NEZAŘAZENO
Ročník: 1915; strana: 24,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
24 CYRILL XLI.

ského ducha, statečné mysli junácké málo v nich najdeme, přes to, že právě pluky naše slynuly od jakživa neohroženou srdnatostí a neústupnou vytrvalostí. Naše písně vojenské jsou nejsmutnější ze všech; jen utýraný sirotek tak žalostivé nářky vede, jako náš junák na vojnu odvedený.«

Bartoš uvádí také příčiny.

Srovnáváme se s názorem Bartošovým co do písní moravských, ač ani tu ne docela, ale o vojenských písních uhersko-slovenských jinak smýšlíme. Pravda, i tu jsou písničky naříkavé (myslíme slova) a Ikavé, ale vedle nich jsou lidové písně piné jarosti a chuti do vojny, piné udatenství a neohroženosti. Zpívá-li si slovenský šohaj:



Ked som mašíroval.

1. Ked som ma - ší - ro - val, mi - lá ša - ty pra - la, ked som sa za- spie - val,

o - na za - pla - ka - la.



2. Ide jar, ide jar,

idú chlapci orat; ale ja nepójdem, musím mašírovaf.



— dle slov samých nepoznáváme ovšem, zdali se raduje, že místo na pole půjde do boje, ale svěží sčasovka a prostý jasný nápěv jakoby naznačoval, že v tom musím mašírovat« nebylo smutku.

jiná píseň, n á p ě v u čistě slovenského — zasmutnělého zase s l o v e m nám zcela patrně hlásá chut a odhodlanost k vojně:

Pri Prešporku verbujú. T- b

1. Pri Preš - por - ku ver - bu - jú, tam som sa dal na voj - nu, ver - bu - jú

kaž - do - den - ne,

2. Pekný biely kabát mám,

šablu k boku pripínám,

pantalier povýšený

to je mé potěšení.dal som sa do - bro - vol - ne.

3. Počkaj, milá, na strane,

kým muzika prestane;

tam ti ja nieco poviem

že ta verne milujem.4. Kdo ta, Janík, kdo ta jal a na vojnu zverboval?« Ej, m, ja dobrá vola

ej, ta ma zverbovala.

Komu vojna opravdu není po chuti a kdo na ni často převelice naříká, jsou slovenská — děvčata, především ovšem milenky.

Takové d i e v č a má mnoho smutku, ale také mnoho kuráže, a odvedou-li jí milého bez jeho vůle, dovede předstoupiti před velkomožné pány a zazpívati jim tak bolně, že by se kámen rozplakal a tak znalecky«, že by se sám štábní lékař podivil:

73ólne, volno. (Od Trnavy.)

1. Od - pu - sfi - te, vel - ko - mož- ní pá - no vé,

a vy sly - šte je-dno diev-ča la - ska - ve chu dob ná som stým-to pro- sbu
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ