|
| ||||
| ||||
|
88 CYRILL XLI.
psány skladby staršího data a púvodu domácího; bílé notace ožívají rukopisy naše pro vícehlasy mladšího a cizího púvodu. Tof ovšem jest řečeno jen zásadně. Jsouf psány notací černou i skladby, které mají již rysy umění nového ,ars nova); též v jednom rukopise jest skladba notována černě, v jiném táž skladba bíle, na př. zmíněné již Sanctus Pillois. Také i tvrzení o zpětném vlivu notace bílé na notaci černou platí jen povšechně, zásadově, t. j. černá nota česká neřídí se již komplikovanými pravidly staré notace černé francouzské, italské, anglické, nýbrž svými jednoduššími pravidly jest obdobnou s notací bílou. V dalším rozboru budou uvedeny tedy jen c h a r a k t e r i s t i c k é r y s y černé notace ; při společných pravidlech noty černé s bílou odkazuji na I3ellermanna.12 Tempus a prolalio jest oběma notacím společné. Platnost not černého notopisu při tempus imperfectum ve Franusovi a ostatních, s ním příbuzných rukopisech. • • ••1• ••_~~ C• o i~~i o a _ ~~ ^ ^ _ ^ _ O O •••• - ~' O O i O O Ci ^ ^ ^ O ~II o o ^ nebo lo o ^ I ^ Jak již bylo řečeno, značka pro tempus imperfectum není nikde uvedena, ale povaha skladby sama přesně označuje, zdaž se má vícehlas spartovati v taktu dvojdobém (tempus imperfectum) nebo v trojdobém (t. perfectum). Jest ponecháno zcela libosti přepisovatelově voliti při dvojdobém tempu bud t. imperfectum integri valoris nebo diminutum. Ve schematu hořejším jsou přepisy provedeny do t. imperfecttm integri valoris. Zajímavy jsou body n a d n o t o u anebo p o d n í. Místo badii píší se někde číslice (4, 5, 6). Body i číslice určují blíže počet t. zv. »tactus« a mají nestejnou platnost, jak vidno z uvedeného obrázku. Význam jejich mohl býti stanoven přirovnáním rúzných rukopisú, pokud odlišně zapisují tutéž skladbu. Na př. počátek skladby » P r e l u s t r i e l u c e n t i a« je zapsán u Franuse (fol. 286)% ve speciálníku (fol. p. 12") : --2) Mensuralnoten und Taktzeichen des XV. und XVI. Jahrhunderts. Berlín, 1858. | ||||
|