|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 93
Zajímavá píseň svatojanská. Chvalozpěv k sv. Ianu Nepomuckému, ochránci české země. Podle melodie od p. V i t á s k a složené. 1. Vlastenci, prozpěvujme! - památce svatého - nám znamenitého - pobožně se radujme! - Ó náš svatý Jene! - Tvá sláva zní zajisté - na každém světa místě; náš vzácný krajane! 2. Všech ctností příklad dával jsi v živobytí svém; - a dobře činit všem - nikdy jsi nepřestával. - Tě následovati - v tvé svaté šlechetnosti, - chcem tvé překrásné ctnosti - vždy pozorovati. 3. V tvém srdci vždy přebýval - duch lásky k bližnímu - a pomoci nuznému - nikdy jsi neprodlíval. - Otcem byls chudému; -jak vdovy, tak sirotci - užili tvé pomoci; - tys sytil lačného. 4. My chcem po-dobni býti - tobě v laskavosti, - a piné štědrosti - k bližnímu srdce míti. - I své nepřátele - upřímně milovati, - jim v bídě pomáhati - chcem vždycky ve-sele. S. Skrz horlivá kázání - pohnul jsi k vroucnosti, - hříšníky k lítosti - a pravému pokání.. Pros, af též želíme - svých mrzkých nepravostí, - a s pravou zkroušeností - se k Bohu vrátíme. - 6. Tys vůlí zlého krále, - jenž dary sliboval, - muky vyhrožoval, - odpíral neustále. - Z nebes posilněný, - to jsi na Božím místě - uslyšel, to zajistě tajils i v mučení. 7. Raděj jsi smrt podstoupil - pin pevné stálosti, - než bys povinnosti - své svaté byl přestoupil. -Jsa s mostu shozený, - Bůh svědčil jasným bleskem, - že v ráji jsi nebeském - hned byl oslavený. 8. My též nikdy nedbejme - na marná slíbení, - a k hříchu vábení - vždy silně odpírejme. - Dle pří-kladu tvého - chcem raději umříti, - než přestupníci býti - vůle Boha svého. 9. Pokorně tě prosíme, - ochránce pověsti! - Skrz utrhačné lsti - at hanbu ne-trpíme. - Vypros naší vlasti - skrz tvé orodování - nebeské požehnání - od božské štědrosti. 10. Pros, vždy at setrváme - v křestanské stálosti! - a bez pochybnosti - svou víru vyznáváme. - Af ctnostni zůstanem, - a tam, kdež ty přebýváš, - svou odplatu požíváš - se štastně dostanem. (Na památku stoletého výročí kanonisace sv. Jana Nepomuckého.) Starý tisk dán byl k disposici redakci p R. baronem Procházkou, chefem c. k. hudebního departementu. Edice K. B. Karel Barvitius v Praze-I., Ferdinandova tř. č . 13 N.) vydala Emanuela Veselíka klavírní fantasii z lidových písní slovenských s podloženým textem »Ze S l o v e n s k a~. Cena K 1'60. Mimo to vydány v edici K. B. různé směry ze Smetanových oper po 70 h (i s poštovným). Orchestrální hudba je dovolena p ř i p r ů-v o d u o Božím Těle dle 21. čl. »Motu proprio«, jestliže k tomu svolí diecesní biskup. Orchestr však nesmí hráti světské kousky a má býti hlavně průvodem ke zpěvům v jazyku latinském i mateřském, jež přednášejí různé spolky při účasti BožíhoTěla. Hraje-li samostatně orchestr, má stříci se všech pochodů, které vyhrává při světských slavnostech. Pro Boží Tělo lze doporučiti na př. L. Kleiber, op. 25. Kirchliche Gelegenheitsmusik fůr vier- bis neunstimmige Blechmusik: Vier Prozessionsmirsche und vier religiús-lyrische Stůcke (Řezno, Pustet, kompletně 2'50 M, jednotl. hlasy po 30 pf.), dále K. Santner, Religióser Marsch (Augsburg, BShm und Sohn, 1-20 M). Jednota hudebních stavů konala 28. dubna t. r. v Brně svou čtvrtletní schůzi výboru, za předsednictví prof. Hromádky. Zesnulým neočekávaně členům praesidia a výboru, kol). K. Budíkovi z Polské Ostravy, josefu Hoffmannovi z Chotěboře a josefu Kafkovi z Králové Dvora nad Labem, věnována posmrtná vzpomínka. Podmínečné tím upravení výboru do valné hromady provedeno takto: pokladníkem Al. Ručka z Prahy VII, a za něho jednatelem úmrtního odboru pí. Marie Jelínková z Karlína. Oba zemřelézástupce odboru ředitelů kůru nelze z náhradníků nahraditi, poněvadž kol. Ed. Marhula jest na vojně, jako zástupce kapelníků kol. F. Flodr. Zpráva po-kladní a revise účtů smrtí pokladníka odpadla a revise bude provedena při odevzdání pokladny novému pokladníku. Jednatel pojede do Kr. Dvora, tam od pozůstalých věci spolkové převezme, odevzdá v nejbližší pondělní schůzi revisorům, které k tomu cíli svolá, a tito po vykonané revisi předají vše novému pokladníku. Na darech obdržela J. H. St. od J. Em. nejd. p. kardinála pražského 20 K (dlouholetý každoroční dar,, od J Em. nejd. p. kardinála olomouckého 50 K (po čtvrté), od Ceské Spořitelny jako každorocně 20 K. Příští valná hromada bude na Moravě, po př. v některém městě východních Čech při hranici moravské a omezí se letos jen na záležitosti správy spolkové. Historický koncert Hlaholu, věnovaný památce Husově o Nanebevstoupení Páně, dne 13. května. Dirigent Jar. Křička, u varhan B. Wiedermann, varhaník z Emaus. V prvním dílu předneseny byly jednohlasé písně z doby husitské, ve výběru prof. Dr. Z. Nejedlého, a to tři písně časové rázu polemického a posměšného proti kněžstvu a koncilu kostnickému, dvě písně Husovy s písní Otčenáš z kancionálu jistebnického, jehož melodie užil i Lehner ve svých mariánských litaniích, dále tři písně bohoslužby táborské, tři písně mírnější strany Pražanů, z nichž zvláště bych vyzvedl píseň »Bud Bohu chvála« k přijímání pod obojí. Jest zapsána v kancionále jistebnicicém (Mus., I[. c 7, str. 96), odkudž ji čerpal i prof. Nejedlý ; forma její však není tam tak typická a strofická jako ve speciálníku královéhradeckém, kde mimo to jest upravena ve trojhlasu; autorem jejím označen Gontrášek. Blahoslav uvádí Martina Lupáče, kancionál českobratrský Tumu Přeloučského (Cf. Ne-jedlý III, 839). Po písních duchovních zazpíval Hlahol tři písně válečné, mezi nimi i známou »Ktož jsú boží bojovníci«. Druhý díl koncertní byl věnován vícehlasému zpěvu české školy z druhé pol. stol. XVI, a s počátku stol. XVII. Písně upravil dr. Richard Veselý; některé z kancionálu benešovského, majetku to konservatoře, byly vzaty ze spartu Slcuherského, jiné byly transkribovány již Zvonařem. Vedle kane. benešovského pramenem těchto sboru jsou kancionály v Táboře, Sedlčanech, v Tištíně na Moravě a rukopisy universitní i musejní. Zvláště starší sbory vynikají polyfonním spracováním a velikou sytostí zvukovou i při tehdejším nedostatku harmonického materiálu. Náladově vyzněly ženské trojhlasé sbory: »Kristus příklad pokory«. »O veliká milost, a Trajana Turnovského (?) >Nesmírně k nám lítostivý«. Výborně koncipovány jsou i mužské sbory: >Bože Otče« a zvláště starobylý »Otče náš, milý pane«. Světského rázu a svěžího zabarvení byl smíšený sbor »Aj, již zima pomíjí<, který se vyskytuje již v XV. století s latinským textem »Cedit hiems (meror) eminus« a zapsán jest jako čtyřhlas v kancionálu Franusově z roku 1505. Jemným a tklivým smutkem zněl sbor -Po svém umučení i vzkříšení radostnou náladou vynikal »Vstoupil Pán Kristus na nebe« vánoční nálada ozývala se při písni »Vesele zpívejme« a »Tři králi znamenali . — Po stránce komposiční velmi zajímavý jest sbor »Nastal nám den veselý,-, o němž jsem studii napsal v Cyrillu r. 1910. Celkem slabým jest sbor ze XVII. stol.: »Poslyš, ó ,Pane,. Koncert zakončen mohutným šesti-hlasem »Ó nejmilostnější Otče«. — Druhý díl koncertu ukázal, jak cenné památky vícehlasého zpěvu skryty jsou v českých rukopisech XV. a XVI. stol. Hlahol volil sbory z 2. poloviny stol. XVI., ale doba starší má neméně zajímavé památky, na př. sbory s průvodem kvinterny, latinské círk. skladby se spe- | ||||
|