|
| ||||
| ||||
|
126 CYRILL XL.
Tak Winter, historik! Cože výstižnějšího měli bychom říci my o těch zlatých hlavách, jimž tyto knihy zpěvné byly klenotnicí a schránou české i latinské písně duchovní, písně prosté i oděné v skvostné roucho mnohohlasu! Zdaž toto ocenění památek nevyzdvihuje vlastně slávu těm srdcím nezapomenutelným, jež z kancionálů oněch bratrsky a dle slov současníků »jako s anděly` pěla chvály Boží? V přítomnost se vrafine! Stojí tu pevná organisace — Obecná Jednota Cyrillská. Před 20 lety Karel Konrád, první dějepisec staročeských zpěvů, radostně a důvěřivě pravil, »tuf že vidíme uskutečněnou obnovu starých literátských bratrstev, s dvojím kůrem, latinským a českým, čili figurálním a chorálním, jak staří říkali«. Cyrillisté, ti přirození dědicové bratřin literátských, poctivě, juž po 40 let pracují k tomu, aby vrátily se dávné časy, kdy zpěv posvátný zářil v čistotě a kráse, aby opět konal své veliké, osvětové poslání. Jsme na rozhraní nové éry. Co práce na základech liž vykonáno? Jaké ještě úkoly nás čekají? Organisace ztužena, slibný ruch pracovní rozvinil se po širých luzích českoslovanských a spojuje všecky nadšené. Nuž přivítejme a podporujme veliký podnik Obecné Jednoty Cyrillské : shromážditi české duchovní písně v nový historický kancionál, jedině platnou a vzornou knihu chval božských! Vzchopme se! Nechf úsilím a obětavostí naší farní odbory Obecné Jednoty Cyrillské v brzku se rozšíří po vlastech svatováclavských. Nechf utvoří se vždy dva kůry, shromaždující vážené měšfanstvo, intelligenty a zvláště mládež, aby na českém kůru usilovně a příkladně pěstila se česká píseň duchovní a razila tak cestu k rozkvětu i vážnosti liturgického zpěvu na kúru latinském. Za novou slávou české duchovní písně! :~~' ram` "~~•: Činnost t papeže Pia X. v oboru hudby církevní. Nejlépe ukazuje rozsáhlou činnost Pia X. na reformě hudby církevní seznam úředních výnosů o hudbě jednajících v době nedlouhého celkem jeho pontifikátu. Svédčí zajisté o neobyčejné péči a horlivosti zesnulého velekněze o hudbu církevní. Poněvadž mnohá tato ustanovení mají trvalou důležitost a každý Cyrillista stále jich potřebuje, uvádíme chronologický pořad všech dekretů, konstitucí a listů papeže Pia X., jeho činnosti na poli církevní hudby. 1. 22. listopadu 1903 vydáno proslulé M o t u p r o p r i o o hudbě církevní, nový to zákoník hudby církevní. 2. 1. prosince 1903. List kardinálu arcib. kolínskému, vyslovující pochvalu Cecilské jednotě v Německu. 3. S. prosince 1903. List kardinálu vikáři města Říma o opravě hudby církevní. 4. 28. prosince 1903. List kardinála vikáře římského 0 opravě hudby církevní v Římě. 5. 8. ledna 1904. Decretum Urbis et Orbis posv. kongregace obřadů, prohlašující výše jmenované Motu proprio (č. 1.). 6. 8. ledna 1904. Dekret posv. kongregace obřadův o hudbě posledních tří dnů pašijového týdnu. 7. 29 ledna 1904. Dekret posv. kongregace obřadův o zpěvu v řeči lidové při mši svaté. 8. 10. února 1904. Pochvalný list biskupu v Limoges, za horlivost projevenou pěstěním zpěvu chorálního. 9. 14. února 1904. List D. P. Pothierovi o jeho díle C a n t u s M a r i a 1 e s. 10. 10. března 1904. Encyklika »Jucunda sane<, k 600letému výročí oslavy svatého Řehoře Velikého. 11. 25. dubna 1904. Motu proprio o vatikánském vydání knih zpěvu liturgického. 12. 1. července 1904. Dekret posv. kongregace obřadův o užívání jazyka lidového při zpěvu pašijí a litanie lauretánské. 13. 23. ledna 1905. List prof. Wagnerovi za příležitosti sjezdu strassburgského. 14. 15. dubna 1905. Dekret posv. kongregace obřadův o užívání hudebních nástrojů při posvátných obřadech. | ||||
|