|
| ||||
| ||||
|
60 CYRILL XL.
církevní jsou zde tak skromny, že spokojí se i pouhým jeho recitováním, nejlíp za jemného průvodu varhan, tak že tón, na němž sbor recituje, jest jako prodleva v sopránu či v basu. Dbejme, aby recitace byla stejna a správně přizvukována. Lze recitovati introit bud celý, bud jen od začátku k Ps. Žalm pak a doxologii ~Gloria Patri) lze zpívati libovolným, na př. VI. žalmovým tónem. Začátek až k Ps. se vždy opakuje! Ctyřhlasé introity bez průvodu pro 48 větších svátků vydal u Pusteta E. G. St e h 1 e. Po epištole zpívá kúr g r a d u a l e. Pravidelně je složeno takto : verš, dvakrát alleluja, verš, po třetí alleluja. Precentoři (předzpěváci) zpívají počáiky obou veršů k dvojtečce a počínají obě alleluja. Celý sbor dozpívává oba verše, opakuje prvé alleluja, k němuž připojí iubilaci a při třetím alleluja zpívá pouze jubilaci (poslední slabikou a ). Není-li možno chorálně provésti celé graduale lze recitovati a) prvý verš a zpívati alleluja s druhým veršem aneb b) zpívati prvý verš a zbytek počínaje alleluja recitovati. -- V nejhorším případě lze recitovati i celé graduale střídavými hlasy. Vynechati nesmí se nikdy! Tato část jest však, bohužel, z pohyblivých nejpohyblivější, t. j. nejčastěji se vynechává úpině, varhaník zahraje jen několik akkordů, než kněz přejde na stranu evangelia, neb nahradí se kratičkou, zhusta i českou vložkou. Tak neslavně slavná bohoslužba »odbývati= se nemá! Levnou sbírku zcela snadných gradual pro celý církevní rok (pro smíšený sbor) vydal Ant. Foerster v Lublani (I. díl 3 K, 11- díl 2 K). Graduale pro všecky mariánské svátky od Říhovského vyšly v Edici M. U. V době postní, t. j. od neděle Devítník do neděle Květné, zpívá se v gradualu jen prvý verš a místo alleluja s druhým veršem připojí se hned t r a c t u s, který rovněž lze bud zpívati chorálně neb čtyřhlasně (ze sbírky Ant. Foerstera) bud recitovati, bud zpívati falsobordonem, po případě i vždy stejným. Na př. o neděli Devítník : Podobně lze podložiti text všech a vše nahektografovati. Předem podotýkám. že nutno dbáti náležité péče i rozmanitosti, aby se recitace střídaly se zpěvem. Jinak působilo by to dojmem jednotvárnosti, neb docela nedbalosti. V době velikonoční (od Bílé neděle) počínáme hned dvojím alleluja, následuje prvý verš, alleluja třetí, druhý verš a čtvrté alleluja. Prvá část podobá se druhé polovině obyčejného graduale, s nímž je často totožna. Ve výše řečené sbírce Ant. Foerstera jest graduale obyčejné i pro dobu velikonoční z praktických důvodů i takové, že prokomponováno jest jen alleluja, verše pak recitují se čtyřhlasem. To ]ze v jediné zkoušce nacvičiti z paměti a texty veršů pak recitovati přímo z gradualu. Kde je málo knih, může recitovati sólový kvartet a alleluja zpívati celý sbor, což rovněž pěkně se vyjímá. Někdy pojí se ke gradualu hned sekvence. Těchto užívá se nyní pět a sice: 1. Na Boží hod velikonoční a v jeho oktávě Victimae paschali ; 2. na Boží hod svato- dušní Veni sancte Spiritus; 3. o Božím Těle Lauda Sion Salvatorem; 4. na svátek Sedmi- bolestné P. Marie Stabat mater (velkolepá tato báseň byla nesčetněkráte zhudebněna nej- slavnějšími skladateli); S. při mši sv. zádušní Dies irae. Sekvence lze zpívati chorálně, střídajíc mužské i ženské hlasy, nebo liché verše zpívati, sudé recitovati. Ovšem třeba dbáti, aby sloky obsahující prosebné modlitby byly zpívány. Prokomponované obsahuje sbírka Gradual Ant. Foerstera, výše řečená. Také sekvence nemá se nikdy vynechati, ani zkracovati. Dřívější dovolení zpívati z Dies irae jen verše přímluvné již neplatí a nelze ničeho ani z ní vypustiti. Některé řády, na př. praemonstráti mají i o Vánocích sekvenci. Další proměnlivou mešní částí jest o f f e r t o r i u m, krátký to úryvek z Písma sv., obyčejně jediný verš, k svátku se vztahující. Velmi vděčná jsou offertoria od Jos. Cainera, jichž řada vyšla jako přílohy Cyrilla a jsou u Msga Lehnera na Král. Vinohradech po několika | ||||
|