|
| ||||
| ||||
|
HUDBU
H. NA 11 ZAROVEN ORGAN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ. ^ ZAKLADATEL FERD. J. LEHNER. ť, ZODP. REDAKTOR VOJTĚCH CHYBA. ^ ROČNÍK XL. LISTOPAD 1914. ČÍSLO 7. 8. >CYRILL= vychází měsíčně mimo prázdniny desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) jakož i jiné peněžní zásilky buďtež zasílány na O. J. C. v Praze 1370-II. — Rekiamace nefrank. a inseráty administrátor Bohumil Kašpar, řed. kůru, Smíchov č. 1294. — Veškeré rukopisy a časopisy na výměnu přijímá jednatel O. J. C. Václav M ů 11 e r, Praha-VI., Štulcova ulice č. 10. Redakční sbor: za D. J. C. v Č. Budějovicích K. B o č e k ; za D. J. C. v Praze dr. František Stejskal (Praha 1.-1040) ; za Litoměřice Jos. C. Sychra (St. Boleslav); za Olomouc Adolf Parma, farář v Rešově; za Brno Oldřich N e c i d, farář v Lednici u Břeclavě. NAŘIZENÍ nejd. k. arcib. konsistoře v Praze o odebírání časopisu „CYRILL” na účet zádašníhojmění jez 8. ledna 1909 čis. 16.587, nejd. b. konsistoře v H r a d c i H r á 1 o v é z 21. ledna 1909 č. 1225, nejd. b konsi- stoře v L i t o měřic 1 c h z 15. února 1909 č. 975 a nejd. b. konsistoře v Č. B n děj o v i o í c h z 15. února r. 1909 č. 4, povolení nejd. b. konsistoře v O l o m o u c i předpláceti čas. ,Cyrill" E kostelního jmění je v „Acta Curiae Archiepiscopalis Olomucensis čís. 3, 1909, str. 44. Nr. 430811, povoleni nejd. bisk. konsistoře v Brně v „Acta Curiae čís. 11, 1913, VIII., str. 179” a svolení pro farní kostely pod patronátem zeměpan- ským a náb. matice výnosem ministerstva kultu a vyučovaní z 6. března 1912 čís. 872. Svatý Obec Benedikt XV. a církevní buldba. Jeho Svatost papež Benedikt XV. zná podrobně poměry církevní na krásné Rivieře, kde stála jeho kolébka, ve věčném městě, kde po tolik let působil v sídle nástupců knížete apoštolů, v učené Bologni, kde po sedm let s velikou horlivostí pokračoval ve šlepějích svého předchůdce kardinála Dominika Svampy. Z pobytu římského zasvěcen jest úpině do oněch bojů, které povstaly po celém světě, zvláště v Italii a v Německu, když zvěčnělý papež Pius X. přikročil k obnově církevního zpěvu tradicionelního, chorálního, na základě studií již za Lva XIII. bl. pam. v Římě konaných, především ód učených synů řádu sv. Benedikta. Nelze se tedy diviti, když mnohý horlitel pro krásný odkaz křesfanského starověku zamyslil se a na rtech mu tkvěla otázka : Bude nový papež Benedikt XV. následovati a pokračovati v díle svého předchůdce Pia X. sv. paměti? Dalo se sice očekávati, že tato otázka bude zodpověděna kladně, nebof arcibiskup bolognský Jakub Della Chiesa prováděl ve své rozsáhlé arcidiecesi nové předpisy o církevním zpěvu velice důkladně. Odpověď více než uspokojující přinesla zpráva o audienci deputace italské Společnosti svaté Cecilie dne 23. září t. r., uveřejněná v Osservatore Romano, již tuto doslovně podáváme. »Tohoto dne ráčila Jeho Svatost přijmouti v soukromé audienci deputace italské Společnosti svaté Cecilie a papežské vysoké školy pro posvátnou hudbu v Římě, které uvedeny byly protektorem svým J. Em. kardinálem Kajetánem Bisletim. Svatý Otec dovolil s velikou laskavostí a přívětivostí členům deputace políbiti nohu a ruku. Přítomni byli: vsdp. opat Ambrož Amelli, čestný stálý předseda Společnosti, dp. Angelo De Santi, skutečný předseda téže a předseda pap. školy, dp. Rafael Casimiri, ředitel kapelly u sv. lana v Lateráně a professor vysoké školy papežské, p. dr. cavaliere Arnošt Boezi, ředitel pap. školy a kapelly u sv. Petra ve Vatikáně, dp. dr. maestro Rafael Manari, prefekt, vsdp. opat Pavel Ferretti a dp. Licinio Réfice, řiditel kapelly u P. Marie Sněžné, dva bývalí posluchači pap. školy dp. I-Ionorius Magnoni a dp. Pavel Gobellina, nedávno povýšení na | ||||
|