|
| ||||
| ||||
|
108 CYRILL XLI.
post« stává se pro předchozí nebo následující notu semibrevis d v o j d o b o u, jak tomu jest i v notaci bílé: Následuje li více not brevis za sebou, platí na třj rázy dle zásady nsimilis ante similem perfecta,<. V ligatuře dvou not brevis cum opposita proprietate před novou brevis ^ nebo před notou delšího trvání, než jest brevis druhá nota této ligatury se nealteruje, čili nezdvojuje se její trvání, tedy: 3 ' ri . ^ — V a nikoliv ^ ^. Jako příklad uvedených pravidel postačí tenor z trojhlasu »I n n a t a l i d o m i n oa dle notace Franusovy (fol. 298a): C e r n á n o t a c e mensurální vchází na počářku stol. XVI. i při rúzných reminiscencích') na notu chorální do stadia přesného, d i a s t e m a t t c k é h o n o t o p i s u a jsou jí zapsány v kancionálu Franusově a jemu příbuzných rukopisech j e d n o h l a s é k a ntileny a většina vícehlasých motett staršího rázu. 3. Bílá notae mensurální. V druhé polovině století XV. nabývá převahy >.1 všech kulturních národú bílá notace nad černou V Cechách však jest dosud znám z poloviny stol. XV. jediný případ zápisu bílou notou, a to vícehlas »Victinae paschali< na poslední straně vzácného rukopisu vyšehradského sign. C c 4. Teprv kancionál Franusúv, s přesným vročením jest prvním rukopisem českým, v němž se objevuje v ě t š í p o č e t skladeb v bílé notací mensurální. Nemáme-li na mysli ojedinělého případu bílé noty .v rukopise vyšehradském, má Kancionál Franusúv pro první větší ukázku bílé mensury v Cechách velikou dúležitost. ]inde na počátku stol. XVI. černá notace zmizela nebo vyskytuje se ojediněle a nahrazena již dávno notací bílou. U nás výhradně panuje nadále černá nota a ukázkami několika skladeb v notaci bílé chlubí se teprv Kancionál Franusúv z r. 1505. Uvedu seznam jejich a poznamenám u nich j jiné rukopisy, v nichž jsou též obsaženy. Franus fol. 3351: Surrexit Christus hodie, alleluia humano. 8 v. (Speciálník g 15a). Fr. f. 346": Presidiorum erogatrix 3 v. (Spec. n 7b). Fr. f. 34811: 0 g 1 o r i o s a domina 4 v. (Sp. h 5"; Petrucci, lib. IV., kde udán auktor Joannes Ghiselin). Fr. f. 34911: G a u d e m a t e r i n g a u d i o 4 v. (Spec. h 8b). Fr. 351 a : F e l i c i p e c a t r i c i 3 v. (Cantus firmus ve vyšebrodském rkp. sign. H 42, fol. 172b z r. 1410: cantio s. Magdalenae;. Fr. f. 351b: Discubuit Jesus (II. díl: Fecit Asuerus) 8 v. (Spec. k 3''). Fr• f. 353b: Christum ducem redet nos 4 v. (Spec. h lob). Fr. f. 355a) Pane bože bud při nás 3 v. (Spec. 09b). Fr. f. 358b: Regina c o e 1 i 3 v. (Spec. j. 11"). Ve Franusovi ani ve Speciálníku skladatelé udáni nejsou. 1) Franus fot. 29&t, Speciálník fol. m 17b, Katalog des Trienter Codices 163 (D. T. O. X1.1 `) Obdobné vlivy a pronikání různých notopisů navzájem jeví se i u Jihoslovanů, jak to vysvítá ze studie dr. Roberta Lacha: Alte Kirchengesánge der ehemaligen Diózese Ossero. (Sammelbínde der internationalen Musikgesellschaft VI. )hg.) | ||||
|