|
| ||||
| ||||
|
22 CYRILL XLI.
Tonus V. -ř a Tonus VI. + 1 Tonus VII. + Tonus VIII. + - -^ r - a--r Tonus peregrints. + Tonus peregrinus ad libitum. + Tonus in directum. + Tonus paschalis ad libitum. i 1 , ~c 2 1 , Tóny liché: I., I i I., V., VII. jsou authentické, tóny sudé jsou plagální. Při tónu VI. uvádím v prvé polovici toliko způsob novější; dle staršího způsobu zpívá se prvá polovice verše jako při tónu I. Finál uvádím při každém tónu jen tolik, kolik jich potřebujeme ke stanovení pravidla o počtu přízvuků a not přípravných. Melodické přízvuky jsou označeny čárkou nad notou (1), noty přípravné arabskými číslicemi, nota zvaná nsuperveniensg notou bílou (o). Prohlédněme nyní blíže uvedené vzorce a odpovězme si k otázce, kolik má každý z nich melodických přízvuků čili stop, (jež jsou k vůli přehlednosti odděleny příčnou čarou), a kolik má not přípravných. Odpovídáme: Tonus I. má v prvé polovici dva přízvuky, v druhé polovici jeden přízvuk a dvě noty přípravné. Naznačíme-li proslovené pravidlo takto: Tonus I. 2 * 21 můžeme pokračovati: II. 1 * ,1 u III. 2 * 1_31 IV. 11 * 0,31 u V. 1 2 p VI. 11 * ,1 VII. 2 * 2 • VIII. 1 * ,1 Tonus peregrinus R 1 1 anebo ad libitum 31 * ,1 » in directum 1 * 1 paschalis 11 21 Abychom pomohli paměti, která podrží daleko snáze melodii žalmu než pravidlo o počtu přízvuků a not přípravných, všimněme si, že toliko tóny authentické mají po dvou 2 1 G a r- p r -- 1 , 2 1 TT , • ó-F}--Í• -__ r -_ - | ||||
|