|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 61
haléřích k dostání. Na př. ony na sv. Štěpána, na Nanebevstoupení P. a Všecky Svaté jsou skutečné skvosty svého druhu. Ríhovský vydal v Edici M. U. offertoria na všecky mariánské svátky a praktická Offertoria dominicalia, která lze zpívati p o o d r e c i t o v á n í p ř e d e p s a- n é h o t e x t u kdykoli. Podobně lze zazpívati libovolné l a t i n s k é motetto, textem k nejsvětější Svátosti se vztahující, na př. Ave verum (Mozartovo), 0 salutaris hostia a pod. Předepsaný text musí však předcházeti, bud chorálně, bud recitando. Zpívati českou vložku (na př. o Vánocích koledy) není dovoleno. Velmi cennou sbírkou jsou offertoria Karla Steckera (u Fr. A. Urbánka) pro větší svátky, která lze i dvouhlasně všecka zpívati. Rovněž cenná a levná jest sbírka offertorií Liber Motettorum, kterou sestavil Stehle a vydal Pustet v Řezně. Doporučení zaslouží tamže vyšlá sbírka od Vinc. Gollera. Poslední proměnlivou částí, obyčejně nejkratší, jest c o m m u n i o, které připojíme k Agnus po přijímání kněze. Z kúru nejlépe se to pozná, když missál přenáší se zpět na stranu epištolní. Communio nejlépe jest zpívati chorálně. Jest nejen nejkratší, ale i nejsnadnější z pohyblivých částí a přece jsou to většinou perličky i pro hudebníka. Jak krásná jest melodie mariánského communia Beata viscera! Také tato část bud aspoň recitována, nikdy však vynechána. Nyní viděli jsme v celku, i v podrobnostech, jak má zpěv při mši svaté vypadati, aby bohoslužba byla jediným celkem liturgickými uměleckým. Účast lidu na liturgickém zpěvu. Sděluje P. BERNARD VELÍŠEK, O. S B. V anglickém týdenníku »The Tablet ze dne 16. května t. r. čteme následující dopis o účasti lidu na liturgickém zpěvu ve farním chrámu Páně v Sheringhamu v Anglii (hrabství norfolkské, diecese northamptonská): »Náhodou strávil jsem konec týdne v Sheringhamu a byl v neděli ráno v krásném katolickém kostele svědkem výjevu, snad jediného v této zemi, totiž lidového zpěvu chorálu při mši sv. Nelze mi popsati, jaký překvapující dojem to zpúsobilo.') Uvědomil jsem si, že mše jest nejen úkonem kněze, nýbrž i lidu, jelikož všichni přítomní jsme měli účast na zevnějším úkonu. Mluvil jsem po mši o tom s farářem dp. Walmoley Carterem, a řekl mi, že mnozí jiní měli tentýž dojem. Fakt, že v Sheringhamu lid zpívá mši chorálně neděli co neděli, je, myslím, skvělým důkazem, že je to docela možné; nebof úhrnný počet katolíků v Sheringhamu nedosahuje ani sedmdesátky, většina z nich jsou konvertité a značný počet dítek. Ale dítky zpívají při mši tak bujaře a přesně jako dospělí, a zdá se, že zpívají s velikou zálibou. Části zpívané byly: Vidi Aquam, Introit, Kyrie, Gloria, Giaduale, Credo, Offertorium, Agnus Dei, Communio, jakož i všecky odpovědi, a tak pozornost lidu je veskrz upoutána k průběhu mše samé Částky propria byly tištěny cyklostylovým rozmnožovacím strojem') a rozdávány věřícím vstupujícím do chrámu. Jelikož mluvím z vlastní zkušenosti a mohu se odvolati k svědectví jiných, kteří se také účastnili mešního zpěvu v Sheringhamu, nelze se mi nevyjádřiti, že by tento způsob zpěvu byl velice povzbuzujícím pro lid, kdyby se ujal také v jiných kostelích.« Ke konci vyzývá pisatel čtenáře, aby projevili své mínění o zúčastnění se lidu při zpěvu liturgickém. V následujícím čísle »Tabletu« se přihlásili dva. Jeden') píše: »Já osobně si přeji, aby tento způsob zpěvu byl více rozšířen a farním duchovenstvem mnohem více podporován než se dálo posud .... Kromě toho, že budí se tak zájem o mši sv., je to výborný prostředek poznati krásu církevní liturgie, kterouž dnes, bohužel, katolíci tak málo znají.« Druhý dopisovatel (R. J. Jenkins) píše: »Když jsem viděl Visitorův 4) dopis o zpěvu v Sheringhamu, přiletěly mi zpět některé z mých nejšfastnějších vzpomínek. Dostalo se mi štěstí stráviti Velikonoce v Sheringhamu, je to rok nebo dvě léta. Tehdy po prvé ve svém ) Anglický text: »what a wonderful difference it produced« by byl do slova: jaký podivný s významem »krásný«) rozdíl to zpúsobilo. Patrně chce říci, že si uvědomil rozdíl mezi mší, při níž lid se zúčastňuje liturgického zpěvu, a mší, při níž lid nezpívá. 1) Cyklostyle duplikafiny machine. Podepsán: Gwendolen Norfolk Herries. ~) První dopisovatel se podepsal »Visitor«. | ||||
|