| ||||
| ||||
84 CYRILL XL.
Tutti vei! Bo - že, Pi - a De - vá - té - ho že - hnei a nám za - cho - vei! V f Sedmi chrámův báně zlaté, Vatikánské síně svaté, Hroby svatých v širém kraji Ozvěnou se otřásají »Bože, Pia Devátého Žehnej a nám zachovej !« 8. Velebně náš zpěv se vznáší Nad oblohu země naší; Po rovinách, moři, lese, K Římu prosby hlas se nese: >,Bože, Pia Devátého Žehnej a nám zachovej !« 4. Pohlížíme k vám též vzhůru, Pějte s námi v lásky kůru, Roznifte nás, nebešfané ! Af náš zpěv zde neustane »Bože, Pia Devátého Žehnej a nám zachovej !« Původní německý text Wenzigův zní takto : 1. Wo sich Petri Dom erhebet, Koma ew'ger Ruhm umschwebet, Tónt's aus frommer Brust gesungen, Tónt's in aller Vólker Zungen: =Segen Pius, uns'rem Vater, Gottes Segen, langes Heil !« 2. Und die sieben Hiigel schallen Mit des Vatikanes Hallen; Selbst der Heil'gen stumme GrGfte Rufen weithin in die Liifte : =Segen Pius, uns'rem Vater, Gottes Segen, langes Heil!« Česká píseň duchovní. Napsal VOJT. CHYBA. Před časem byly v »Národní Politice« uveřejněny dva články, jeden od p. Josefa X. Prokopa, druhý od p. Ad. Piskáčka, v nichž činí se výtky duchovní písni, zvláště české, a volá se po reformě písně duchovní. Kdežto p. pisatel Prokop by nejraději všechny staré nápěvy »nemastné, neslané, zdlouhavé (?)« vyhostil a nahradil hudebně i textově úpině novými, jest úsudek páně Piskáčkův rozhodně střízlivější, věcnější a také přijatelnější. Uznává, že za dnešních poměrů hudebních sotva by se našel, kdo by dovedl psáti nápěvy písní duchovních té hloubky jako za stara. A proto docela s ním souhlasím, když tvrdí: »Af se u nás reformuje, ale s rozmyslem, s pietou k dobrému starému«. 3. Und es schallt in gleicher Weise Auf dem ganzen Erdenkreise, Von den Bergen, Eb'nen, Meeren Tónet es in Andachtschbren: Segen Pius, uns'rem Vater, Gottes Segen, langes Heil!r 4. Engel, mischet in die Kl~nge Uns'res Sang's auch eu're S~nge, Dass es Port begeistert schalle, Bis vom SterngewSlbe halle: =Segen Pius, uns'rem Vater, Gottes Segen, langes Heil!« | ||||
|