|
| ||||
| ||||
|
] 32 CYRILL XL.
Leopold Stropnický, druhdy oblíbený barytonisfa Nár. divadla, zemřel 11. pros. 1914 ve věku 70 let v Praze. Od r. 1868, kdy po prvé vystoupil v opeře Auberově: »První den štěstí«, až do roku 1887, kdy raněn mrtvicí musil odejíti na odpočinek, působil na zemské naší scéně, s přestávkou, a získal si obliby nejen v opeře, nýbrž i jako pěvec oratorní a pěvec písní. Giovanni Sgambati, jeden z předních skladatelů vlašských, zemřel 14. pros. t. r. v Římě, ve stáří 71 roků. Narodil se 18. května 1843 v Římě, proslul záhy jako virtuos na klavír, tak že Liszt sám se stal jeho učitelem. Později věnoval se také skladbě. Napsal skladby komorní, symfonie, koncert klavírní, skladby pro klavír, ouvertury a veliké Requiem, které zaslouží pro svoje přednosti pozornosti. U nás pro-vedeny skladby jeho komorní a také symfonie jeho provozována Ceskou Filharmonií. Bernard Stavenhagen, znamenitý pianista, žák Lisztúv, zemřel 25. prosince t. r. v Zenevě. Od r. 1898 byl dvorním kapelníkem v Mnichově. Znám jest svými výkony také v Praze. Mezi četnými jeho žáky by] také z našich klav. virtuos děd. princ dr. Ferd Lobkovic. Ivan M. ZajC, nestor shladafelů chorvatských, zemřel 16. prosince 1914 v Záhřebě, dosáhnuv cti-hodného věku 87 let. Narodil se 25. dubna 1837 ve Rjece, navštěvoval konservatoř v Miláně, kde brzy projevil dramatický svůj talent. Byl nejprv ve svém rodišti, pak ve Vídni, až r 1870 odstěhoval se do Záhřebu, kde byl divadelním kapelníkem a stal se tvůrcem opery chorvatské. První touto operou byl Mikuláš Zriny<, po nichž následovala díla jiná. Vedle toho byl činným i v jiných oborech skladby hudební, ani hudbu círk. nevyjímajíc. Napsal celou řadu motett, mší atd., ovšem ne vždy v duchu reformy církevní hudby. Z oratorií jeho jest znám »Hřích prvotný« 1907 a »Stabat MaterK. U nás jsou známy jeho sbory, písně a z dřívější doby také některé jeho operetty (»Hadačka z Boissy4 atd.). I RUZNÉ ZPRÁVY. I O slovenské písni mariánské přednášel dr. A 1 o i s K o 1 í s e k v pondělí 28. prosince večer při koncertu, který pořádal »Spolek českoslovanských poutníků do Lourd a na jiná místa posvátná= ve velkém sále Měšfanské Besedy v Praze. Apoštol chorálního zpěvu v Bergamsku byl zvěčnělý biskup Mons. Jakub Radini Tedeschi, který již jako kanovník u sv. Petra dal dosti vhodný návod k reformě zpěvu a z přesvědčení ujal se zásad Pia X. Stav se biskupem v Bergamě dovedl zjednati platnost novým předpisům a zásadám církevně uměleckým. Když při první pontifikálce hráno bylo varhaníkem Stabat od Rossiniho, poručil hned, aby se hrálo něco posvátného. Ano, když při nešporách zpíváno bylo Dixit Dominus od Petraliho, za-kázal pokračovati, kněžím bylo chorálně provésti nešpory. Do jiného kostela vzkázal, ie nepřijde na funkce, nepostarají-li se o zpěv liturgicky správný, tak hlavní bašta světského zpěvu a hudby Ponchielliho padla. Mons. Radini Tedeschi založil jed-notu diecesní pro zpěv kostelní. Všude povzbuzoval — byl biskupem chorálního zpěvu. (Mus. Sacra 1914, 138.) —s. ** Jako každoročně i letos upozorňujeme Cyrillisty, že zpívati české koledy místo předepsaných textů latinských, za vložky při zpívané mši sv., jest církevně zakázáno. Není snad ani třeba připomínati, že lze je vhodněji zpívati bud po zpívané mši sv., při tiché mši sv. která může býti sloužena místo zpívané, nebo při odpoledních bohoslužbách. Nebude snad nikoho, kdo provozoval by i >pastorálky« mše, jako : » Hej, mistře, vstaň bystře= a pod. Ty jsou dnes v chrámu ubohy i směšny a dávno patří do musea. ** V jistém chrámu loni ještě na Hromnice zpívaly »pasforálně«, ač již byl devítník. Škola pro církevní hudbu v Litoměřicích dokončila letos v létě první rok své činnosti po re-organisaci své. Beethovenův denník. Nový, doposud ne-známý denník, který obsahuje první skizzy k slavnému jeho veledílu »Missa solemnise, byl nedávno objeven. Před časem prodávala se sbírka autografů z pozůstalosti skladatele Ig. Moschelesa, v níž byly mnohé vzácné rukopisy Beethovenovy, některé vůbec nejvzácnější. Zvláštní pozornosti se těšil skizzář o 80 stranách, který obsahoval mnoho zápisů. Tento skizzář byl badatelům doposud podle všeho neznám. Hlavní jeho cena záleží v tom, že obsahuje první a nejobšírnější skizzy k »Missa solemnis=, tedy dílu, které Beethoven sám pokládal za své dílo nejvýznamnější. Tak dostává se roztroušeným skizzám k slavnostní mši znamenitého doplňku. Thematická práce jedné části díla, hlavně ve hlasech zpěvných, je tu načrtána, ale mnohé části se od vydaného díla značně liší. Zajímavo jest, jak tu počíná skladatel na některých místech již psáti partituru hlavně pro hlasy. Vyniká tu str. 27• rukopisu, kde je náčrt Gloria pro 4 hlasy. V denníku jsou také skizzy ke Kyrie, které doposud známy nebyly. Četné poznámky v denníku jsou zajímavy z té příčiny, že nám ukazují,jak Beethoven již při těchto prvních a poměrně kusých náčrtech měl celistvý obraz díla jeho přednesu, tempa, toniny, instrumentace. Mezi skizzami ke mši jsou náčrtky k dílu instrumentálnímu, snad nějakému koncertu, které nebylo napsáno. Skizza s nadpisem »Geschwind~ (rychle) by ukazovala na dílo symfonické. Skizzy mají týž ráz jako ostatní a ukazují na způsob Beethovenovy práce. Kde bvlo místo, napsal Beethoven své myšlenky, někdy mezi dílo jiné. Denník obsahuje 80 stran. Patrně jsou to záznamy, které činil Beethoven u psacího stolkit, nikoliv na procházkách, o tom svědčí také formát rukopisu. Zajímavé jsou osudy denníku toho. Nejprve náležel AI. Fuchsovi ve Vídni, jenž jej daroval r. 1830 Fel. Mendelssohn-Bartholdymu, ten pak ho později daroval Moschelesovi (r. 1832). V Palestrině, rodišti slavného skladatele Giov. Pierluigia, po něm Palesirinou zvaného, byl odhalen pomník na pamět 500letého jeho narození. Udávát se narození Palestrinovo pravidelně na r. 1914-15. Doufáme, že budeme moci v příštím ročníku uveřejniti z té příčiny život slavného skladatele církevního, podle nových zajímavých badání, která o životě jeho byla vykonána. Normální stanovy pro farní Cecilské jednoty v arcidiecesi kolínské (n. Rýn.) vydány byly v říjnu t. r. arcibiskupským ordinariátem kolínským. Zajímavo, že shodují se, vyjmeme-li jiný poměr k stát. úřadům a předpisy v té příčině, v zásadě se stanovami našich Cyr. Jednot. Dirigent v kinematografu. V Berlíně učiněn byl zajímavý pokus. Byl tam totiž zhotoven film diri- | ||||
|