|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 123
Re-qui- é-scant in pa - ce. A - men. Přehlédneme li zpěvy, hlavně posledně uvedené, ke slavné a zpívané mši sv., po-známe, že nejsou takové, aby byly i tomu, kdo má hudební sluch, naprosto nedostižny. Naopak vidíme, že nařízení církevní v té příčině vycházejí co nejvíce vstříc. V Kyriale vatikánském čteme po Credu IV. následující poznámku : Qualislibet cantus hujus Ordinarii superius in una Missa positus adhiberi potest etiam in alia, feriis tamen exceptis; itemque pro qualitate Missae, aut pro gradu solemnitatis, aliquis potest assumi ex iis, qui sequun - tur«. Graduale parvum uvádějíc na str. 380 tuto poznámku vysvětluje: »Zpěvy kteréhokoliv formuláře mešního v tomto ordinariu lze zpívati při jakékoliv slavnosti. Označení »Pro svátky dvojné«, »Pro dny všední v roce«, nejsou závazna. Platí tedy toto ustanovení také pro zpěv Ate missa est« a tak může si každý vyvoliti z uvedených formulářů zajisté ty, které si nejlépe zapamatuje, zvláště když ve většině chrámů zpívají se po intonaci zpěvy vícehlasé a také na zpěv »Ite missa est« často jen recitací na jednom tónu se odpovídá. Tedy nevyžaduje aspoň pro počátek zajedení těchto zpěvů žádných zvláštních obtíží. Časem pak přistupuje jeden nápěv po druhém. Ovšem že jest třeba, aby o těchto zpěvech kněze dostalo se každému praktického názoru a návodu. K tomu snad by se hodilo, kdyby duchovenstvo, které se schází ke svým konferencím, na těch bylo prakticky ve zpěvy ty zaváděno. Snad by se dala taková praktická cvičení při pastor. konferencích, ovšem se svolením nejd. Ordinariátu, zavésti a jistě by i Obecná Jednota Cyrillská vysláním odborného znalce, který by praktické cvičení pro-vedl, ráda přispěla. Aby podporována byla pamět, aspoň v době prvé, doporučovalo by se vydání několika tabulek nevelikého objemu, jak se stalo také tuším firmou Descléovou, na níž by zpěvy pro určitý druh svátků byly vytištěny a jíž by kněz mohl u oltáře užiti, jak se to ostatně někde již děje. Tak by vatikánské zpěvy, které jsou podivuhodným dokladem bohatosti tohoto hudebního pokladu církve sv., brzy mezi duchovenstvem veškerým i tím, co dříve ze seminářů vyšlo, zdomácněly, a krásné zpěvy sloužily by rovněž i ke vzdělání věřících. IV. Aby pojednání naše bylo úpiné, chceme se ještě na konec zmíniti o intonacích kněze při obřadech, které se mší sv. bývají spojeny. 1 . Je to především intonace antifón při krop e n í l i d u svěcenou v o d o u v n e-d ě 1 i přede mší sv. obvyklém. Antifona mimo dobu velikonoční »Asperges me« _M _ ^ r A - spér - ges me. neliší se nijak od intonace dřívější. (V Graduale parvum str. 313.) Vatil{ánský rituál má však ještě dva jiné způsoby intonace ad libitum a to A-spér ges me, v Graduale parvum str. 315 (ze stol. X.) a -E T- A-spér - ges me. v Graduale parvum str. 316 (ze stol. XII.). | ||||
|