Papežská hymna
Ročník: 1914; strana: 82,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
82 CYRILL X L.

Papežská hymna.

Nastolení sv. Otce Benedikta XV. zajisté opět obrátilo pozornost na papežskou hymnu

u nás užívanou a nebude snad od místa, jestliže podáme tu malý příspěvek k jejímu vzniku.

Hymna papežská »Tam kde strmí« není snad, zvláště pokud se hudební části týče,

dílem cizím, vznikla v naší vlasti a jest majetkem naším. Vzpomínáme tu na dojem, který

učinila v Římě, když při návštěvě poutníků českomoravských za příčinou svatořečení sv.

Klementa Maria Dvořáka, zahlaholila nadšeně před zemřelým sv. Otcem Piem X. v nád-

herných dvoranách vatikánských a byla při tom ve vlašském překladě sv. Otci podána

Nebude u nás všeobecně známo, že hymna jest skladbou kapelníka metropolitního chrámu P. u sv. Víta J a n a N e p. Š k r o u p a a text že upravili česky J o s e f Š r ů t e k, pozdější prelát a kanovník královéhradecký, německý pak známý básník náš školní rada J o s. W e n z i g, který mistru Smetanovi napsal také libretta k operám Daliboru a Libuši.

Hymna, jejíž původní vydání se nám dostalo do rukou, vyšla r. 1859, v kterémž roce podle všeho také povstala. Vydána byla oboujazyčně s titulem »Hymna ke cti svatého Otce Pia IX. pro čtyři zpěvné hlasy a varhany (ad lib.) zhudebnil Jan Nep. Skroup, dómský kapelník v Praze. Cena 25 kr. rak. m. Praha 1859. Ad. Christoph St W. Kuhé (dříve Marco Berra). Na druhé straně jest nejprv text německý, podepsaný josef Wenzig, k. k. Schulrath, a po něm text český, podepsaný J. Srůtek, kněz církevní. Strana třetí obsahuje skladbu samu, napsanou pro smíšený sbor. Soprány a alty psány jsou v klíči houslovém, tenor znamenán v klíči tenorovém. Hlasy tištěny na čtyrech systemech, pod nimi pak průvoď varhan. Na čtvrté stránce stojí jen Tiskem K. B e 1 m a n n a v Praze 1859.

Zajisté že se zeptá každý, — proč právě tento rok, který nebyl rokem nastoupení Pia IX., ani zvláštním jubileem, dal podnět k vydání této hymny. Vysvětlení zdají se nám podávati poměry sv. Stolice v této době, kdy ve válečných dobách ohrožen byl sv. Otec revolučním hnutím, vyvolaným na území papežském. Tehdejší kníže arcibiskup pražský, kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu, vydal 30. října 1859 pastýřský list, v němž nařizuje veřejné modlitby za sv. Otce. Končí list slovy: »Již padli tisícové na kolena, vyzváni tímto slovem sv. Otce a povzbuzeni hlasem svých biskupů a pozdvihují rukou svých k nebesům, abv Hospodin sám našemu sv. Otci byl věží mocnou od tváří nepřítele, aby také Piovi Devátému milosti té útěchy udělil, jako druhdy knížeti apoštolskému anděla s nebe seslal, když v Jerusalemě v žaláři úpěl pro Ježíše Krista. Nepochybně jste se, rozmilí v Pánu, k těmto vroucím modlitbám věrného křesfanství již připojili, nebof an vám nazvíce povědomo, v jaké tísní sv. Otec jest: mohu důvěřovati, žef i kněží i věřící nejen při mši sv., nýbrž i při odpoledních službách božích se zvýšenou horlivostí a se srdečným účastenstvím obyčejné modlitby o blaho a prospěch náměstka Kristova vykonáváte.«

Jest přirozeno, že vroucí účast tato hledala výraz i ve zpěvu a tak obrácena pozornost na hymnu Piovu, zbásněnou slavným kardinálem Wisemanem. Její úpravou jest text naší papežské hymny. 0 této zajímavé podrobnosti dočítáme se ze zprávy o XII. všeobecném sjezdě katolických jednot německých a rakouských, který ve dnech 24.—27. září konal se v Praze. Na str. 68. vydané tištěné zprávy (Praha 1861 u Kar. Belmanna) čteme : »Když jeho Eminence usedl na své místo, zapěl sbor zpěváků Piovu hymnu, zbásněnou 1. Em. kard. W i s e m a n n e m, v překladu J o s. W e n z i g a, v hudbu uvedenou pražským kapelníkem dómu p. Janem Nep. Skroupem; shromáždění povstalo a přidalo se ke sboru, tak že chvála sv. Otce tisíceronásobným ohlasem zaznívajíc vyvolala náladu, která vzbuzovala nadšení. Hymna, jejíž slova i nápěv byl přítomným rozdáván, zní.« Následuje na to německý text Wenzigův.

Podávajíce zajímavé tyto podrobnosti, připojujeme zároveň původní úpravu hymny té, jak skladatelem byla vydána. Jen potud jsme. se uchýlili od původního vydání, že zpěvné hlasy byly staženy na dva systemy (v původním tenor znamenán v tenorovém klíči) a vynechán rovněž podložený text německý.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ