| ||||
| ||||
XL I. CYRILL 79
Je-li při mši sv. zpívané u oltáře více kněží než jeden (t. zv. assistence), jmenuje se m š e s v. s l a v n á (missa solemnis). Slouží-li mši sv. slavnou biskup (pontifex), arcibiskup, kardinál, jmenuje se m š e p o n t i f i k á 1 n í. Církev sv. zvláště uspořádala obřady těchto zpívaných a slavných mší sv. a vydala specielní liturgické předpisy o posvátných úkonech textu a zpěvu 3) O nich se také nyní blíže zmíním. Přejdu všechny posvátné úkony kněžské a pojednám hned o 1 i t u r g i c k é m t e x t u a z p ě v u, jejichž důležitost a posvátnost má býti známou a posvátnou nejen k něž í m ale i z p ě v á k ů m— ut sint eorum non salum actores sed etiam defensores et amatores — aby byli jejich nejen pouhými vykonavateli ale i strážci a milovníky I (Příště dále.) ^ ^ ^ O úpravě a opravě varhan. Otázka k pastýřským poradám roku 19Is. Při letošních vikariátních poradách v arcidiecesi pražské jest určeno pojednati o následující otázce : » Oprava, úprava a výzdoba kostelů a kaplí se zachováním předpisu církevně uměleckých a pořizování potřebných předmětů, rouch, nádob at(l. pro ně dle pi•edpisů liturgických a to jak po stránce theoretické tak i v praxi.« (Ord. list arcidiecese pražké, čís. 3, 1915, otázka II.) Otázka tato jest v pravdě akutní i v nynější době válečné, snad nyní více než kdy jindy. Soustředěná akce všech orgánů duchovních i státních k jedinému bodu, k válečné pomocné činnosti, odvádí bdělé oko od vnitřních záležitostí církevních a ponechává volnou ruku osobě zcela nepovolané. Dle toho pak dopadne leckde nestylovost úpravy kostelů a pořizování potřebných předmětů do kostela. Zvláště to platí o úpravě a o p r a v á c h varhan, se zachováním předpisů církevně-uměleckých, předmětu to tak důležitémapotřebném vkaždém kostele. 1. Ú p r a v a v a r h a n. Úpravou varhan jest rozuměti nejen jejich konstrukci vnitřní, nýbrž i jejich umístění. 0 dostatečném prostoru pro varhany má pamatovati architekt předem při projektu kostela. V poslední době stalo se i při stavbě velikých městských kostelů, že architekt nakreslil plány bez ohledu na patřičnou velikost kruchty; plány byly i ministerstvem schváleny a kostel se začal stavěti. Když byl kostel skoro hotov, poukázal znalec na malou prostoru kruchty, jež nepostačí ani na stavbu malých varhan, tím měně na umístění pě-veckého sboru. Co ted ? Z nouze byla při-dělána empora, vybíhající dovnitř prostory chrámové, která rozšířila kruchtu aspoň o několik čtvercových metrů. Styl chrámu tím byl porušen a přece nebylo dosaženo náležité velikosti. Architekt neuznal za vhodno p' edem se informovati u znalců, spoléhal příliš na svá odborná studia technická a jako slavný znalec slohů na své zkušenosti, které se však rovnaly v oboru stavby varhan nulle. Přemnozí měli plány sice v ruce a po léta prohlíželi projekt, ale nenapadlo jim změřiti si velikost kruchty a poptati se, jak veliký stroj musí býti postaven v kostele. Nechceme-li dotýkati se osob, jimž zajisté nescházela na dobré vůli, musíme říci, že hlavní vinu mívá v podobných případech d i l e t a n tis m u s, který zničil již tolik krásných památek církevních. Jak jest si tedy počínati? Architekt učiní skizzu, kterou v prvé řadě prohlíží duchovní správce, dříve než se zašle úřadům světským i duchovním k dalšímu řízení a vyžádá si dobrozdání Obecné Jednoty Cyrillské. Není možno, aby jednotlivec rozuměl všemu. Obecná Jednota Cyrillská je tu proto, aby poradila svým znalcem, jestliže tak neučiní kollaudator varhan c. k. místodržitelství. Stačí skizzu kostela zaslati k náhledu neb aspoň po-dati krychlový obsah vnitřních prostor chrámových a udati, pro jak veliký počet návštěvníků jest vyměřen kostel. Dnes jsme již po-kročili tak daleko, že máme řádnou litera-turu i výpočty na základě akustických pravidel i empirie, dle nichž prostým náhledem do tabell lze stanoviti velmi přibližně počet znějících rejstříků pro nové varhany. Stavitel varhan, ovšem odborník, znaje rozměry kruchty, udá pak velikost prostoru, 3) Papež Pius V. ve svém dekretu ze dne 19. července 1570 píše . illis (sacerdotibus) p r a e c i - p i e n t e s M i s s a m juxta r i t u m, m o d u m ac n o r m a m, quae nunc (sc. in hoc decreto) traditur d e c a nt'ent ac legant (rozkazujíce kněžím, aby mši sv. zpívali a četli podle ritu, způsobu a pravidla, jaké nyní (v tomto dekretu) uvádíme). | ||||
|