|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 49
Al. Guillmant, A. U 11 m a n n. 9. Chorál č. III. z A-moll, Cés. Franck, L. U r b a n. 10. Passacaglia z F-moll, op. 63, č. 6, Max Reger, J. V e j d a. O farních službách božích napsal 1914 postní pastýřský list biskup v Ivrei, Msgr Matouš Angelo Filipello. Zpěv chorální nutno rozšířiti mezi lidem. Doporučuji proto farářům přičiniti se, jak horlivost a skutečnost jim to dovolí, aby osadníci co nejvíce účastnili se posvátného zpěvu při obřadech církevních v souhlasu s přáním jeho Svatosti. Především snažiti se jest, aby lid uvykl si odpovídati na zpěv celebranta při zpívané mši sv. (tedy Et cum spiritu tuo, Amen atd.). Dále jest se pokusiti, aby osadníci naučili se zpívati stálé částky mše sv. Kyrie, Gloria,'Credo, Sanctus, Agnus Dei. Může se začíti nápěvy chorálními ze mše de Angelis. Biskup ivrejský při visitaci byl překvapen některými ukázkami a velice spokojen. Přeje si však, aby vždy cvičeno bylo dle vydání vatikánského. Podobně jest si počínati i při nešporách a také při pobožnostech mimoliturgických. Faráři mohou se obrátiti o rady ku komissi diecesní pro posvátný zpěv, která v diecesi ivrejské je zřízena. —s ** 13.—15, června t. r. koná se ve Vídni druhý hudebně-paedagogický kongres. Prvý přinesl sice řadu dobrých myšlenek a pečlivě vypracovaných referátů, výsledek však nebyl žádný. ** Myšlenku zemských hudebních komor již v devadesátých letech minulého století prohlásila Jednota hudebních stavů a neustala od té doby ji propagovati. Nyní všímají si jí i německé hudební organisace. Tak posléze »Oesterr. Musikerverband«. ** Nedávno v Dráž Janech při přednášce navrhoval Biehle z Budyšína, aby na evangelické kůry vedle varhan všude opatřen byl i klavír (!) ** Valná hromada Jednoty hudebních stavů koná se letos 17.—19. července v Ces. Budějovicích a je spojena s hudebně-paedagogickým kursem na tamní Matiční škole hudební; řed. B. Jeremiáš. ** Správní dvůr soudní 9. ledna t. r. rozhodoval, že ředitelé kůru a varhaníci podléhají po-vinnému pensijnímu pojištění, nebo(: každé provo= zování hudby z p o v o 1 á n í, tedy i u varhaníka, nutno považovati za vyšší duševní činnost ve smyslu zákona. ** Nedostatku varhaníků a ředitelů kůru, zvl. na malých farnostech, hodlá v Bavorsku čeliti Ústřední společenstvo bavorských r o l n i c k ý c h spolků zřizováním krátkodobých kursů. Zpěv chorální v Paříži. Revue du chant Grégorien 1914, 91, přináší zajímavou zprávu, jak zpívá se chorál v metropoli Francie. Od dvou let shromažďuje se skupina pánů, professoři, advokáti, spisovatelé, lékaři atd., třikrát týdně v sále kláštera Benediktinek v ulici Monsieur a cvičí se v chorálu. Při obřadech v klášterní kapli střídají se s jeptiškami při zpěvu z Kyriále. K této skupině přistoupila skupina dam a slečen za vedení slečny L. Guillemot. V noci před svátkem Všech svatých zpíváno bylo celé officium v kryptě Karmelitánů před ostatky mučedníků; o Štědrém večeru střídaly se s jeptiškami při zpěvu invitatoria, hymnu, žalmů a antifon. Kde jsou naše sbory literátské? Nedali by se na mnohých místech vzkřísiti nebo zříditi? —s Dějiny liturgie s ohledem na vývoj posvátného zpěvu byly předmětem přednášek, které měl dp. Dom. Ildefons Schuster, benediktin opatství sv. Pavla před branou, na vyšším učilišti pro posvátný zpěv a hudbu v Římě. Přednášky ty o všeobecných pojmech o mši sv. byly již uveřejněny v >Rassegna Gregoriana«. V příštím čísle téhož časopisu bude pokračovati o vývoji posvátného zpěvu v modlitbě žalmové. —s Výrok kardinála Rampolly o kostelní hudbě. Milánská Musica sacra 1914, 47, uveřejňuje vtipný výrok zesnulého velikého politika a protektora >Jednoty sv. Cecilie« v Italii. Mladá dáma francouzská, oddaná z celé duše hudbě, navštívila kardinála Rampollu. Rozmluva brzy přešla na hudbu a tu pravil veliký kardinál : »Hleďte, hudba je první ze všeho umění; to dokazuje, že nikomu dosud nenapadlo slibovati nám v nebi za odměnu, že tam uvidíme překrásné obrazy, nebo že tam uslyšíme pro-slavené řečníky; místo toho jsme ujištěni, že tam uslyšíme krásnou hudbu a zpěv. Tedy hudba je uměním nejkrásnějším 1« —s V Barceloně slavil se před časem španělský sjezd pro umění křesfanské, který vydařil se znamenitě, ač málo zpráv o něm proniklo. S velikým souhlasem přijata tam byla resoluce, aby reakce liturgická započatá na španělském sjezdu posvátným zpěvem, rozšířila se také na umění výtvarné a grafické. —s Scuola superiore di canto gregoriano e di musiCa sacra v Římě zkvétá utěšeně a má již oddělené ročníky a předměty. Předsedy jsou P. De Santi T. J. a kapelník u sv. Petra Arnošt Boezi, jenž je ředitelem skutečným. Prefektem je don Rafael Manari, nedávno povýšený na doktora hudby varhan král. Akademií sv. Cecilie v Římě, jenž vy-učuje také hře na varhany a methodice. Opat z Torrechiara u Parmy, P. Pavel Ferreti, učí theorii zpěvu chorálního. Mistr don Lorenco Réfice cvičí každý čtvrtek prakticky nápěvy, don R. Casimiri podává návod k doprovodu, přednáší o harmonii a cvičí skladby vícehlasé. Výsledky této polyfonní školy jsou zřejmé. Před nacvičením ukazuje se na všechna pravidla pro dobré provedení zpěvu kostelního, odstraňuje nedostatky a zakořeněné vady zpěváků kostelních, dává návod k přesnému provedení klassické polyfonie. Znamenitým dokladem docíleného výsledku bylo requiem za J. E. kardinála Mariana Rampollu, kdy provedena byla čtyřhlasá skladba Jana Matouše Asola, školy benátské r. 1609; nebylo tu skutečných umělců ani professionálních zpěváků a přece alumni a kněží »oddělení chorálního« provedli skladbu onu tak, že i liberální denník >L'Italia« 23. ledna 1914 zpěváky pochválil, zvláště se stanoviska hudebního : >Málokdy slyšeli jsme lepší a dokonalejší provedení zpěvu chorálního a skladby polyfonní starých autoru, kteří dokonale znali text liturgický a dovedli dobře upraviti slova i skladbu Schola cantorum do-vedla až do nejmenších detailů hudebních sloučiti slova liturgická s textem, jak označováním přízvuku tak celkovým souladem . Neuvedeme jména mnohých tam přítomných, sladce pohnutých tímto zpěvem skutečně posvátným; jedním slovem tento zpěv označíme : Přítomní poklekli a modlili se! A právě to chce církev při obřadech liturgických.« Asolovo Dies irae je velikolepé. Po absoluci zpíváno Mendelssohnovo motetto Beati mortui pro 4 mužské hlasy, což se referentu Msgr. Karlu Respighimu méně za-mlouvalo, ač uznává vážnou skladbu. Více pochvaly došlo motetto zpívané po Benedictus »Adoramus te, Christe«, které složil Vinc. Ruffo ze školy benátské, vynikající skladbou i jemným přednesem. —s Složenky ku placení předplatného přiloženy na žádosti z mnoha stran všem 1 . T. pp. předplatitelům, tedy i důst. farním úřadům, které mohou bud skrze vld. úřady vikariátní, bud přímo platiti. Tyto složenky vloženy do 2. a částečně do 3. čísla. Račte platiti j e n j i m i, a lask. psáti na ně j e n t u a d-r e s s u, na kterou časopis dochází. Tak nebude zmatků, ani nebude zvláštních kvitancí zapotřebí. | ||||
|