|
| ||||
| ||||
|
34 CYRILL X L I.
snášel svůj osud. I Luděk Vomáčka vykonal veliký kus práce pro církevní hudbu; kus života jistě jí věnoval; bylo by nevděčným při jeho smrti nevzpomenouti si jeho opravdu cenné činnosti. Na hřbitov do-provodil ho chrámový náš sbor a nad hrobem zazpívali jsme mu sbory: »Zdrávas Královno« a >-Duše věrných« (mužský sbor), pak >Hrob Tě pojala a »Animas fidelium« (smíšený sbor), -- vesměs od J. C. Sychry; druhý den při smuteční mši zpívalo se Křížkovského >requiem« ; všechny ty sbory zpíval zesnulý mnohokráte s námi a my zazpívali jsme mu je na rozloučenou. C. S. Pro „Svatý týden” necht si každý včas opatří »Recitativy a vícehlasé zpěvy« k posvátným obřadům Svatého týdne (Knihovna Cyrill 1911, cena 60 h). Knížka obsahuje ke Květné neděli a pro všechny neděle v roce >A s p e r g e s« ve dvojí úpravě (smíš. sb. nebo trojhlas sopr., alt, bas), r e c i t a t i v y k žehnání ratolestí, k průvodu » C u m a n g e l i s« (pro 4 nebo 3 hl. smíš.) a I n g r e d i e n t e (4 nebo 3 hl.). P r o Z e 1 e n ý č t v r t e k jsou proměnlivé části mešní ve formě recitativu jednohl., k průvodům >Tantum ergo« od Etta 4 hl., 3 hl. ve dvojí úpravě od Kubáta. P r o Veliký pátek trakty recitativně, »Popule meus 4 hl. a 3 hl. ve dvojí úpravě od Kubáta, V e x i -a r e g i s 4 hl. a 3 hl. ve dvojí úpravě od Kubáta, ostatní zpěvy recitativně. Pro B í l o u sobotu vše potřebné ke mši sv. recitativně až na Magnificat, jež jest 4h1. od Fr. Hrušky. — Ke Vzkříšení jest vytištěn žalm Miserere, »R e g i n a c o e 1 i« 4h1. od Lottiho. Tot tedy jsou všechny zpěvy potřebné na Sv. týden v úpravě n e j s n a d ě j š í. Jen je třeba si opatřit několik knížek (56 stran) a s dětmi vše nacvičiti. Mimo to upozorňujeme, že v Cyrillu r. 1913 bylo velmi snadné ,Regina coeli« od Doušy. Pašije se zpívají bud dle starého vydání (Hofmann), nebo od B. Kašpara (vyd. M. Urbánek). Komu by sbory v Kašparových pašijích připadaly těžké, necht je všechny recituje takto ve smíšeném sboru . Sop. Alt. Ten. — Bas. N e p ř í z v u č n é s l a b i k y posledního slova se zpívají na závěrečný akkord. Doporučuje sesolové partie d í v k y a ž e n y zpívati o oktávu níže, než jak se obyčejně dává přednášeti, tedy na př. na altovém f. Kde je k disposici mužský sbor, ]ze jednoduše všechny sbory přednášeti takto: Ten. I. Ten. I I. Bas I.~ Bas II. Příloha k čís. 2. Došlo mnoho přáni, aby k Cyrillu dána byla příloha notová, jíž by se dalo užiti k duchovním p r o d u k c í m koncertním i chrámovým ve prospěch C e r v e n é h o k ř í ž e nebo jiných pomocných válečných akcí. Chef hudebního departementu při c. k. místodržitelství, hudební historik a skladatel, místopředseda komise pro státní zkoušky z hudby, p. baron Procházka, dal nám k dispo-sici ukázku ze svého velikého mysteria >Christus«. Libretto složil p. baron za přispění pana biskupa, jeho Exc. dra. Josefa Doubravy dle Klopstockova eposu. Originál textu i jeho překlad z péra X. Dvořáka jest již vytištěn. Mysterium se má scénicky provésti ve velikých rozměrech dla přesných pokynů autorových. Tak hudba a zpěv naší přílohy provází aspekt VIII., v němž Josef z Arimatie, podporován Nikodémem, snímá mrtvé tělo Ježíšovo s kříže a klade je v náruč Panny Marie. Maria starší a Jan stojí po straně, bolestně dojati. Petr klečí po pravici a hledí u vytržení v láskypinou tvař Páně. Maří Magdalena spočívá u kříže tváří až k zemi skloněna. Sluhové s plátny a balsámem stojí opodál. Farní Jednota Cyrillská na Královských Vinohradech pro obvod fary u sv. Aloisa byla c. k. místodržitelstvím schválena a konala svou první valnou hromadu 21. ledna 1915 v místnostech c. k. reál. gymnasia za veliké účasti vybraného obecenstva. Po písni »Přijd Duše svatý« zahájil schůzi p. farář Škarda, který byl pověřen od Obecné Jednoty funkcí místního jednatele. Výstižnými slovy vylíčil nutnost jednoty pro pěstění hlavně lidového zpěvu ve farní kapli a nastínil práce, které předcházely konstituování jednoty. Prof. dr. Orel měl pak přednášku, v níž vyzvedl cenu chorálu dúkazy hlavně z úst velikých skladatelů světských a význačných literátů z tábora nekatolického. Upozornil na úzké spětí domácí duchovní literatury písňové s římským chorálem, zdúraznil pěstění lidové písně z dob starých a varoval před favorisováním písní literárně a hudebně bezcenných. Po ukázce z rorátních kantilen zvolen výbor. Protektorem místním jest p. farář Škarda, předsedou kaplan p. Gargela, jednatelkou sl. Stuchlá, sbormistrem ředitel kúru p. Sláma, pokladní slečna Jetelová, dalšími členy výboru sl. Kůhnlová, p. prof. Drápalík, p. dr. Molenda. Zvolený předseda ujal se ihned svého úřadu a bodře, po hanácku, vy-ložil program Jednoty i svůj. Jednota byla činnou již před úředním konstituováním, pěkně zpívala a zpívá při službách božích ranních a odpoledních, zpříjettinila >Stědrý večer« i raněným vojínům v nemocnici zpěvy a dárky. Nedávno se jí dostalo pochvaly z úst J. Em. pana kardinála, když její členové zpívali při jeho mši sv. ve farní kapli. Horlivý ředitel kůru p. Sláma s radostí se ujal svého úřadu jako sbormistr a zahájí pravidelná cvičení i ve zpěvu umělém. Nové Jednotě přejeme hojného zdaru a rozkvětu. —áč. BIBLIOGRAFIE Dr. Jan Branberger: jak naslouchati hudbě. Knihovny >Za vzděláním« svazek 33. — Nákladem J. R. Vilímka v Praze. — Cena 30 hal. V době hrubého kultu operetty a ne právě vybíravého hudebního vkusu širokých vrstev jest přístupně psané dílko poučující o hudbě v pravdě umělecké zajisté zjevem časovým. Branbergerova úhledně vypravená knížka jest cenným populárním spiskem v nejlepším smyslu slova. Zhuštěnou formou, přehledně a přece při vší stručnosti jasně i obsažně pojednává o všech hlavních pojmech všeobecné nauky hudebnci o veškerých podstatných zjevech hudebního života. Autor má na zřeteli především posluchače, který se zabývá ušlechtilou hudbou z opravdové lásky k umění, tedy vážného diletanta, jemuž je hudba kulturní nezbytností a který má býti se základními pojmy umění hudebního aspoň povšechně obeznámen. Proto dotýká se autor —třeba pouze letmo — všech hudebních | ||||
|