|
| ||||
| ||||
|
86 CYRILL XLI.
a platnosti jednotlivých not. Ve zjednodušení piné notace mensurální zrcadlí se demokratické vlivy husitského umění zpěvného. K periodě prvé patří vedle zmíněného vyšebrodského kodexu český kancionál iistebnický. K periodě druhé české notace mensurální čítati nutno kodex Vyšehradský, latinský kancionál jistebnický, jindřichohradecký graduál z r. 1491 a j. Mizí v nich zvláštní platnost a význam červené noty; hlasy se notují pravidelně černě. Význam a trvání not, zvláště v ligaturách není ještě ustálen. Brevis a longa se vzájemně zaměňují. K pinému rozvoji a přesné platnosti přichází piná (černá) nota mensurální teprv kolem roku 1500, kterým počíná perioda třetí černé mensurální notace. Bylo nutno aspoň v přehledu uvésti vývoj notace mensurální v Čechách, aby bylo možno do tohoto rámce správně umístit kancionál Franusův a vystihnout i po této stránce jeho velikou cenu. Kancionál Fran usův jest prvním vzácným příkladem hotové, správné a jasné notace m e n s u r á 1 n í s p 1 n o u notou, af černou nebo jiné barvy. Kancionál Franusův začíná tedy třetí periodu černé mensurální notace v Čechách, jež se pak udržuje po celé XV. a XVI. sioletí vedle notace bílé. S kancionálem Franusovým jest asi téhož stáří graduál sedlčanský, jehož jednohlasé kantileny a vícehlasé zpěvy jsou také psány černou notou mensurální. Graduál ten však není přesně datován jako kancionál Franusův. Tutéž notaci obsahují i universitní rukopisy sign. VI C W' a sign.;Vl B 24 z XV.-XVI. století. Jejich notace však je místy nedbale provedena a bez kodexu Franusova a hlavné beze speciálníku zůstává někde naprosto nesrozumitelnou. Vedle Franuse a speciálníku nejlepší notací se může chlubiti zminěný již graduál z 1512 v knihovně musejní, sign. XII I A 2. Kritické popsání notace Franusova kancionálu jest zároveň klíčem k notaci kancionálů uvedených. V čem se platnost a význam not v jednotlivých kancionálech od sebe liší, kde se Franus od ostatních odchyluje, bude vždy poznamenáno. Jen neustálým přirovná-váním soudobých rukopisův lze obdržeti přesný obraz hudební palaeografie z první polo-viny XVI. věku, k němuž základní pravidla podává kancionál Franusův a;mnohá`rozluštění důležitá poskytuje speciálník. Následující pravidla jsou tedy výsledkem kritického posouzení všech uvedených rukopisů; jeví se jako abstrakce všech těch zvláštností, které často jen, empiricky lbylo nutno hledati, až konečně se podařilo skladbu přenésti do moderního notopisu. Správnost přepisů, potvrzená přesností harmonickou, dokazuje zpětně i správnost pravidel, naajichž základě se tyto transkripce děly. Tvar not: Ligatury (noty vázané): .. •: ,, 11.1 V~ 1 • i •• b • oo s~ ~ ~ Hi ~l ~ ~ n š ti ~i• | ||||
|