Zpívaná mše sv. dle předpisů církevních
Ročník: 1914; strana: 59,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
U. CYRILL 59

a klavír, houslové koncerty a snad ještě některé menší věci. Ale jak už bývá v podobných případech: Slavná pověst staršího bratra jeho zastínila jeho slávu a přivedla jméno jeho v zapomenutí. Tento starší bratr (nejstarší ze všech osmi dětí Dusíkových) Jan Ladislav (vlastně Václav Jan), narozený 12. února 1760, vynikl nejvíce z rodiny Dusíků, proslaviv se nejen jako virtuos světového jména, ale jmenovitě jako skladatel, který první mezi klavírními virtuosy zjednal pianu název koncertního nástroje.

Až do jeho doby piano nepovažovalo se za nástroj, který by byl způsobilý k tomu, aby se na něm přednášely koncertní skladby. Užívalo se ho spíše jen ku průvodu zpěvu anebo ve spojení s jinými nástroji v hudebních produkcích. Dusík dovedl pianu odluzovati dosud nezvykle jemné tóny a byl první, o němž se říkalo, že umí na pianě zpívati. »Pod rukama Dusíkovýma zastínilo každý jiný »nástroj« (mais sous les mains de Dussek il éclipsa tout), napsal o něm znamenitý historik francouzský, Belgičan F. J. Fétis. Dusík učinil piano nástrojem koncertním. Abv se nezdálo, že chválím Dusíka z krajanské zaujatosti a cituji pouze francouzský hlas chvály, uvedu zde s vaším dovolením část kritiky jeho hry a jeho skladeb z předmluvy k vydání Dusíkových děl, jež upravil prof. konservatoře ve Stuttgartě dr. Sigmund Lebert, který napsal mezi jiným : »Tyto neslýchané výsledky při svém veřejném vystupování na klavíru děkoval Dusík ne pouze své hře, t. I. umění dané skladby na nástroji prováděti, nýbrž jmenovitě vynikajícímu a tím svou novostí překvapujícímu způsobu, kterým jako skladatel a výkonný umělec zároveň přiváděl nástroj k platngsti.

Neobyčejně Mastná a svěží vynalézavost, bohatství harmonie, ušlechtilost jeho melodií, vzletný, vroucně procítěný a k srdci mluvící obsah jeho výtvorů a k tomu jemný vkus, s kterým dovedl svému nástroji odlouditi nejšfastnější účinky — to všecko je tolik předností, že dávají takové ceny tomuto mistru, aby navždy žil v snažení uměleckém.« Potom nazývá Lebert Dusíka otcem moderního klavírního slohu, který Hummlovi, jiným, ale jmenovitě K. M. Webrovi a jeho stonpencům urovnal dráhu pro jejich uměleckou tvorbu. Není divu, že umělec takového rázu při svém uhlazeném chování, spanilém zevnějšku (Dusík byl krasavec), stal se velmi oblíbeným jmenovitě také v kruzích dam vyšších kruhů a zažil mnohého dobrodružství. Leč o tom někdy jindy .. . (Příště dokončení.)

Zpívaná mše sv, dle předpisů církevních.

O cyriilském sjezdu v Cáslavi r. 1913 proslovil BOH. KAŠPAR. (Pokračování.)

Pro vycvičené kůry z těžších: Ř í h o v s k ý: Missa jubilei solemnis. T r e g 1 e r: Mše op. 9. a Missa solemnis, P i c k a : Mše F-dur, Mše G-dur (zde nutno vypustiti prokomponované invokace při Gloria a Credo a začíti hned správným textem), J o s e f F o e r s t e r: velkolepá Missa jubilei solemnis, J o s e f N e š v e r a: Missa jubilei solemnis (vyniká prací kontrapunktickou) a D o u š a: Missa jubilei solemnis (effektní). Z cizích: G r i e s b a c h e r: Missa sc. Venceslai (věnována kůru plzeňskému), mše M e u e r e r o v y a G o 11 e r o v y (zejména sct. Gerardi a Loretto jsou velmi vděčny).

Nárys tento, pokud lze postupně dle snadnosti spořádaný, dovolil jsem si podati, byv k tomu již několikráte při sjezdech cyrillských a valných shromáždér.ích Jednoty hudebních stavů vybídnut.*)

Jak počínati si při provozování?

Ordinarium missae : K y r i e následuj hned bez dlouhé mezihry po introitu. Při G 1 o r i a vpadne sbor hned slovy »Et in terra«. Stačí udati jemně úvodní akkord. Delší předehra slavná dovoluje se jen na Zelený čtvrtek a na Bílou sobotu. Podobně vpadá sbor bezprostředně na invokaci kněze při C r e d o slovy »Patrem omnipotentem«. Také Sanctus vpadne sbor h n e d na závěrečná slova preface »una voce dicentes=, Ben e-d i c t u s bez dlouhé předehry a A g n u s hned po odpovědi na „Pax Domini”. Chybný jest rozšířený zvyk preludovati až zvoní ministrant při »Domine. non sum dignus«.

P o h y b l i v é (proměnlivé) části : I n t r o i t (vstup) zahajuje mši svatou a obsahem svým hned vyznačuje svátek toho dne. A přece jak zřídka jej slýcháme! A proč? Předpisy



*) Po čáslavském sjezdu došel návrh, aby seznam zde uvedených skladeb (je ovšem velmi stručný) byl ve zvláštních otiscích vydán a levně prodáván neb rozdáván.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ