|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 131
dek). Ó Máti moje předrahá (V. Říhovský'. Tak, Bože, velká láska Tvá (Ferd. Sládek). Tvé srdce ]esu (Zák-Pivoda). Z »Ceské mše pro lid« (Fr. Picka) zpíváno »Svatý, svatý a »Plesej duše«. — V době adventní ode dne 29. listopadu až 23. prosince zpívány byly každodenně o 7. hodině ranní ,Roráty«, upravené podle rukopisu strahovského. — O svát-cích vánočních zpívány byly odpoledne po sv. po-žehnání koledy Karla Steckera, F. Sládka, J. Maláta. Fr. Holý, jednatel. OLOMOUC. (A PARMA) Kroměříž. Farní Jednota Cyrillská. Dne 23. listopadu konala se v místnostech českého gymnasia 1. valná schůze dle nových, od c. k. místodržitelství v Brně schválených stanov. Schůzi zahájil svolavatel katecheta dívčí školy měšt. P. Vojt. Zapletal, přivítal přítomné (počtem 25) připomínaje, že činnost Jednoty po prázdninách poněkud zdržena byla, jelikož nebylo lze získati vhodné místnosti ku konání zkoušel< v době nynější, kdy skoro všechrv školy upraveny byly za nemocnice vojenské. Na to podal p. učitel Fr. Otáhal svou zprávu jednatelskou. Počet členů činných 38, členů přispívajících 50, zakládajicí 2. Zvlášf bohatá byla zpráva sbormistra p. ředitele kůru Ant. Fritze. Sděluje, že konáno bylo celkem 73 zkoušek za necelý rok trvání Jed-noty; uvádí jména skladeb, jež provedeny byly (Říhovský, Picka, Nešvera, Skuherský, Ferd. Vach, Jeremiáš, Singenberger, Haller atd.) ; zpívány byly vesměs skladby cenné a přesně církevní. Přítomný dp. poslanec Ant. Urban, kaplan u Panny Marie, děkuje jménem farního úřadu za krásný povznášející zpěv a přeje jednotě zdaru a vzrůstu. Zvoleni byli akklamací: předsedou katecheta P. Vojt. Zapletal, sbormistrem p. Ant. Fritz, ředitel kůru u Panny Marie, jednatelem p. učitel Fr. Otáhal, pokladnicí sl. M. Schubertová, učitelka ve škole hospodyňské, 3 členové výboru: p. Vladislav Zapletal, ředitelský assistent při zemské škole mlékařské, sl. M. Kovářová a sl. M. Borovičková, pěstounka školky mateřské. ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Ondřej Horník, professor konservatoře, ředitel kůru v Karlíně, slavil letos své padesátiny. Na-rodil se r. 1864 v Kamenici u Jílového, již na gymnasiu zabýval se pilně hudbou, po odbyté maturitě 1883 oddal se studiu prírodopisnému na universitě, avšak zanechav toho, vstoupil do varhanického oddělení pražské konservatoře, kde v komposiční škole byl žákem Dvořákovým a spolužákem Nedbala, V. Nováka a Suka. Od r. 1890 jest ředitelem kůru v Karlíně. Z četných sI SChola aUStrlaca, jejíž péčí vydáván jest časopis »Musica divina«, byla vyznamenána tím, že protelttorát její převzal jeho Em. kardinál vídeňský Dr. Fr. G. Piffl. ** Klavírní sklad K. ). Barvitius (viz insert rozesílá právě cenníky klavírů, pianin, harmonií a fonol. Závod přesídlí 13. února 1915 na Ferdinandovu třídu čís. 13. *` Osobní. Na bojišti v Haliči padl 31. října t. r. Josef Novák, ředitel kůru v Dačicích na Moravě. Budiž mu čestná pamět ! R. I. R! P. Pavel Hartmann von An der Lan-Hochbrunn, kněz řádu sv. Františka, skladatel i u nás známých oratorií, zemřel 2. prosince f. r. v Mnichově v klášteře sv. Anny. Ctenářové našeho listu pamatují se zajisté na provedení oratoria jeho »Večeře Páně« r. 1910 v Praze, kdy také »Cyríll« uveřejnil o něm zvláštní úvahu. — Pavel Hartmann von An der Lan-Hochbrunn narodil se 21. prosince 1863 v Salurnu v jižním Tyrolsku. R. 1879 vstoupil do řádu sv. Františka. Byl žákem Pembaurovým v Innsbrucku. R. 1886 byl vysvěcen na kněze. R. 1893 byl varhaníkem a dirigentem při chrámu nejsv. Vy-I oratoriemi, z nichž prvé »Sv. Petr= (1900) bylo s velikým- úspěchem provedeno ve Vídni. Z ostatních jeho děl budtež uvedena »Sv. František« (1902), »Poslední večeře< (1904), »Smrt Páně« (1905), »Sedm posledních slov Páně« (1908). V poslední době složil Te Deum, provedené v Mnichově a Rekviem. Vedle toho napsal mnohé mše, kantáty, sbory, písně, skladby pro varhany atd. Vydal také knihu o P. Petru Singrovi. Jeho oratoria provedena skorem ve všech hlavních městech evropských, i v Americe. U nás poznali jsme r. 1910 »La cena del Signore« (»Večeře Páně«), která provedena 2. února t. r. za účasti »Hlaholu« a »České Filharmonie« a dvakráte opakována. R. 1912 pro-vedeno starší oratorium »Sv. František«. Z pobytu pražského pochází obraz skladatelův s vlastoručním jeho podpisem. P. Hartmann snažil se vytvořiti moderní oratorium. Jakási čistá zdrželivost jest hlavní charakteristickou známkou jeho děl. V technicl<ém ohledu pozdější díla vykazují mnohem větší složitosti. Díla Hartmannova jímají svojí náladovostí. S oblibou užívá skladatel motivů ze zpěvů liturgických. R. i. P. | ||||
|