|
| ||||
| ||||
|
20 CYRILL X L I.
soprán), Karl L ii t g e n (Kunst der Kehlfertigkeit, sv. I.), Mathilde C a s t r o n e M a r-c h e s i (op. 21 Exercices ělémentaires et gradués, op. 35, Marchesi-Schule), Anna von M e i c h s n e r Jágliche Ubungen), Ferdinand Pas r (Gesangsiibungen, 18 technických cvičení pro střední hlas, 24 Esercizi pro soprán), František P i v o d a (op. 74, I—III, Denní cvičení op. 105), Amélie R u c q u o y-W e b e r (Exercices journaliers), A. G. de S a i n b r i s (op. 45, Le vademecum du chanteur, ve Francii hojně používaná sbírka denních cvičení pro vývoj pohyblivosti hlasu), Louis Schubert (op. 20, Handbuch der Gesangstechnik), Ferdinand S i e b e r (op. 144, Denní cvičení pro ženský hlas), Dora S t e r n (Tágliche Ubungen), Julius S t o c k h a u s e n (Gesangstechnik), Pauline V i a r d o t-G a r c i a KAREL BOČEK:(Une heure d'étude I., II., technická cvičení pro ženské hlasy). Friedrich Wieck (Singiibungen). II. Postup vyučování zpěvu. Nejlehčí solfeže pro děti před mutací hlasu. Josef C o n c o n e (op. 7, Scuola melodica, vyšla též francouzsky a španělsky), Alexis d e G a r a u d é (Solfeggi pei fanciulli, solfeže pro děti), August P a n s e r o n (ABC musicale — věnováno matkám rodin, či solfe--e složené výhradně pro dceru skladatelovu), Ferdinand Sieber (op. 122, Vorschule des Gesanges, op. 137, ABC der Gesangkunst, Studien fiir Knaben und Madchen vor dem Eintritt des Stimmwechsels). (Příště dále.) ^^^ O psalmodii edice vatikánské. Hudební skladatel P. Griesbacher vydal u firmy Alfred Coppenrath v Řezně psalterium k nešporám. Při úpravě žalmů dbal také toho, by přízvuk logický (větný) nebyl zastíněn přízvukem tónickým (slovným), tak že k vůli tomu na př. slova žalmu 126.: »Beatus vir« atd. podložil v I. tónu takto : Beatus vir, qui implevit desiderium su - um ex i - psis. Učinil tak z obavy, že by pravidelným podložením slabik, t. j I I — ~~—, Beatus . . . su - um ex i - psis. podřaděné slovo »suum«, které stojí v akcentu melodickém, vyniklo nad podstatné jméno »desiderium«, na kterém spočívá přízvuk logický. Tážeme se: ]e to dovoleno? Smíme snad tohoto příkladu následovati? »Cantorinus« Odpovídá-. Nikoliv! — Tento officielní návod církve sv. ku psalmodii ed. vat. ponechává nám sice na vůli, tak zv. flexu budto zpívati anebo ji toliko na recitantě pausou naznačiti; on nám dává při tónu VI. na vybranou, zpívati první část verše melodií starší anebo novější; pozdějším výnosem se nám docela dovoluje, že nemusíme dbáti tak zv. »mediatio correpta«, ano že smíme užívati vzorce medicejského při »tonus peregrinus«, to všecko se nám dovoluje. Ale nikde nám nedává »Cantorinus« svými přesně stanovenými pravidly ani té nejmenší svobody v podkládání slabik melodii a - co s tím úzce souvisí — ve stanovení místa a výšky noty zvané »superveniens«. Obé je přesně stanoveno a pravidla dotyčná měniti může jenom autorita, která je dala. Při psalmodii je totiž hlavní věcí vzorec melodický, jeho metrum; slovo se musí pod-říditi a může se klidně podříditi, jelikož vzorce žalmové (jejich metrum) jsou upraveny v duchu řeči latinské, v duchu slova, vlastně na slova. Je tedy melodie a slovo, pokud se rhytmu týká, v úpiném souladu a nečiní se slovu při jeho podkládání melodii nijakého násilí; ano můžeme říci, že v ohledu rhytmickém vládne vlastně slovo, jelikož k vůli němu, žádá-li toho totiž jeho rhytmus, přibývá v metru not. V tomto ohledu tedy převládá slovo, melodie se přizpůsobila. Ale dále jíti nelze, poněvadž by se tím měnila podstata melodického vzorce, totiž jeho metrum. | ||||
|