|
| ||||
| ||||
|
18 CYRILL XLI.
Michael Haller t. Jméno Hallerovo jest jistě známo každému Cyrillistovi, není snad sboru chrámového, kde by se aspoň jedna skladba plodného skladatele nebyla zpívala. Jeho mše řadovými čísly Missa II., III., IV. atd. nazvané rozšířeny jsou po světě a jeho Missa III. je pravým unikem mezi skladbami, vyšlaf ve 39 vydáních. Ještě ve 4. čísle minulého ročníku zmínili jsme se, že zasloužilý kmet slavil jubileum svého kněžství, dnes ho není mezi živými. Zemřel v Řezně 4. ledna po krátké nemoci. M i c h a e 1 H a 11 e r narodil se 13. ledna 1840 v Neusaatu v Horní Falci u Nabburgu. Literního i hudebního vzdělání nabyl nejprv u Benediktinů v klášteře metlenském. Byl to zvláště tehdejší ředitel chlapeckého semináře, pozdější opat P. Utto Lang, jenž ho uváděl do tajů hudebního umění. V kněžském semináři v Řezně, kam se později odebral, slyšel na dómu často skladby starých skladatelů, které ho naplňovaly nadšením. Dne 26. června 1864 byl v Rezně posvěcen na kněze a stal se prefektem při dómském chóru, kde byl mu učitelem hudby kapelník při dómu 7. Schrems. Roku 1867 nastoupil na místo zemřelého J. G. Wesselacka jako inspektor chlapeckého semináře při Staré kapli řezenské a jmenován spolu i kapelníkem tohoto kollegiátního chrámu. Od r. 1874 by1 učitelem kontrapunktu a komposice na škole pro církevní hudbu v Řezně, kde setrval do r. 1899, kdy byl zvolen kanovníkem při témže chrámě. Roku loňského slavil ještě v červnu své jubileum kněžské. M. Haller tvoří s Wittem a Haberlem trojici, která pro reformu církevní vykonala dílo veliké. Byl-li Haberl theoretikem, Witt organisátorem, byl Haller skladatelem, který mladému hnutí reformnímu dodal potřebné skladby, které při vší své vážnosti a ušlechtilosti výrazu vyznamenávaly se zpěvností. Avšak nesmíme proto význam Hallerův klásti snad proto příliš nízko. Haller tak se ponořil do skladeb starých mistrů, zvláště stylu Palestrinova, že pak v dílech jeho se obdivujeme čistému slohu, vypěstovanému pilným tímto studiem, slohu, jenž Hallerovi získal čestného názvu »Palestriny XIX. století«. Avšak nemá tím býti řečeno nic, co by snad zásluhy Hallerovy zmenšovalo. Nebylf Haller pouhým napodobitelem slohu Palestrinova. Vnikl příliš hluboko v taje krásna děl Palestrinových a zásady tam nalezené prováděl v dílech svých 'svým způsobem. Jistě velikým_ bylo úspěchem v té příčině, když při 300leté slavnosti Palestrinově a Orlandově r. 1894 v Rezně zpívalo se Palestrinovo Salve regina, k němuž dopinil Haller hlasy třetího ztraceného sboru tak dokonale, že většina účastníků domnívala se slyšeti Palestrinův originál. Tak organicky a přirozeně přiléhaly sbory Hallerem komponované k Palestrinovu originálu. Nebyl tedy Haller pouhým otrockým napodobitelem slohu Palestrinova. Haller zůstává vždy svým, doba několika století, která dělí Hallera od Palestriny, nezůstala bez vlivu na způsob skladby Hallerovy; zkušenosti a vymoženosti pokračující doby jsou v jeho skladbách využitkovány. Avšak vždy znovu postřehujeme v nich onu jistotu práce polyfonické, případnost výrazu, čistotu a prostotu, která jímá, rozehřívá a mnohdy i uchvacuje. Veliký je počet Hallerových děl. Osmihlasá mše jeho op. 92, šestihlasá Missa solemnis, septimi toni op. 25, Missa Ave Maria, pětihlasé Missa in hon. S. Henrici, Missa in hon. B. Mariae Virg. ad Veterem Capellam, Missa S. Michaelis Archangeli, Missa in hon. S. Caeciliae. Slávu Hallerovu založily plynné, lehké, meIodické a při tom všem dobře znějící jeho čtyřhlasé mše, které jsou označeny řadovými čísly Missa VI., VII., VIII., z nichž Missa III. op. 7 tím jest pamětihodna, že snad jediná z celé světové literatury hudby církevní dočkala se 42. vydání. Vedle toho máme od Hallera celou řadu jiných skladeb k liturgické potřebě. Jmenujeme Requiem (op. 3), Motetta op. 2, op. 18, Lamentace, Responsoria pro Triduum, Offertoria, hymny, Litanie, Te Deum atd. Vedle toho jsou známy jeho Mariánské písně, z nichž některé se v Německu lidem všeobecně zpívají. Také různé kantáty, sbory, na př. »Mozart« , Dítě Ježíš, písně vyšly z jeho péra. Z theoretických děl budtež jmenovány Učebnice hudební skladby pro polyfonní zpěv církevní« a »Vade mecum, cvičebnice pro vyučování zpěvu«, jež vyšlo ve 12. vydání. Celkem napsal Haller na 120 skladeb. I u nás často se shledáváme na chorech se skladbami jeho. R. i. p. V. M ú l le r. ^^^ | ||||
|