|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 105
Tyto zevnější znaky všechny mluví pro tempus imperfectum cum prolatione maiori. Tvar not: Platnost not: ~1 • l l 1 1 =. ~s o o r o o r, nebo — /i G ai.. o 3 G 2l - i] 03o G3o~ G J G n ~1 i 2 O o J -- li /i3 0 0 31 2 G .emi G re -- i 3 3 ^ n'll~,dOOd~idddd00 ^ 3 3 3 i C I•••• S = ~l1 ' O G G r n 2/i 3 G.; O G3 C~ďll~ - 6,1 I 2/ l l - l2 ~i O d dd Jddd G o.;o o r o o o 0 J • • 1 1 • • • f • • • t• . = ii I2~0G /i /i /I G' G G G /' /i /i G' /i G C. ^ • d 6 e 2 ^ O o o o r) G o o o o s s 8 ^ s d d• e = a o o r ir, o q ^• o o o 0 o r. o^ s :) s n ^• •} A 0•••• O= 612 r• o G 0 e r o 0 o I I^•-- 2 1 /i 0 0 I r r o o 0 I• ^ ^ 2' ^ í••• o s, a. o o r, /i r G G o o G o G O C - _ ~^ ' r,. .. ^. t 2 12 ~ r G ~ I 3 v K schematu tomu dlužno pro porozumění přidati několik poznámek. I m p e r-f e k c e noty semibrevis nastává pravidelně dle principu »a parte post«, ale i někdy ga parte ante«. Platí jako perfektní na tři rázy i tehdy, když mezi ní a následující semibrevis s přičleněnou brevis jsou napsány nejen minimy tři nebo noty kratšího trvání v platnosti tří minim, nýbrž tehdy, jestliže mezi nimi jest šest minim, nebo jiných ještě menších not v platnosti šesti minim. Perfekce noty semibrevis i při následujících šesti minimách s připojenou notou brevis jest význačným rysem třetí periody černého notopisu mensurálního, jehož užívá Franus a ostatní rukopisy z prvé poloviny XVI. věku. Na počátku skladby před minimou bývá ve všech hlasech pomlčka -~: ; v tom případě jest minima anakrusí čili poslední notou `'!2 taktu; teprve následující notou semibrevis počíná piný takt. Takovou anakrusí začíná často druhá část motetta (Reo). Punctum divisionis bývá i zbytečně u s e m i b r e v i s psáno na místech, kde již postavením svým semibrevis musí býti trojdobou dle pravidla =similis ante similem perfecta«. 2 a o O G ri F' I 2 G. J O o. 8 , — I2 /i o G' ' 8/ i , 21d d O' 0 0 0 0 6, OPG G. OGG~iPPi^• /2' I ! I I | ||||
|