|
| ||||
| ||||
|
64 CYRILL XL.
^^D^00^^ ČINNOST CYRILLSKÁ ~^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Oznámení. příští dvojčislo ,Cyril11a11 vydáno bude teprve v měsíci září s podrobnou zprá. vou o průběhu sjezdu cyriliskěho v Poděbradech. ARCIDIECESNÍ JEDNOTA CYRILL. V PRAZE. Dr. FR. STEJSKAL. Kouřím. Skladby provedené o »májových pobožnostech, večerních v r. 1914 v děkanském chrámu Páně sv. Stěpána. — Pro ženský sbor a varhany: V. Ríhovský, op. 38. Zpěvy mariánské. B. Smetana, Matičko Boží. J. Bastl, Ave. E. Bionko, Ave Maris stella. K. Bendl, Ave Maria. E. Tregler, Ave Maris stella. AI. Štrébl, Bud velebena, ó Maria. E. Tregler, Ave Maria. L. Cherubini, Ave Maria. L. Weis, Ave Maria. Bach-Gounod, Ave Maria. A. L. Vymetal, Prosba k Panně Marii. V. E. Horák, ó Maria. F. Hartl, Zdrávas Maria. J. Hruška, 0 Maria. R. Musiol, Ave Maria. Fr. Musil, Zdrávas Maria. Ed. Tregler, O bone Jesu. F. Lehner, Zpívané litanie mariánské. Jaroslav Křížek, ředitel kůru. DIECESNÍ JED. CYRILLSKÁ V BRNĚ. (O. NECID.) Brno. Dr. K. Eichler (referent pro město Brno) sděluje: Posledně vylíčil jsem působení Maxe Koblížka, ředitele kůru u ct. 00. Augustiniánů na Starém Brně. Tentokrát přichází na řadu činnost A n t o n í n a li r o-m á d k y, ředitele kůru na dómě a sbormistra diecesní jednoty ryrillské, který při posledním sjezdu poskytl účastníkům pravé hody hudební na dómě. Práce jeho v posledním roce od cyrillského sjezdu až po tuto dobu byla bohatá a mnohostranná. 1. Jako ř e d i t e 1 k u r u n a d ó m ě nacvičil nově dvě mše svoje, mši »Sedes sapientiae= od. Jos. Grubra, mši Stehleho ,Salve Regina« pro mužský sbor, mši v B-dur od Meuerera, mši v G-dur od Filke, mši od Griesbachra, requiem od ]os. Grubra, nově kom-ponovaná responsoria pro Veliký pátek a více nových offertorií. Opakovány byly skladby dříve nacvičené od těchto autorů: E. Adlera, Brossiga, Cainera, Diebolda, Etta, Filke, Fílrstra, Gollera, Grubra, Hallera, Hándla, Hromádl ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Uznání našemu zasloužilému spolu-pracovníku. Jistě bude zajímati čtenáře »Cyrilla« dopis, který v těchto dnech zaslán byl mistru J. C. Sychrovi, církevnímu skladateli a řediteli kůru děkanského chrámu mladoboleslavského. Dopis za-slán byl ze Štuttgartu a je tohoto obsahu: Štuttgart 3. června 1914. Velectěný Pane! Vaše »Missa solemnis« vzbudila při nastudování a prvním provedení o Božím hodě svatodušním ceciliánským spolkem u sv. Alžběty pocity tak povznášející, že nemohu si odepříti, abych Vám touto cestou svoji osobní hlubokou úctu a své blahopřání k dílu tak krásnému neprojevil. Prosto vší šablony, zvláštní (apartní) v hudebním vyjádření a harmonisaci, působí tato mše dojmem vznešeným, nebol jest hluboce procítěna a umělecky provedena. Mimo lurdskou mši od Tinela dosud ještě žádné jiné opus toho druhu neimponovalo mně ve způsobu komposice tak, jako toto Vaše, které pro mnohé církevní skladatele mělo by býti vzorem. Uveřejnil-li jste snad ještě jiná církevní díla, bylo by mi zvláštním potěšením je poznati a ve zdejším městě zavésti. Ujištuje Vás, velectěný Pane, svojí nejhlubší úctou, zůstávám oddaným Ant. Eng, ředitel kůru u sv. Alžběty, professor král. konservatoře. --Skromný mistr nám laskavě promine, jestliže jsme se dopustili malé indiskretnosti, uveřejnivše bez jeho vědomí tento dopis. Je to však charakteristické pro naše české poměry, že tento za hranicemi Čech pro-slavený skladatel marně hledá u nás nakladatele pro vzácné skladby své. Výše jmenovaná »Missa solemnisx vyšla nákladem Juhneho v Lipsku a došla hojného rozšíření po celém katol. Porýní, Bavorsku a Svýcarsku. Na jaké obtíže muž takového významu jako Sychra u nás narazí, nemá širší veřejnost ani zdání. Když před málo lety chtěl v Ml. Boleslavi uspořádati sjezd církevních zpěváckých spolků, bylo mu to z míst, od nichž závisí, krátce zakázáno, že prý by to byl klerikalismus. Tak jsou u nás nadaní mužové soustavně umlčováni a ubíjeni jediné proto, že jsou katolického smýšlení V tom jsme velicí! Jak jsme malicherní ! Fáhnrich Dr. Gustav Baron a církevní hudba v Chorvatsku. (Dle zpráv »Katoličkoga Lista 1914.) Smutnou zvěst přinesl chorvatský »Katolički List« v letošním březnovém čísle. Byla to truchlivá zpráva, že 17. března zemřel v Záhřebu dr. Gustav | ||||
|