|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 53
>Deklarace«. Při nejbližší schůzce svěřil se se svou tužbou p. starostovi města Wertmiillerovi, jímž utvrzen byl ve svém úmyslu. Přítomná slečna Růžena Wertmiillerová navrhla, aby jako po celých Cechách, byla i na Žižkově založena »Farní Cyr. Jednota«. Pan starosta přislíbil pomoc a slovo stalo se skutkem. Jednota v pondělí velikonoční roku 1883 se ustavila. Prvním předsedou a sbormistrem jejím byl dp. katecheta Frant. Vaško, který záhy shromáždil kol sebe zpěvu milovné obecenstvo žižkovské. Leč již r. 1884 bylo se mu odstěhovati, nebof jmenován byl katechetou v Nuslích. Vedením Jednoty pověřil mladičkého ještě absolventa varhanické školy a pozdějšího ředitele kůru v Žižkově pena Rudolfa Kmocha. Nový sbormistr ujal se práce pin nadšení pro chrámový zpěv a svojí pílí přivedl Jednotu k takovému rozkvětu, že řadu let patřila mezi nejlepší chrámové sbory pražských předměstí. Nelze se diviti, že Jednota často hostila ve středu svém vzácné pěvecké síly, jak ze samého `Ližkova, tak i z Vinohrad, Karlína a Prahy. Její umělecké výkony všeobecně byly uznávány, o čemž svědčí řada pochvalných dekretů, a vábily četné obecenstvo, které zpěvúm ve chrámu Páně rádo naslouchalo. Po předčasné smrtí váženého pana sbormistra, zdálo se, že Jednota vezme za své. Z četného jindy sboru zbylo po smrti pana ředitele kůr!t asi 14 členů činných a 13 přispívajících. jednota octla se na mrtvém bodu ... Z toho spánku probuzena byla příchodem nynějšího faráře vldp. Karla Procházl D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. Za laskavého svolení veledůst. správy v DaŠicích pořádali přátelé hudby v neděli dne 28. února 1915 duchovní koncert za lask. účinkování pp. J. Jelínka a J. K. Vejdy. Program: 1. F. Mendelssohn: Sonata, op. 56. 2. J. S. Bach: Praeludium a fuga, p. Vejda. 3. Dr. A. Dvořák: Biblické písně, p. Jelínel<. 4. Fr. Liszt: Variace. S. J. Klička: Vyšehrad, p. Vejda. Začátek o 3. hod. odpolední. Dobro-volné vstupné věnováno bude fondu vojínů, ve válce pozbyvších zraku. ZPRAVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Sedmdesátník dr. Karel Eichler je rodák z Velikého Meziříčí. Vysvěcen byl na kněze 14. září r. 1870. Působil jako professor církevní historie a kanonického práva na theologickém ústavě brněnském. Jest biskupským radou a požívá úctN, vše-obecné. — Konsistorní rada dr. Karel Eichler, em. professor) theologie v Brně, slavil v soukromí před nedávnem své sedmdesáté narozeniny. Dr. Eichler jest v diecesi znám jako neúnavný propagator Cyrillismu; jeho diecesní zpěvník =Cesta k věčné spáse= jest v různých úpravách rozšířen po celé diecesi ; oslavenec byl intimním přítelem Křížkovského a rozšiřuje, pokud mu možno, smysl a úctu pro jeho myšlenky i skladby. jako horlivý dopisovatel 'Cyrilla= jest všem čtenářům v milé paměti; těší se i s redakcí na další články a přejí mu všeho zdaru a zdraví. — Nový infulovaný prelát arcibiskupské kapituly v Olomouci. »Našinec« oznamuje, že arcibiskup olomoucký ].Em. František kardinál Bauer jmenoval pátým infulovaným prelátem a kustodem nejd. domácího preláta J. S. apoštolského pronotáře a kanovníka a latere dra. Františka Ehrmanna. Nový prelát je muž velikého, všestranného a hlubokého vzdělání. Zejména je vynikajícím odborníkem církevního a světského práva Také je literárně činný a osvědčil se jako kritik v brněnské »Hlídce<. Též je pozoruhodným znalcem hudby, jazykozpytu a velmi se zajímá o historii. Je velmi šlechetný, pro vše dobré a veliké zná ceny a vedle toho je mužem činu a práva Bez něho, jak uvedený list sděluje, mnohé veliké kulturní dílo v katolickém životě na Moravě nebylo by bývalo provedeno. Prelát dr. Ehrmann jest smýšlení ryze českého a národního, při tom vždy skromný. D r. Fr. Stejskal, náš diecesní redaktor a čilý dopisovatel, jmenován c. k. mimořádným professorem pro historii na c. k. české theologické fakultě v Praze. úmrtí. 24. února t. r. zemřel náhle v Polské Ostravě tamní ředitel kůru Karel Budík. Zemřelý mnoho znamenal pro hudební i národní život na Ostravsku a ve Slezsku. Jaké vážnosti a oblibě se těšil, dokázal slavný pohřeb jeho. O úmrtí jeho zprávu přinesly všecky denní i odborné listy v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, úmrtní zprávy mimo rodinu vydalo i velebné duchovenstvo farní a kostelní výbor, rakev zdobilo mnoho věnců od předních osobností a korporací (až z Prahy od jednoty hudebních stavů). Pohřbu účastnilo se, dle »Ostravského Denníku^, tisíce lidí, žactvo všech škol korporativně, kandidáti paedagogia s prof. Wůnschem včele pěli cestou žalmy. Bylo zjevno, že zde k hrobu nesen byl muž opravdu vzácný. Zesnul náhle v piné práci, ač zákeřná nemoc od loňska v nitru jeho hlodala, on přemáhal ji a naúnavně byl činným, zesnul v mladém ještě věku 48 let a ztrátu jeho oplakává zdrcená chot a osm dítek. Budík narodil se v Bučovicích u Brna a studia hudební konal v Brně a v Praze, pak byl činným jako divadelní sbormistr a kapelník u Nár. divadla v Brně, po té působil přes 6 roků jako ředitel kůru ve Frenštátě p. Radh. a nyní přes 17 roku v Polské Ostravě. Vedle toho byl činným i literárně, psal do listů brněnských, ostravských i slezských. Velikých zásluh získal si o divadlo měst východo-moravských, které po válce opět doufal vzkřísiti. Od počátku byl členem výboru Jednoty hudebních stavů. Cyrillistům byl znám ze sjezdů, jichž jak mohl se súčastnil, na př. v Plzni a v Brně. Byl to muž vzácné intelligence a vědění, pro vše dobré a krásné nadšený. On založil a redigoval moravský »Hudební Obzor<, kterýž jej ztrácí v době nynější nejkritičtější. Osobně, byl Budík muž zlatého srdce, přímý a poctivý, vzácný v každém ohledu. Veřejnost ztrácí v něm mnoho, rodina všecko. Bůh jí bud Utěšitelem. Jemu pak dei slávu věčnou a lehké odpočinutí. Zanechal zde to nejdražší co člověk nechává: trvalou vzpomínku a čestnou pamět. R. I. P.! — 7. března t. r. zemřel po delší nemoci j a n V o l k, ředitel kůru v Počátkách. Před tím působil dlouhá léta v Borohrádku. R. I. P.! Q a I RUZNÉ ZPRÁVY. I C3 Státní zkoušky z hudby. Ke zkouškám, od-bývaným v podzimu t. r. před c. k. zkušební komisí pro vyučování hudbě na školách středních a ústavech učitelských za předsednictví ředitele z Káanů, nebo zástupce barona Procházky, bylo připuštěno z 31 kan. | ||||
|