|
| ||||
| ||||
|
X L. CYRILL 107
mové. — Zdravá myšlenka, hodná morální i hmotné podpory. — (Zpráva o činnosti Cyrillské Jednoty u Redemptoristů v Brně.) Konečně po dlouhé době opět jeden světlý okamžik v našem hnutí cyrillském. Obdržel jsem výroční zprávu za rok 1913 od bývalého místopředsedy jedné z největších našich Jednot Cyrillských, P. Otto Louly C. Ss. R. za uCyrillskou Jednotu při kostele sv. Michala v Brně«. Jest viděti, že nejvíce ohně mají přece ien řeholníci; tam »roztál« inkoust v kalamáři nejdříve. Kéž by v životě této krásné Jednoty nenastala žádná krise a slavný řád Redemptoristů klidil také ovoce za obětivou, cílevědomou a neúmornou práci, jíž jedině Jednota děkuje za svůj vnější i vnitřní rozmach. — Než nech( raději píše za mne péro referentovo, abych nezdržoval svými úvahami zbytečně čtenářů. Snad bude zajímati čtenáře »Cyrilla« zmínka o složení naší jednoty. Jest rozdělena ve dva samostatné sbory — ve sbor pěvecký a ve sbor literátský se společným předsedou a výborem. Sbor pěvecký pečuje o zpěv polyfonní při slavných bohoslužbách. Cíta 70 členů. Zkoušky má čtyřikráte týdně za řízení sbormistra Jednoty p. Richarda Neugebauera a to: dvakráte, odděleně, sbor dámský, dvakráte sbor mužský. Mimo to jsou společné zkoušky generální. U nás ]ze zkoušky míti odděleně, poněvadž zpívaná nebo slavná mše sv. není pravidelně každou neděli a není tudíž třeba každý týden nové vložky nacvičiti. Obětavost sboru jest veliká a návštěva zkoušek vzorná. Zvláště sbor dámský mohl by býti v té věci vzorem. Má disciplinu přímo jako ve škole a starostka sboru dámského vede přísné záznamy o návštěvě jednotlivých členek při každé zkoušce Tak obětavého a tak zdatného sboru dámského přál bych každé Jednotě. Sbor účin-koval mimo slavné bohoslužby v našem kostele ještě ve dvoraně besedního domu, při svěcení praporu Mariánské družiny žen a dívek a při pohřbu paní Anny Musilové na dómě. — Sbor literátský pečuje o kostelní zpěv lidový. Schůzi má každou neděli od-poledne. Počíná modlitbou a zpěvem. Poté má obyčejně místopředseda, někdy jiný člen Jednoty krátkou přednášku. Po ní se cvičí kostelní písně; v přestávkách jsou od členů přednášeny básně vážného i žertovného obsahu. Na schůze anebo jak všeobecně říkají: -do cyrillské< chodí členové velmi rádi a jeví pro jednotu nevšední zájem. Sál knihtiskárny benediktinské, kde má ednofa nyní své vlastní místo, bývá mnohdy až přepiněn, piný vždycky. Těch, kteří prosí o slovo, aby směli básně přednésti, jest vždy nadbytek a mnozí přednášívají básně nejen s úpiným porozuměním, nýbrž i obsahem cenné, např. dlouhé úryvky z »Dagmary« nebo statě ze »Stínu lípy" a. j. Není divu, že si mnozí Jednotu tak zamilovali. Cleny literátského sboru jsou z veliké části služebné, a ty nacházejí v Jednotě druhý domov, poučení, slušnou společnost, zazpívají si, pomodlí se a obveselí. — A v tom právě tkví druhý veliký význam literátského sboru Cyr. Jed. Nejen že pečuje o lidový zpěv kostelní, ale zachraňuje mladé lidi od hrozící mravní zkázy. — V obojím směru koná jednota velmi mnoho. Nový Kancionálek diecese brněnské, který vzhledem na mnohé a mimořádné potřeby našeho kostela vy-dán byl pro chrám P. sv. Michala samostatně, za-veden hravě, ano přijat s radostí a nacvičeno a vše-obecně zavedeno z něho 30 písní z brusu nových, nečítaje v to písně se starými nápěvy, ale novými texty. Nových členů přijato za rok 1913 — 52, tak že čítá sbor literátský na 450 členů, kteří se k Jed-notě hlásí, nečítaje v to velikou řadu členů přispívajících. Z těchto čísel nejlépe patrno, kolik mladých lidí jednota zachránila od zkázy. Jednota je vedena v duchu Mariánských družin. Členové mají povinnost nejen o velikonocích, nýbrž i jindy, jak trčí výbor, přistoupiti společně ke stolu Páně, nemocné členy dle možnosti navštěvovati, za zemřelé modliti a aspoň jedno sv. přijímání do roka za ně obětovati. Všechny ty povinnosti piní vzorně. Společných sv. přijímání, jichž bylo v minulém roce 7, zúčastnili se členové horlivě; nemocné pilně navštěvovali. Vyznala letos jedna nemocná členka, rodem Polka: »Když jsem byla v nemocnici před dvěma roky, nenavštívil mě nikdo; letos, když jsem v jednotě, mám zde každý den tři, čtyři. V neděli měla jsem jich tu 18 najednou.« Jednota pořádala v minulém roce dvě pouti: do Tuřan a na Vranov ; tuto zvláštním vlakem; účastníkův bylo 800. Při obou poutích zpíval pěvecký sbor při slavných službách Božích. Dále pořádala dvě za-hradní slavnosti, četně navštívené a sehrála dvě di-vadla na svém vlastním, pěkném, nově zřízeném jevišti. Totiž: »Obraz P. Marie= a hru vánoční spojenou se slavností vánočního stromku. — Suchým vypočítáváním skladeb nacvičených a čísel našeho inventáře laskavé čtenáře unavovati nemíním. Podotýkám pouze, že mezi hudebninami jednoty jest také několik skladeb Musilových v rukopise; hlavně: Svatolanská kantáta, dvě delší skladby vánoční, mše ke cti P. Marie Vranovské, s průvodem dechových nástrojů, mše ke cti sv. Cyrilla a Mefhoděje; mimo to ještě různé menší skladby. OLOMOUC. (A PARMA.) Prostějov. Cyrillská jednota v Prostějově s duchovní správou pořádala k uctění památky padlých hrdinů smuteční slavnost v neděli 15. listopadu 1914 ve farním chrámu, při níž provedeno Mozartovo Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Dílo provedeno celé dle partitury původní Sóla: Olga Bergrová, Ružena Albrechtová, Jaroslav Krčmář, Josef Hlavatý. Dirigent řed. kůru Ezechiel Ambros. Čistý výnos věnuje se pomocným nemocnicím Cerveného kříže v Prostějově. Po smuteční slavnosti bylo sv. požehnání. O provedení se nám píše: Veledílo Mozartovo, vyžadující skutečně uměleckého pochopení, vyznělo v piné kráse a síle. Velebně rozléhaly se zvuky okouzlující hudby v lodi chrámové a možno poukázati nejenom na krásné výkony sólistů: sl. 0. Bergrová, sl. R. Albrechtová a pp.• f arosl Krčmáře, 1. Hlavatého, ale i smíšeného sboru a orchestru. V celém souboru veledíla mistrova bylo slyšeti ušlechtilost podání, jak už po stránce čistě technické, kde zejména dynamice věnována byla zvláštní pozornost, tak i umělecké. tak že celek činil dojem velikolepý. Panu dirigentovi řed. E. Ambrosovi přísluší hlavní zásluha za provedení tak skvělé. Návštěva byla veliká a slavnosti důstojná. —n. ZPRÁVY OSOBNI A SPOLKOVÉ. ** V Olomouci zemřel professor hudby na něm. paedagogiu Vladimír Labler, rodilý Pražan. ** V Liberci zemřel ředitel kůru arciděkanského chrámu josef Schmidt, i varhaník téhož chrámu Vojtěch Rumler. ** Obecnou jednotu Cyrillskou docházejí stále dotazy a žádosti nezaměstnaných absolvovaných varhaníků o opatření míst zástupců mobilisovaných ředitelů kůru. Skoro v každé píše se: Nyní zajisté jest takových míst nadbytek. Přihlášky se znamenají a uprázdněné místo hned všem se oznámí. Té chvíle ale není žádného místa. SChola austriaca zvolila na schůzi 9. října prof. Max. Springera, v Praze dobře známého, pro rok 1914—15 jednohlasně rektorem. Týž vydal právě vánoční mši na týchž principech komponovanou jako jeho Missa Resurrexit. | ||||
|