|
| ||||
| ||||
|
90 CYRILL XL.
Z církevní hudby předneseny tam referáty: G. Ba- r i n i z Říma : Neumy a akcenty, dr. E. M ů 11 e r z Paderbornu : Klassická polyfonie XV[. a XVII. věku. E. P r u n i ě re z Paříže: Zpráva o enharmonických varhanách vynalezených Em. del Cavaliere. Při tom provedeny v »Saint-Chapelle« skladby duchovní. Tak na př. dávana Prosa del'anima, Orientis partus (conductus triplex) a výbor skladeb polyfonických s průvodem i bez průvodu ze stol XIV. a začátku XV., jež upravil Amadeo Gastoue. Všech sezení bylo osm a na nich předneseno 70 referátů. Tamtéž mluvil dr. C. Weinmann o Palestrinově mši Papae Marcelli na základě nových dokumentů a prof. Bewerunge o akcentu v gregoriánském chorálu. V zrcadlovém sále ve Versaillu konán historický koncert, při němž byly na programu skladby Couperina, Monteclaira, Leclaira, Daquina, Rameaua a Grétryho. Příští kongres konati se má r. 1916 v Berlíně. Nová učiliště církevní hudby. V Barceloně ve Španělích založena E s c u o l a S u p e r i o r de M u s i c a S a g r a d a. Působí na ní 14 professorů. Ve Spojených Státech severoamerických založena Společnost sv. Rehoře, jejímž účelem jest šířiti zásady pronesené sv. Otcem Piem X. v slavném Motu proprio. Mezi zakladateli čteme jména Nic. Montani (skladatel), Louis Bockhier, J. A. Boylan, John M. Petter, Alf. Heuerman, Jak. Ungerer. Edgar Tinel. Před rokem zemřel Belgům veliký církevní skladatel — Edgar Tinel, ředitel konservatoře bruselské, letos připadá šedesáté výročí jeho narozenin. Zeň jeho tvorby není snad quantitativně veliká, za to za každým dílem stojí celý Edgar Tine1, zbožný muž a mystik. Synkovi vesnického učitele za-jisté byla nejbližší církevní hudba, v níž vyrostl a s níž srostl. Rovněž jako jinoch studující byl zároveň choralistou při jednom z chrámů bruselských. Nelze se tedy diviti, že hlavní těžiště jeho tvorby jest na poli hudby církevní. Pokusil se sice též o operu Godoleva, (Kateřina), avšak uzavřený a přísný duch Tinelův nepostřehl potřeb operní scény. Mezi řadou jeho církevních skladeb zaujímá význačné místo pětihlasá mše ku poctě Panny Marie Lourdské op. XLI.,*) na niž chceme upozorniti. Tato vokální skladba je psána pro soprán, alt, tenor a I. a II. bas. V ní jeví se Tinel jako mistr kontrapunktu a stylu. Krásná, lahodná themata, přirozeně se rozpadávající v polyfonickém proudu, hledí co nejdokonaleji vyjádřiti ta-jemnost posvátných zpěvů. Kolik je tu dramatické, církevně dramatické síly od zamženého Kyrie k jasnému Gloria až po vroucí Agnus! Mše tato pro-tkána je též hojnými homofonními intermezzy, jichž vzhledem ke kontrastu Tinel znamenitě použil. (Na př. Et incarnatus ...) Fugy se v této skladbě úpině zřekl, nebof mše není velikých rozměrů. Vůbec lze pozorovati, že Tinel úzkostlivě se vyhýbal všemu šablonovitému, a že mu bylo cílem spojiti nejvyšší umění s hlubokým náboženským citem. Byla by škoda, kdyby naše kůry přešly Tinela mlčením. Mát on zároveň porozumění pro omezené prostředky normálních kůrů a což je hlavní, umí psáti pro lidské hlasy. Přes to nutno upozorniti, že vyžaduje skladba bedlivého a důkladného studia, jehož se však nikdo ne-musí lekati, nebo[ mu přinese čistý umělecký požitek. L. U. *) Edgar Tinel: Missa in honorem Beatae Mariae Virginis de Lourdes. — Ed. Breitkopf a Hártel č. 41. Cena 2 K 40 h. (Partitura.) ^^^BIBLIOGRAFIE E u g. S c h m i t z: Geschichte der Kantate und des geistliche:t Konzerts. I. díl. Geschichte der weltlichen Solo-Kantate. Jest to V. díl příruček dějin hudby podle oborů, kterou rediguje prof. H. Kretzschmer. Vyšlo v Lipsku u Breitkopfa a Hártela. Cena 7 M, váz. 8 M 50. D o n L o r. P e r o s i: Centonum Racolta di 100 pezzi per organo od harmonium. Skladby opírají se většinou o melodie gregoriánské a ambrosiánské. Cena 4 lir, váz 5 1. 50. Vyd. A. Bertarelli & C. Milán. Giov. Pierluigi Palestrina: Missa ,Regina coeli" (pětihlasá) pro sop., alt, ten. 1.-II_ B, v moderní notaci vydal dr. H. Báuerle téhož: Missa »Sacerdos et Pontifex« (pětihlasná), totéž ob-sazení jako prvně jmenovaná, v moderní notaci vydal dr. H. Báuerle. Lipsko, Breitkopf a Hártel. Cena každé mše part. Mk. 1'50, hlasy po 30 pf. B a r i é A u g.: Symphonie pour Orgue op. 5. Paříž A. ' urand a Fils. Cena 7 frc. P i é r n é Gabr.: Trois piěces pcur Grande Orgue a pédales Op. 29. Prélude Cantilěne. Scherzando. Paříž. Tamtéž. Cena 5 fr. J os. B a r t o š: Zd. Fibich. S 18 obraz. přílohami a 4 faksim. Praha 1914. XXII. sv. sbírky »Zlato-roh« vyd. spolkem výty. umělců »Manes«. Váz. 3 K. Přehled časopisu: — Cerkveni glasbenik. Lublaň. Čís. 7. Po-řad církevněhudebního poučného běhu v Lublani od 3. do 7. srpna t. r. Tradicionální psalmodie. Fr. Fer jančič. Chorální cvičení pro kněze 5. srpna v Lublani. Vzpomínky na Zader. Ant. Grumm. Sjezd varhaníků v Novém Městě (24. června t. r.). Nové varhany v Karlovci v Chorvatsku. Zakončení školního roku na varhanické škole v Lublani. Vyšlo šest absolventů. Dopisy a různé zprávy. Hudební příloha: Dokončení mše z čísla předešlého a píseň »Marii Pomocnici« od Ant. Neffata. Pozvání na XVI. valnou hromadu Cecilského družstva v Lublani 6. srpna 1914. — Čís. S. a 9. Dvojčíslo. Papež Plus X. Nekrolog s podobiznou. Tradicionální psalmodie Fr. Ferjančič. (Dokončení.) Zpráva o schůzi církevních hudebníků ve Vídni 11. května 1914. Duchovní cvičení varhaníků lublaňské diecese. Zpráva o zpěvu církevním v děkanství idrijském. Zpráva o církevní hudbě v lublaňské kathedrále. Vzpomínky na Zader. Ant. Grumm. (Dokončení.) Dopisy. Náš kurs, který se nekonal (za příčinou války, jako sjezd poděbradský`. Naše přílohy. Různé zprávy. Nový papež Benedikt XV. Hudební přílohy: 5 písní mešních pro smíšený čtyrhlas od P. H. Sattnera. Preludium varhanní na motiv rakouské hymny od Si. Premrla, a mužský sbor »Bone pastory od Petra Jereba. — Sv. Cecillja, dvojčíslo 5. Záhřeb. Důležitý výnos nejd, arcibiskupa záhřebského dra Antonína Bauera. (Nařízení aby všecky farní kostely list ode-bíraly.) O lidové písni kostelní. Věkoslav Benčič. Z římských vzpomínek. Viktor Novák. Dopisy. Hudební literatura. Různé zprávy (z Chorvatska, Krajiny, Korutan, Německa a Italie. (Proč ne také z českých zemí?) Franjo Kuhač o zpěvnících pro obecné školy. Z Cecilského družstva. Dvě čtyřslokové básně od Gjusina: Vzkříšení a Vezměte a jezte! Hudební příloha: Před svatostánkem. Pro smíšený sbor s průvodem varhan od Josefa Klemenčiče (bohoslovec, rodilý Slovinec). | ||||
|