|
| ||||
| ||||
|
X L I. CYRILL 73
dovské o obsahu uvedeného výnosu a požádalo je zdejším jménem, aby podporovaly tuto záležitost blahovolným vlivem. O exempláře zmíněného výnosu, kterých by snad bylo třeba, ]ze se zde hlásiti pokud zásoba stačí. Budiž však udáno, zda se žádá za výtisky české nebo německé. V Praze, dne 22. září 1911. Za c. k. místodržitele: C. I<. místodržitelský vicepresident: V o j ác e k. Koncert Oratorního sdružení 25. března 1915 v Obecním domě v Praze. Prvním číslem byla Josefa Cyrilla Sychry, ředitele kuru v MI. Boleslavi (" 1859): Velkopáteční meditace, kantáta na slova P. Fr. Záka, pro sola, sbor a varhany. Varhanní praeludium o 25 taktech uvádí posluchače v duchu na horu Kalvarii, kterou skladatel v mohutném unisonu celého sboru za pruvodu týchž akkordických sledu, jaké právě zazněly v předehře, pozdravuje apostroficky: Golgoto, své hrozné epopeje odhal duši věkovitý děj, a ty, Bože, věčný Slitovníče, tl a sám chudý >umírá,. Motivem smrti Kristovy končí tklivý sbor žen a počíná jím i dialog Marie a Jana (soprán a bass solo), končící slovy, pinými odevzdanosti : > Vule Páně budiž pochválena.« Kratičký dvojhlas spojenými ženskými a mužskými hlasy v unisonu vylíčí II<ání přírody, a hned ujímá se slova setník (bass selo), prose pro sebe smilování. Nejvíce vystupňován a vypiat jest následující sbor dáblů, líčící jejich »poražení <, něžnou náladou dýše čtyrhlasý sbor andělů, i vedlo Orchestrální sdružení jako čís. 2. svého pro-gramu. Ale nelze popříti, že Meditace má hudbu církevněiší než Verdi, jehož některá místa, na př. »Eia mater, fons amoris- znějí posluchači, majícímu smysl pro čistě círk. hudbu, naprosto smyslně. Ne-cením ani hudbu Sychrovu se stanoviska absolutní hu,lby, nýbrž se stanoviska hudby církevní, nestavím ho vedle geniú hudebních, kteří nebetyčně jako vele-hory ukazují ostatním cesty, ale přirovnávám ho k ostatním církevním skladatelum českým doby nynější; a tu jest říci, že vedle Steckra Sychra má nejčistší ráz církevnosti. — iVejpusobivější jest v Meditaci konec; praeludium by získalo, kdyby z něho zustala pouze druhá pctovina; též mezihra po úvodních slovech jednohlasého sboru, ač thematicky pěkně založena, přerušuje jednolitost celku. Lépe ji vy-nechat. Part >Marie, je pro soprán příliš nízko volen, což bylo pozorovati i při jinak velmi dobré interpretce pí. Slavíkové, jíž nízl<á poloha nesvědčila. lana Ev. zpíval J. Karbulka svým zvučným a srozumitelným bassem; dr. Jiří Kavan převzal part varhanní. Puvedně jsem těžce nesl, že nebylo možno dávati Meditaci s orchestrem, jak také bylo s počátku ohlašováno v listech denních; ale po druhém poslech-nutí jejím na Zbraslavi v kostele soudím, že by intimitě díla intsrumentace nebyla ke prospěchu. Doušovi náleží upřímný dík, že se Sychry ujal a provedl jeho Meditaci v Praze. — Třetím číslem koncertu bylo Perosiovo oratorium > V z k ř í š e n í Lazara<, pracované stejně jako jeho Pašije. Homofonní sbory, založené na starých toninách, obeti<ány jsou moderním orchestrem. Opětně se ukázalo, že Perosi nestačí na velikolepou formu oratoria, jak si ji předepsal; schází mu dramatický vzestup a smysl pro skoncentrování hudebních myšlenek. Jak si ho nesmírně vážím jako ohnivého dirigenta starých mistru klassické polyfonie, od něhož by se naši dirigenti měli učiti, jak se na př. má zpívati Palestrina, jako cennými jsou jeho mše a věci rázu čistě církevního, tak nelze se nadchnouti pro jeho oratoria. Provedení bylo ovšem zdařilé. D. O. Zpěvy ve Svatém týdnu. Obřady Svatého týdne vyžadují zvýšené činnosti jak kněží tak ředitelu kúru a pěvcu. Snaživý ředitel kuru podává také v tyto dny, co má nejlepšího po stránce produktivní i reproduktivní. Z došlých programů do redakce nejvýše ceniti nutno skladby provedené v kathedrále u sv. Víta v Praze a v arciděkanském kostele v Plzni. Po stránce reprodukční mohu podati úsudek pouze o Emauzích a sv. Vítu. Komu je popřáno prodělati Svatý týden v Emauzích, může dny ty počítati k nejštastnějším svého života. Snad nikdy tak nepřiléhá ke vznešeným úkonum velebný chorál jako právě k obřadúm toho týdne, nikde nedojímá zpěv mnichu a chlapců tak jako ve stylově upraveném presbytáři chrámu emauzského, nikde tak vznešeně nepusobí a při tom přirozeně a nábožně mimetické umění kněží u oltáře, jako pod klenbami gotiky ema Zbraslav. Pod záštitou městského zastupitelstva uspořádalo na velikonoční pondělí Oratorní sdružení pražské ve prospěch zbraslavských sirotku po padlých | ||||
|