|
| ||||
| ||||
|
12 CYRILL X L I.
^^^^^^^^1 ťřINNOST CYRILLSKÁ I^^^^^^^^ D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. HOřice. P. ředitel Pilař píše: »Za zaslané rorátní zpěvy') srdečně děkuji. Jsou velmi prakticky sestaveny a měly by zavedeny býti všude tam, kde se nezpívají roráty staré. Zpívati je budeme pouze v neděli, protože u nás ve dny všední jsou zavedeny celé roráty dle Lehnerova vydání (pondělí, úterý) a dle starého vydání Pospíšilova pro dny ostatní). V listopadu jsme dávali mše od Hrušky »Ecce Dominus veniet<,, od Tinela ]urdskou, Palestrinovu čtyřhlasou a Cainerovu ke cti sv. Václava. Na Boží Hod jsme si zazpívali osmihlasou Palestrinovu. Snad Jste s námi spokojen? Chorál zpíváme dle Graduale parvum edice vatikánské; kde dle nového kalendáře mešní formulář schází, vypomůžeme si starým Gradualem. Těšíme se již na ten slíbený dodatek, hlavně na formuláře nedělní k edici vatikánské.« — Pozn. red. Nejen velmi spokojen, ale přímo nadšen výběrem skladeb, porozuměním pro hudební i liturgickou stránku kostelní hudby a nadšen i provedením, jež, jak víme z autopsie, jest vždy vynikající. Hořický kůr čítáme k nejlepším v Cechách. O edici vatikánské odpovídáme jinde. D. J. C. V LITOMĚŘICICH (7. C. SYCHRA.) Mladá Boleslav. V neděli dne 27. prosince konal zdejší chrámový sbor za řízení sbormistra J. C. Sychry duchovní koncert ve prospěch Červeného kříže. Provedena byla rukopisná novinka téhož mistra Sychry, vánoční oratorium »Mesiáš« na slova známého básníka P. Záka T. J., jehož básně týž skladatel použil již při dřívějším oratoriu svém: Velkopáteční meditace. Báseň Messiáš byla pro tento účel schválně složena, odpovídajíc metrem i přízvukem přísným požadavkům hudby. Obsah skladby vyjadřuje touhu po příští Messiáše a radost nad jeho narozením. Skládá se ze šesli částí, z nichž každá má svůj motiv. První motiv: »Rosu dejte nebesa«, jest chorál mající ohromné změny. Druhý motiv Gabrielův. Objevuje se archanděl Gabriel a přináší andělům první zprávu, že nastala doba spásy. Jest to střídavý zpěv Gabriela s anděly. Třetí jest motiv mariánský, neobyčejně jemně pojatý, až ke konci se vinoucí. Gabriel pozdravuje Marii: »Zdráva, Maria, milosti piná!« Andělé s jásotem opakují toto pozdravení. Tím končí první díl. Druhý díl vyniká dramatickým výrazem a postupem. Před druhý díl jest vsunuta vložka: píseň pastýřky na horách jako něžná idylla. Po té následuje část čtvrtá. Píseň pastýře u spících druhů. Andělé se zjevují oznamujíce narození Páně. Úžas ze spánku se probouzejících pastýřů. Hymna andělů: »Sláva na výsostech Bohu ...«, jedno z nejobtížnějších míst pro ženský sbor. Pastýřové spěchají do Betlema. Skvostný a úchvatný sbor mužský: »Pojdme, pojdme do Bet]ema.« Jásavý chvalozpěv Marie: »Hospodine, duch múj v Tobě plesá« a basové sólo josefa vracející se k prvnímu motivu. Pátá část : ukolébavka, jako duetto Marie a josefa, soprán a bass, jest velmi něžná, k slzám dojímající. Pastýřové vstupujíce v chyši zdraví svatou rodinu. Maria jim děkuje. Šestá část. Všeobecná radost vyvrcholí v jásavém zpěvu andělů a pastýřů u jeslí: »Narodil se Kristus Pán«. To jest *) D. Orel. Zpěvy adventní a rorátní. — Reyl, Praha-I11.nejcennější skvost z celé skladby, fuga a kontrapunkt tu slaví pravé triumfy, mohutný hlas varhan vpadající do zpěvu, to vše působí ohromujícím, ale pře-radostným dojmem vánočním. Skladba sama vydává znovu svědectví o neobyčejném nadání a úžasné plodnosti autora. Celé dílo prostoupeno jest mnohými melodiemi, nenucenými, samovolně plynoucími, při tom ale uměle polyfonicky propracovanými, ale tak, že polyfonie nikde není na úkor průzračnosti, čím celá skladba stává se zajímavou i pro širší kruhy posluchačstva i méně hudebně vzdělaného Z celé skladby zdá se k nám vanouti duch staročeských zpěvů církevních, prosycený vřelostí a zbožností, a přece zas jest to dílo moderní »katexochen«. Pro-vedení skladby za řízení autora samého bylo téměř bezvadným. Sólové partie předneseny byly dokonale a s pravým nadšením, jmenovitě part sopránový, pohybující se ve veliké výšce a intonisačně dosti obtížný, překonán byl sl. Srutovou hravě. Úchvatně zpívali svou píseň první pastýř p. odborný učitel Sládeček a p. JUDr. Pára v úloze Josefa. Lahodně zněla píseň Marie, z úst sl. Sommrové, úlohy andělů zpívaly slečny Vrabcová, Rubínová a Wolfová s citem a bez-vadně. Sl. Posiřilová v pastýřce a p Chmelík v pastýři podali úkony nejlepší. Role byla také veskrz vděčná. Též syn mistrův p. Dr. Lumír Sychra, známý umělec koncertních síní pražských, i zde ukázal svoji neobyčejnou techniku a dokonalé ovládání stroje. Skromnému, ale Bohem nadanému umělci ku slavnému dílu z té duše blahopřejeme! Návštěva byla hojná, prostranný děkanský chrám napiněn do posled ního místa. Mezi posluchači vedle mladoboleslavsky representace a elity spatřili jsme též univ. professora Kordače, prof. konservatoře Steckra, řed. Doušu z Prahy a m. j. Totéž oratorium dáváno po druhé o Novém roce ve farním kostele v Krnsku za ohromné účasti a nadšení obecenstva místního i okolního. Při obou koncertech vybráno bylo ve prospěch Červeného kříže 250 K. Fihnrich-Jeřábek. D. J. C. V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. K. BOCEK. Česká hudební škola Matice školské v C. Budějovicích pořádá v neděli 17. ledna 1915 v městském divadle v 8 hodin večer koncert za při-spění býv._žáka, operního pěvce pana J. Kůhna ve prospěch Ceské okresní komise. Pořad: 1. L. von Beethoven: Ouvertura »Prometheus« pro orchestr. 2. L. v. Beethoven: Ah perfido (Ach, zrádče ty! ...« Koncertní arie. Božena Voborníková. 3. Ant. Dvořák: Biblické písně. Jan Kůhn. 4. J. Šeb. Bach: Ciacona pro housle. Rudolf Babka. 2. Bedřich Smetana: Z opery »Libuše« a) scéna z I. jednání, výstup 1. ; b) scéna z I[I. jednání, výstup 1., 2. a 3. Osoby: Libuše — Mař. Vrkočová, Krasava — Olga Vlková, Radmila — Marta Eisnerová. 6. Frant. Schubert: Ouvertura »Rosamunda« pro orchestr. Dirigenti: Řed. Boh. Jeremiáš a hudební skladatel jar. Jeremiáš. U klavíru Mil. Švandová a prof. Ot. Jeremiáš, u harfy prof, Jos. Strnad. Úpiný program provede žactvo české hudební školy se svými učiteli. Orchestr hudební školy (60). | ||||
|