|
| ||||
| ||||
|
54 CYRILL XL.
c7 w. •. Gl u 0/ 4G1(J GJ ~ID{~- sG (, o a ~~/'~ r _ G1 J _ w. •. G~ jeho Eminencí nejdůst. pán Leo, Karóiná1 E5KrbensKY ze Hříště, Kníže-areibis~zup pražsKg jubilantem. x~ t v r t s t o l e t í!--- Jak krátké to slovo, avšak co znamená v životě lídském. Kolik bouří přejde přes hlavu naši, kolik žalu, starostí, jež všemohoucí a prozřetelný Vládce všehomíra jasnými paprsky radosti prozařuje, aby dodal síly a odvahy k další práci, k dalšímu boji, k dalšímu vytrvání. A co říci o čtvrtstoletí v životě kněžském ! Řekl Spasitel, co čeká jeho apoštoly a jich nástupce. Co teprve stojí-li kdo na výšinách, jež vydány jsou nejurputnějšímu bouře řádění? »Ureasy lies the head that wears a crown« vkládá Shakespeare v ústa Jindřichova. =Těžce odpočívá hlava, již tlačí koruna, a u větší ještě míře platí slova o knížeti duchovním. Jeho Eminencí nejdůstojnější pan kardinál, kníže arcibiskup pražský byl vysvěcen 7. července 1889 na kněze v Olomouci, nebof družná Morava dala Praze ařcipastýře, jehož kolébka stála na zámku I-Iukovicích u Příbora. Za deset let po svém vysvěcení dne 15. září 1899 jmenován arcibiskupem pražským a na den Zjevení Páně slavně posvěcen a vstoupil na památný stolec sv. Vojtěcha. Po dvou letech dostalo se mu nejvyšší důstojnosti, byl ozdoben purpurem kardinála kněze církve římské, titulu sv. Štěpána na hoře Coeliu. Není naším úkole,n vyličovati všecko působení a zásluhy vznešeného arcipastýře. Avšak budiž připomenuto, že i hudba církevní má v něm upřímného přítele, zastánce a podporovatele. Jako nejjasnější protektor Obecné Jednoty Cyrillské získal si Jeho Eminencí zásluhy o její oživení, neméně vždy věnoval pozornost snahám cyriIIským a jejich orgánu »Cyrillu«, jeho péčí dostalo se rCyrillu« úchvaly a doporučení nejdůstojnějšího episkopátu, nejdůstojnější arcipastýř všude projevuje péči nejen o zpěv a hudbu liturgickou, nýbrž i o zpěv lidový, jeho pozornosti a bedlivé snaze neucházejí ani otázky o sociálním postavení osob k provozování hudby církevní povolaných. »Lásky své nikomu neodepru,« řekl vznešený arcipastýř při svém nastolení a slibu svého pině dodržel, lásky té účastna byla i Obecná Jednota Cyrillská a její snahy o po-vznesení hudby církevní. Proto tedy také Obecná Jednota Cyrillská a v ní všichni cyrillisté spojují hlasu svého se všemi, prosíce Všemohoucího, aby nejdůstojnějšímu arcipastýři žehnal. Jej sílil a na dlouhá léta zachoval. J#e^ et pascat in forfifVdine tVa, domine, in sVbllmlfafe nominls fVI! | ||||
|