|
| ||||
| ||||
|
8 CYRILL X L I.
Jedna víra, jeden křest a láska mezi námi. Čiňmež Bohu chválu, čest af ráčí býti s námi Veritas vincit. Ze ve víře jednota činí mnoho dobrého, varuj se víry bikharta i každého bludného. Veritas literabit. Milujte pravdu hradečtí! neb pravda přemáhá, minou bludové bikharští, pravda věčně zůstává, Anno Domini 1520. Franus jsa přivržencem vládnoucího náboženství a vynikaje duchem i majetkem, do-sáhl v městě velmi vlivného postavení sociálního Roku 1489 vřazen jest po prvé do sboru konšelů, jichž vedle sudího bývalo dvanáct, a ustanovoval je nejvyšší hofrichtéř. Na stolci konšelském vidíme jej opět a opět v letech 1491, 1493, 1494, 1496, 1498, 1500, 1502, 1503 a 1504.') Roku 1503 zastává docela ú ř a d p u r k m i s t r a 2) Kdy se narodil a umřel, nelze říci; nosíval po staročesku černý kožich a na hlavě kožešinovou kulatou čepici. Tak svědčí jeho vypodobnění na prvním listě kancionálu, který pořídil svým nákladem. Šlechticem sice nebyl, ale pod jeho podobiznou je v kancionále jeho erb ; na modrém poli stkvějí se stříbrné nůžky soukenické a na nich malinkým písmem slova: »meo motto,. Jako horlivý a nábožný kališník pečoval o výzdobu slavného, z cihel postaveného gotického chrámu Páně sv. Ducha a o povznesení liturgického jednohlasého i vícehlasého zpěvu, který zazníval prostorami chrámovými. Obojí dokonal r. 1505, tedy v roce, kdy již nebyl poután povinnostmi úřadu konšelského a mohl se zcela věnovati uskutečnění svých dvou tužeb, na něž věnoval pěknou část uspořených grošů. Především dal postaviti svým nákladem r. 1505 v kostele sv. Ducha o 1 t á ř B o-ž í h o T ě 1 a (Corporis Christi). Úcta Božího Těla datovala se v Čechách od dob pra-dávných a byla mezi husity velmi rozšířenou. Svědkem jejím jsou celá officia čili mešní formuláře o Božím Těle ve všech husitských graduálech století XV. a XVI., veliké množství kantilen mensurálních o Těle a Krvi Páně ; ve mnohých kostelích postaveny byly oltáře ke cti Božího Těla, jako na př. v Kutné Hoře, kde horníci jej zbudovali v kostele sv. Barbory a posvětil biskup Filip Villanova. I v kostele královéhradeckém sv. Ducha stál znamenitý výtvor kat, enické práce k poctě Božího Těla. Bylo to vzácné gotické sanctuarium, prací M a t f j e R e j s k a z P r o s t ě j o v a (1445—1506) z r. 1492;) po evangelijní straně oltáře i s nápisem : »Ecce panis angelorum, factus cibus viatorum.0 V něm ukládala se velebná Svátost, jako dnes se uchovává v tabernakulu na oltáři. Není vyloučeno, že mohl míti Franus vliv na zřízení tohoto pastoforia, jsa rok před tím (1491) konšelem města. Rozhodně stavba sanctuaria odpovídala směru jeho smýšlení, jako ctitele Svátosti oltářní. Tehdy (od r• 1489) řídil Rejsek stavbu chrámu Panny Barbory v Kutné Hoře. Měšfané královéhradečtí chtěli také míti aspoň něco od slavného mistra ve svém kostele. I svěřena mu byla stavba sanctuaria, jež dodnes jest chloubou kathedrály královéhradecké. Sanctuarium pro velebnou Svátost tedy bylo postaveno, ale scházel v kostele sv. Ducha ještě oltář Božího Těla, který již měli měšfané kutnohorští v kostele Panny Barbory; docela jim ho posvětil sám biskup r. 1504. Franus pojal úmysl, že též oltář Božího Těla postaví na svůj náklad v kostele sv. Ducha a co se podařilo Kutné Hoře, zdařilo se i jemu. Biskup Filip Villanova pobyl sice již r. 1504 v Hradci Králové, kde světil kněze kališné, ale rok na to přijel opět, aby požehnal a posvětil oltář, postavený Franusem. O tomto důležitém aktu dal Franus do Kancionálu poříditi. přesný zápis: »A n n o d o m i n i 1505 nonis m e n s i s Junii h o c e s t i p s o d i e s a n c t i B o n i f a c i i 1) Bienenberg, Geschichte der Stadt Kóniggratz, 1780 str. 396, 399, 401, 405, 408, 410, 412, 413, 415. g) Bienenberg, 413; Švenda II, 18. Za purkmistrovství Franusova odprodán byl od špitálu sv. Antonína dvůr ve Věkoších u Hradce. 3) Bienenberg str. 406 chybně se domnívá, že sanctuarium jest mnohem staršího data a že opraveno bylo r. 1497. V. Kalaš, Kathedrální kostel sv. Ducha v Hradci Králové, (pojednání historického a průmyslového musea č. 4.), 1896, str. 10 správně udává rok 1492, který se také čte na bláně, jež přidělána jest nad růžicí. Bienenberg myslil, že je tam napsán rok 1497, rok opravy a nikoliv postavení sanctuaria. | ||||
|