|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 107
V tempus ( bývá notováno hojně dvojhlasů a tříhlasů staršího benru. Zápisy téže skladby liší se mnohdy v různých rukopisech tou měrou, že jen bedlivým jich přirovnáním Ize nalézti správný způsob přenesení do moderní notace. Franusův kancionál a ještě více Speciálník bývají tu dobrými vůdci; bez nich je na př. universitní rukopis VI C 20a a VI B 24 knihou nesrozumitelnou. Ještě ke konci stol. XVI. notovány jsou rorátní kantileny v českých roraminech v »tempus imperfectum cum prolatione maiori«. Jako příklad notace v( následuje starobylý dvojhlas » I n s í g n i s i n f a n t u 1 e« die různých rukopisů') a v moderním přepise Přepis do '/'2 taktu.') j =c-= tan - - - tu - - le. tan - tu le. Tempus perfectum integri valoris. Ani zde není tempus Q předepsáno, ale lze je snadno poznati z pravidelného střídání noty brevis se semibrevis a naopak : • ^ nebo ^ •. Střídání toto podmíněno jest metrem podloženého textu. První díl motetta bývá v ^ •, druhý díl v obráceném rhytmu: • ^. Minimy se vyskytují jen zřídka. Nota brevis dle pravidla •a parte ante« a dle »a parte ') Pod čís. 1. jest opis z rkp. univ. v Praze sign. VI C 20a fol. 57a, čís. 2. jest z rkp. univ. v Praze sign. V[ B 24, fol. 1601), čís. 3. z Franuse fol. 326b, č. 4. ze Speciálníku fol m 15b; v rukopise musejním v Praze sign. XIII A 2 fol. 360b jest dvojhlas tento notován jako ve Speciálníku, ale schází punctum divi- sionis v diskantu za notou f. =) Varianty v diskantu nebyly respektovány při přepisu ; za základ vzat byl zápis z Franuse a Speciálníku. In in sig-nis in - fan-tu - le in | ||||
|