|
| ||||
| ||||
|
XL. CYRILL 133
genta, řídícího ouverturu k opeře Carmen. Když pak byl film reprodukován, hrál podle obrazu řídícího dirigenta skutečný orchestr. Známý skladatel Fel. v. Weingartner, nedávno u nás v Praze vystoupivší, píše o tom: »Obraz dirigentův řídil skutečný orchestr, který jeho řízením sehrál ouverturu k opeře Carmen. Výsledek byl překvapující. Orchestr hrál jako pod taktovkou živého dirigenta. Malá nesrovnalost na jed:,-.,m místě se při opakování úpině vyrovnala. Není pochyby, že je možno pomocí filmu dirigenta představujícího právě tak vyrovnaného a působivého provedení skladeb dosíci, jako když diriguje živý kapelník. Důmyslné zařízení, které činí dirigenta viditelným obecenstvu i orchestru, nejen že zabezpečuje zdar ůp]ný, ale činí i dojem esthetický. Po-kládáme vynález za epochální již proto, že daleko je ho vše na automat upomínající. Vůle geniálního dirigenta může se tak přenášeti na živý orchestr i po dávných letech.- Rovněž ukázal na paedagogický význam vynálezu známý dirigent Artur Nikisch. Film dirigenta ul První sjezd varhaníků katolických ve Spojených Státech severoamerických. V srpnu 1913 při cvičeních zpěvních v semináři u Panny Marie v Baltimore, Md, smluvili se dp. J. M. Petter, učitel hudby v semináři rochesterském, N. Y., prof. Mikuláš A. Montani, varhaník u sv. Jana evang. ve Filadelfii, Pa, a dp. Leo P. Manzetti, prof. hudby v semináři baltimorském, o krocích založiti dle pokynů sv. Otce Pia X. jednotu pro kostelní zpěv. Z Kanady a Spojených Států došlo na 200 dopisů a 7. července t. r. sjelo se v Cliff Hawen, N. Y., mnoho varhaníků i ředitelů kůrů. Jednota pro kostelní zpěv založena a pojmenována »Jednota sv. Rehořev Americe«. Sjezd přijal úpině zásady Motu propria ze dne 22. listopadu 1903 pokud se týče umění, část disciplinární přenechává úpině biskupům. Sjezd však uznal, že reforma zpěvu dá se provésti jen pomocí škol farních (katolických) a proto je nutno přijmouti i sestry řádové a učitelky pro zpěv kostelní. Sjezd usnesl se dále po několik neděl pořádati kurs zpěvu chorálního, průvodu, zpěvu vícehlasého atd.; 2. se-staviti sbírku písní a nápěvů, které by se liturgickou i uměleckou stránkou doporučovaly; 3, vydávati tří-měsíční publikaci se seznamem posvátných skladeb, k čemuž zvolen byl zvl. komitét; 4. založiti kancelář pro umístování a informace varhaníků; 5. příští sjezd o Velikonocích bude v Baltimore. Předsedou zvolen ředitel semináře baltimorského vdp. Ed. Dyer a dp. Leo Manzetti místopresidentem. V semináři baltimorském studuje na 300 theologů z nejrůznějších diecesí amerických. (Mus. Sacra 1914, 137.) —s. — Novou methodu pro učení zpěvu bez not zavésti chce farář u Turina v Alice superiore, dp. Michal Manfredo, jak píše ve spisku »Il Canto Sacro«, nákl. vlastním, cent. 60; methoda jeho od-měněna byla na světové výstavě v Turině 1911 zla-tou medailí. Nechce míti ani linek, ani not, žádných jiných dosud užívaných prostředků, podkladem jeho methody je chromatická škála vyjádřená přirozeně prvními 12 čísly. Na ukázku podáváme tuto dle Mus. Sacra 1914, 141 jeho přepis antifony mariánské. 2 1 — X 8 X+ 1 3 1— 5 8 63 5 A ve Re gi na Cae lo rum A ve Domina 3 11 5 3—1 -I- Ange lorum Salve Zdaž tato methoda dojde většího rozšíření než podobné pokusy dřívější, ukáže budoucnost. —S. BIBLIOGRAFIE Družiriský zpěvníček. Napsal P. František Zák T. J. Ilákladem V. Kotrby v Praze. Cena bez not 14 hal. Drobounká kníž] Officium in die Nativitatis D. N. 1.Chr. auCt. C. Weinmann. (Ed. Vaticana cum cantu) 8° F. Pusfet v Řezně. Váz. 2 Mk. Dr. Ferd. Keiner: >Die Madrigale Gesualdos v. Venosa.« Mit Beispie]smlg. Vel. 8". Breitkopf a Hártel, Lipsko. Mk. 4. »Comes Directorii auct.« P. L. Sem 1 e r, 10 pf. F. Pustet, Rezno. Curt Sachs: »ReallexikonderMusikinstrumente zugleich ein Polyglossar fiir das gesamte Instrumentengebiet.« S vyobr. Inl. Bard, Berlín, váz. 32 MI<. T h e o d. Paul: »Systematische Tonbildung fiir Singen und Sprechen«. GehSr. u. Rhytmusbildung. Schůlerheft 6. vyd. H. Handel. Vratislav, 50 pf. A. Lotti: »Missa in C.« pro trojhlasý smíš.sbor (alt, ten., bas`, upravil D. Thermignon. Part. hlasy K 4. — Marcello Capra, Turin. Palestrina: »Missa Papae Marcelli«, upravena pro mužský sbor od J. Pagella. Cena 3 K 60 h. M. Capra, Turin, Palestrina: »Missa Iste Confessor« pro muž. sbor, upravil J. Pagella. Cena 3 K 60 h. M. Capra, Turin. R. C a s i m i r i: »Missa pro defunctis cum Sequentia et exsequiis tribus vocibus inaequ. (alt, tenor, bas) organo comitante concinenda«, op. 50. Cena K 4'40. M. Capra, Turin. H. S c h ti t z: »Maddalena e 1' Ortolano«. Dialogo Pasquale per Soprano, Alto, Tenore, Basso (solo o coro) con accompagnamento di piano forte o d' armonio. Versione chal. e riduc. del S. G. Pagella. Cena K 2'40. M. Capra, Turin. A. S c h e r i n g: Bach-Jahrbuch X. r. Breitkopf a Hártel 1914. Lipsko, Mk. 4 —. J. P i z e t t i: »Musicisti contemporanei.- Treves, Milano 1914- G. S t a i n e r: »The Music of the Bible«. Novello & Co., Londýn 1914. M. G W. S t e w a r t: »Music in the Church-, Londýn, Black, 1914. A. W. Le u p n 1 d : Passacaglia op. S. Cena 2 Mk. Kahnt, Lipsko. | ||||
|