|
| ||||
| ||||
|
114 CYRILL XL.
V. MULLER: Intonace a zpěv kněze při zpívané mši sv. podle vydáni vatikánského. (Dokončení.) 7. G 1 o r i a, které kněz při zpívané mši sv. intonuje, doznalo v cliorálu vatikánském značného obohacení. Kdežto obsahoval »Ordo missae« podle dřívějších pravidel pouze čtyři různé způsoby intonace Gloria, a to in fest s duplicibus, semiduplicibus (totéž in Dominicis, a in diebus infra octavas quae non sunt B. M. V.) o svátcích Panny Marie a in festis simplicibus (totéž in feriis de tempore), jest nyní v missálu neméně než 15 intonací Gloria. a to: I . V č a s e velikonočním jest intonace nová, kterou nalezneme ve mši „Lux et origo«, jejíž Gloria náleží X. stol. ř r é -b ~~r~ --- Gló-ri - a in ex-cél- sis De - o. V Kyria[e (vydaném Springer-Orlem) jest tato mše na místě I. (Grad. parvum na str. 317), kde také nalezneme přepis intonace zde uvedené v moderní notaci. 11. Pro s l a v n o s t i , in festis solemnibus, jsou v missálu dvě intonace. První v I, tónu P —^ ~ ^ š A^^ Gló-ri - a in ex-cél-sis De-o. náleží mši »Kyrie fons bonitatis«, jejíž Gloria jest ze stol. XIII. Graduale parvum má tuto intonaci na str. 320. Druhá intonace Gloria in festis solemnibus Gló - ri - a in ex - cél- sis De - o. jest ve mši »Kyrie Deus sempiterne« z XI. stol., v Graduale parvum nalezneme ji na str. 326. III. I n f e s t i s d u p 1 i c i b u s, pro svátky dvojné, jest neméně než patero intonací Gloria v novém missálu, právě tak jako Kyriale, které dříve obsahovalo pro tyto svátky dvě mše, nyní jich čítá pět. a) První z nich --~ ^^ ^ ^ ^ ~e—s ---- ^ Gló- ri - a in ex-cél- sis De - o. jak je patrno, totožno jest s intonací dřívější, pro svátky dvojné předepsanou. Nalézá se ve mši »Cunctipotens genitor Deus«, jejíž Gloria se řadí do století X. Tato mše byla také v dřívějším Ordinariu missae (nebo Kyriale). Nalezneme ji v Graduale parvum str. 329. Další intonace Gloria v příslušných mších jsou nově do missálu zařaděna. V minulém čísle přehlednutím vloudily se do článku chyby a sice na str. 97, řádek 10 s hora má pravidlo zníti: pro metru klesá hlas o gril tónu, tvoře t. zv. flcxu a to na poslední slabice před rozdělo- r,acínz =narnérzkfm.< V příkladu na slovo >crédimus~ následují za sebou noty c c h.< Na str. 99, řádek 22. má zníti pravidlo: »Jen v případě, -'e není tato třetí slabika předpo- s,'ednísn pří vukesn, začind zakončení na před~osledni slabice přzwučné (třeba přízvuku vedlejšírn). Podle toho upraven budiž následuíící příklad, kde začíná zakončení na vedlejším přízvuku slova Dominus. | ||||
|