|
| ||||
| ||||
|
104 CYRILL X L I.
danke mei n ; (z op. 59) : Abschied, Der Fichtenbaum (Modřím. J o s. H a y d n: Hiittchen (Chýška). H a n s H e r r m a n n (op. 54) : Kinderlieder (KalLnt). F e r d. H i l l e r: Gebet. — Wenn ich ein VSglein wár'. F. H. H i m m e 1: Der Rosenstock (Růžový keř). Engelbert Humperdinck: Vier Kinderlieder (Brockhaus). F. F. H u r k a: Phyllis. Richard K a h n : Die Sprdde, pro koloraturní soprán (Deutsches Liederalbum, I. Bd., Fůrstner). V i 1 é m K i e n z 1: Die verschwiegene Nachtigall (Mlčelivý slavíček). Fr. Liszt: O quand je dors (0 přijdi v snách). — Du bist wie eine Blume. K a r e l L o e v e: Heinrich der Vogler (Jindřich Ptáčník). — Die Uhr (Hodiny). — Die Glocken zu Speier. — Der Mónch zu Pisa. — Schneiderlied. — Der Zahn. — Meeresleuchten. E. A. M a c- D o w e 1 (op. 47) : Acht Lieder (Breitk.). Jindřich Marschner: So weit. — Die Báume griinen úberall. Felix Mendelssohn: Wenn sich zvei Herzen scheiden (Když dva se loučit musí). — Venetianisches Gondellied (Benátská gondoliera). — Morgengruss (Ranní pozdrav. — Winterlied (Zimní píseň). — Geistliches Lied (Nábožná píseň). — Tróstung. — Der Blumenstrauss. — Die Sterne schau'n. — Frage. -- Das Waldschloss. F e l i x Mott 1: Márchen (Deutsches Liederalbum, II Bd., Fiirstner). W. A. Mozart: An die Einsamkeit. K r. G o t t l o b N e e f e: Melodien (Breitk. ~. DR. D. OREL: Kancionál Franusův. Hans P f i t z n e r: W idmung (Deutsches Liederalbum, I. Bd., Fúrstner). Rud. svob. pán Procházka (zop.10): Bitte, Rheinfahrt. Sonnenuntergang ; — (z op. 11): Uber Dir; — (z op. 22) : Kiinftiger Friihling, Es ist ein wunderbares Sehnen. Max S c h i 11 i n g s: I m Entschlafen (Schuberthl. Fr. S c h u b e r t: Die Mánner sind méchant (Jak jsou ti muži zlK — Die Forelle ve 4 zpracováních (Pstruzi). — Der Tod und das Mádchen (Smrt a dívka). — Ihr Bild (Její obraz). -- An die Musik. — Lied eines Schiffers an die Dioskuren. — Scháfers Klagelied. — Jágers Abendlied. — Trost in Tránen. R. S c h u m a n n: (z op. 24): Berg und Burgen schauen herunter; -- (z op. 27): Sag' an, o lieber Vogel mein ; -- (z op. 35): Erstes Griin; Frage; -- (z op. 36): Stándchen : An den Sonnenschein ; — (z op. 51) : Volksliedchen; -- (z op. 79): Die Waise; — (z op. 135): Gebet; — (z op. 138) : Tief im Herzen. Vilém T a u b e r t: Klánge aus der Kinderwelt I. — VIII. Z těchto písní vydán výběr, též pro alt. (Breitk.) Výběr pro střední hlas u Peterse. — SchSn Margot (mezzosoprán). K. M. z W e b e r ů: Einsam bin ich. — Heimlicher Liebe Pein. — Der Holdseligen. F e 1 i x W e i n g a r t n e r: Nebel ; Allerseelentag (Deutsches Liederalbum, II. Bd., Fiirstner). J. R. Z u m s t e e g: Balladen und Lieder. Breitk.) Balady Zumsteegovy náležejí též do vyšších stupňů. — Una. K a r e l Fer d. Z e l t e r: Sámtliche Lieder, Balladen und Romanzen (Schlesinger). — Stándchen. — Félicité passée. (Pokrač.; ^^^ (Pokračování.) Tempus imperfectum cum prolatione maiori. Značka pro toto tempus sice není nikde předepsána, ale vyplývá z různých i zevnějších známek. Minimy a semibreves jsou v ligaturách tak vázány, že jsou psány hustě vedle sebe, tvoříce tak od ostatních not samostatné skupiny. i~• •~• nebo ~e~ é o i•• Skupina o 3 • nebo o jiných notách kratšího trvání, ale v platnosti 3 ~, dále pravidelné střídání semibrevis s minimou • * • • dosti zřejmě naznačuje, že jest skladbě předepsán Jinde notu longu nebo brevis s fermatem * předchází bezprostředně m i n i m a • ; nebo pomlčce ~_- v hlase jednou odpovídá v hlasu druhém skupina not též signum divisionis upozorňuje leckdes na volbu taktu, na př. • • #' ^ ^ | ||||
|