Adv. et quadr. Tempore paschali, jen pro prvý týden) a udpověd k Panem de coelo. Vydání zpracováno sice dle edice vatikánské, neužívá však vše- obecně zaváděné transskripce punctum nýbrž u-žívá not půlových a čtvrfových. ** Kapesní slovník hudební od Arnošta Černého vydal Jindř. Lorenz v Třebíči na Moravě. Drobná, červená knížka velmi praktické kapesní úpravy po způsobu oblibených slovníků německých, jest však bohata obsahem. Dosud měli jsme jediný | ||||
|