|
| ||||
| ||||
|
28 CYRiLL XLI.
DR. D. OREL: Kancionál FranusůV. (Pol Vedle výzdoby chrámové postaral se Franus o kancionál, jenž přetrval i jej i jeho oltář, do dnes ukazuje Franusovo porozumění pro krásný zpěv liturgický a jest důkazem jeho velmi štédré ruky. — Kancionál nazývá se u Švendy (II, 34) znamenitý m a n t i f o n á ř em,. Slovo antifonář jest však pro hudební rukopis nedobře voleno, poněvadž neobsahuje žádných antifon, ani zpěvů k církevním hodinkám mimo dva případ}; lépe by mu svědčilo jméno Graduale, protože obsahuje proměnlivé i stálé části mešních formulářů vedle kántilen jednohlasých a motett vícehlasých. V době novější i v Památkách archaeologických z r. 1857 se cituje antifonář ten jako K a n c i o n á 1 F r a n u s ti v; toho jména se tedy přidržujeme i my, poněvadž není na odpor hudebnímu jeho obsahu. . Kancionál Franusův jest dle slov Švendových „v bílé svinské koži neb pargamenu povrchu oditý, mosazem okovaný, na velikém pargamenu sličně a výborně sepsaný, mnohými malými obrazy i dobrým zlatem zvlášf v počátních písmenách ozdobený”. Velikost listů jest 60 X 39 cm. Švenda naměřil také asi tolik, výšky 1 loket a 3 coule (skoro 62 cm) a v šířce skoro `', lokte. Nyní má kancionál pouze 367 listů. Signatura je stará dle písmen, i nová. tužkou přepsaná číslicemi na jednotlivých listech. Dle staré signatury obsahuje kancionál ' od písmeny A listův XV, od písmeny M listuv XV, » » B XV, N XV, » C » XV, » 0 u XV, » » D » XIV), P XV, D » E » XV, » Q » XV. » F XV, R » XV. n G » XV. S XV, » H » XV, » T XV, » » I D XV, » » U » XV, » K » XV, u » X » XV, » L » XV, » » Y » XIV. Vystřiženy jsou listy J V., VI., VIL, VIII., IX., X., XI., XII., XIII., XIV. Mnoho listův jest bez staré signatury. Kancionál jest charakterisován na prvním listě (fol. la) následujícím nápisem: »anno ab incarrlatione Christi ultra mdle et guingentos guinfo, sexta klus Nouembris Česky dle Svendy: »Roku od vtělení Krystova přes tisíc a pět set pátého, osmého dne listopadu, pátého pak dne od ukrutného mrazovitého Saturna (Hladoleta) se steklým Marsem (Smrtonošem) na Lva potýkání vtipný muž pan Jan příjmením Franus, řemesla soukeník, měštěnín z Králové Hradci bydlící svou péčí (snažností) i nákladem toto paměti nejhodnější a přeukrutné knihy dílo do kostela Ducha sv. za padesát pět pražských grošů objednal, tuto nejvíce nalézá příčinu, by totižto z něho nesmrtelného Boha a všech jeho svatých jak hojně, tak neustále čest a sláva následovala. On pak své duše spasení skrze ten výborný a znamenitý skutek nejlépe poraditi mohl., Švenda jest nadšen zvláště úmyslem, kterým byl Franus veden, při opatření díla tak nákladného pro kostel, staví jej před oči svých vrstevníkú a volá: »O kdyby toho nápisu závírka častěji na mysli a před očima byla potomkiIm, by toho, čeho jim Búh požehná, ne tak marně jen pro tělo své k pokrmu červům a snad. k podnětí budoucího ohně vy nakládali!« (Švenda II, 35.) | ||||
|