|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 119
První z nich shoduje se s dřívějším pro tyto svátky předepsaným. Přidáno jest k prvé mši HCunctipotens Genitor Deus« a nápěv Ite ozývá se tiž v prvém Kyrie této mše, které pochází z X. stol. Zní e ~r —N—N- I - te, mis-sa est. Třeba si tu všimnouti posledního úryvku, který se odlišuje od znění dřívějšího. Tam totiž se zpívalo e mis - sa est. jest změněna skupina druhá v podatus subpunctis se čtyřmi notami a poslední tři slabiky Isou jinak deklamovány. V transkripci z Graduale parvum str- 332 zní e e mis- sa est. Druhý nápěv Ite pro svátky dvojné ti—ire -- re - -- - _r r ~- -I-emo -r-- -- I- te, mis-sa est. náleží ke mši (č. V.) »Kyrie magnae Deus potentiae« a objevuje se již ve třetím Kyrie, které jest ze stol. XIII. V Graduale parvum na str. 336. Třetí Ite in duplicibus má nápěv: ^-=~ ~ r~ - ^ram ~ - r^- ^ e 1`N --a - e~^ r r -~-- r -^ I - te, mis-sa est. připojeno jest v Kyriale k formuláři č. VI. »Kyrie Rex Genítur« a ozývá se již v prvém Kyrie (z X. stol.). V Graduale parvum na str. 340. Ctvrtý nápěv zní: -- I te, mis-sa est. jest ve formuláři č. VII. »Kyrie Rex splendens«, kdež se ozývá v Christe eleison ze stol. X. V Graduale parvum na str. 344. Poslední páté Ite jest z líbezné mše »De Angelis« (č. VIII.) M L - - ^ emo -~r r q ~ I - te, mis-sa est. kde rovněž již v prvém Kyrie (ze stol. XV.—XVI.) nápěv ten slyšíme. e) Pro svátky mariánské, ač pro ně má Kyriale dvě mše (č. IX. a X.) a také jak již bylo řečeno dvě intonace Gloria, jest Ite pouze jedno, které celkem se shoduie s nápěvem dříve užívaným : r— — - - ^• _ I - te, mis-sa est. | ||||
|