|
| ||||
| ||||
|
26 CYRILI. XLI.
S t ě s t í k r a j i n y (krajina — země, říše, srov. krajinský sněm =říšský sněm) je to, zač jde do boje šohaj slovenský. Na vojně i ve vojně sílí jej předně důvěra v pomoc boží a v ochranu Panny Marie, ale vedle toho přemilená vzpomínka na -- Aničku, se kterou se tak něžně rozloučil, když už na koníčku zpoceném mašíroval: Ked som masíroval. (Krajné.) 1. Ked som ma - si - ro - val, mi - lá ša - ty pra - la v stu - de - nej vo - di čke po ko - ]e - na stá - la. 2. Podaj mi Anyčka bieleho ručnýčka.) nech si poutierom vraného konýčka. 3. Já ty ho nepodám, já sa kona bojím »Neboj sa, duša má, ked ja pri nom stojím !«Ona mu podala bielu konvaliju, aby rozvonával medzi kompaniu. 4. Kapitán sa pýta, čo to kdosi voná ! Biela konvalia, čo mi dala milá. Prostinký, přímo dětinský nápěv, dialekt připomínající dětskou mluvu ... a co je v písni té poesie! Co půvabu a nevýslovné něhy! Také tříosminový takt, v uher. slovenských písních celkem řídký, naznačtíje jakousi zněžnělost a dívčí cit. Co vše obsaženo ve slovech: »Neboj sa, duša má, ked ja pri nom stojim.« A celý obraz i obrat s konvalijú v obou slokách je pravým skvostem lidové lyriky. Píseň má variant, v němž dívka si přeje, aby šohaj rozvoněl květem nejen kompanii nýbrž celý tábor vojenský. V samém boji drží se Slovák přeudatně. Kde nikdo nic nepořídí, tam zvítězí Slovák. Ide kuruc. =g • ~ ~- 1, _~~ ~`__~ {~ _~-~~ _ ~ —~ _~_ -~ - — I - de ku - ruc pri Du - na - ji, ša - bia sa mu blý - ska ; i - de Ne-mec, ti - tho za ním, len ple - ci - ma sti - ska ; i - de Ma- dar ve - dla ne - ho, vy - tie - ra si fú - sy ; i - de .)10-,,pík pro - ti ne-mu, ku - ruc uti- ect mu - sí. K u r u c (madarsky kurucz. z latinského crux = kříž) znamenalo původně k ř i ž á k a (crucifer). R. 1514 selští křižáci, kteří měli táhnouti na Turky, vzbouřili se proti šlechtě a tu kuruc nabylo významu vzbouřence, povstalce, tak že později povstalci, vedeni TdkSlym a Rákoczym, nazýváni byli k u r u c i a vojny proti nim válkami kurtíckými. Však je slovenský voják také sebevědomý, zvláště chlapci kanonýři: Ej, chlapci, kanoníra. Ej, chlap-ci, ka - no - ní - ra, ej, na vr - šti - člcu sto - ja, `) Ručnýček —šáteček. | ||||
|