|
| ||||
| ||||
|
XLI CYRILL
Kdo složil tu píseň? S bezpečností nelze prozatím odpověděti. Možno však dle některých známek souditi, že asi spisovatel sborníku litoměřického složil si tu píseň sám pro sebe. Nápadná je totiž ta okolnost, že jedině při této písni poznačíl si také prostinký její nápěv. U ostatních písní, více než u třiceti, k slovům nepoznamenal zpěvného doprovodu, poněvadž patrně nápěvy byly všeobecně známé, starší. Při této písni bud našel starší nápěv a ten si opsal, poněvadž mu byl neznámý — anebo si poznamenal nápěv, který složil sám, aby jej zase nezapomněl. Protože však slova písně jak jsme se již zmínili — nikde jinde zachována nejsou, zdá se pravdě podobno, že spisovatel sborníku litoměřického jest pivodce i nápěvu i slovního obsahu písně. Dle písma i dle řeči pochází tato píseň z druhé polovice XV. století, kdy byl sborník litoměřický dopisován. Paedagogický přehled literatury zpěvu. DOUBRAVKA BRANBERGEROVÁ-ČERNOCHOVÁ. ÚVOD. Není věru snadné býti učitelem zpěvu. Odmyslíme-li si velikou zodpovědnost při školení nejjemnějšího a nejušlechtilejšího nástroje — hlasu lidského — zbývá ještě veliká potřeba důležitých vědomostí, které musí učitel zpěvu ovládati, má-li jeho práce nésti slibné a pravé ovoce. le samozřejmé, že učitel zpěvu musí býti především sám dob-rým a osvědčeným zpěvákem, neb nutno žáku předzpěvovati a býti jemu dobrým vzorem. Při vyučování zpěvu je všímati si tolika podrobností, že činnost učitelova vyžaduje nejen veliké pozornosti, ale i značné vytrvalosti a duševní síly. Největší péče nutno však věnovat především tvoření tónu a cvičení dechu. Theoretické výklady o h'.asotvorných orgánech, o resonančních zjevech (rejstřících), o postavení úst a tvoření vokálů, vyrovnávání hlasu a pozvolné cvičení hlasové zběhlosti (techniky) a celá řada jiných po-drobností jsou nejpřednější starostí dobrého učitele. Učiteli nutno studovati lékařské spisy o hlasu lidském,') aby mohl vyložiti žáku všechny hlasové zjevy názorně a vědecky a dbáti o jeho hlasovou hygienu. Učitel má se vyznati ve fonetice,) aby docílil u žáka správné výslovnosti té řeči, v které zpěvu vyučuje, neb největší krásou umělého zpěvu je dokonalá a srozumitelná deklamace temný a zkušený sluch učitelův vede žáka pomalu, ale jistě k cíli, jeho hlavním vodítkem je opatrný a obezřetný postup studia a rozvoj hlasu hlavně do výšky. Dle starých a dobrých vzorů počíná se školení od středu hlasu a 1) V češtině vyšel dobrý spisek: MUDr. D. P anýrek: Hygiena hlasu (Praha, Hejda a Tuček). ") Český vědecký spis o fonetice napsal Dr. Ant. Frinta: Novočeská výslovnost (Rozpravy České Akademie, tř. III. čís. 29, 1909).v poloze té nacházejí se též prvá cvíčení i písně. len pozvolna postupuje se ke cvičením a zpěvům většího objemu hlasu. Do-sáhl-li žák již značnější zběhlosti v používání hlasu, nastoupí tu umění přednesu, k němuž dá učitel umělecký návod, probouzeje svým předzpěvováním vkus žákův. Toto celé studium děje se na podkladě čisté intonace, která dosahuje se cvičením sluchu dle moderních method intonačních. K těmto rozsáhlým odborným vědomostem učitelovým druží se ještě nutnost znáti do konale l i t e r a t u r u z p ě v u, která je pře-bohatá. Není snadné vyznati se v ní dobře a vybrati z ní potřebnou látku pro individuální školení žákovo. Proto na lichotivé vy-zvání pana c. k. komisaře zpěvu prof. Emila Bezecného učiněn zde pokus o p a e d a g ogický přehled zpěvní literatury. Uvedena zde nejčelnější paedagogická díla, hodící se pro potřebu pěveckého vyučování, hlavně však pro kandidáty státních zkoušek hudebních. Následující přehled rozdělen je na 7 stupňů, které neznamenají však ročníky, nýbrž rozvrhuje celou studijní látku dle stu-pňů obtížnosti. Z tohoto materiálu nechf volí učitel vhodná cvičení, písně a arie dle individuality žákovy, jehož studium může býti bud kratší nebo delší dle jeho nadání, vrozených hlasových prostředků a dle jeho intelligence a chápavosti. Při výběru literatury naskytá se učiteli zpěvu veliká překážka, kterou neznají učitelé nástrojů — volba skladeb dle objemu a druhu žákova hlasu. Tu dlužno znáti různá vydání pro nízké a vysoké hlasy, případné sbírky arií a písní, které vydali odborníci nebo slavní pěvci pro všeobecnou potřebu. Z toho důvodu v následujícím pře hledu nejsou rozlišována vydání pro různé | ||||
|