|
| ||||
| ||||
|
118 CYRILL W.
nému dvorskému kapelníkovi josefu Fuxovi do Vídně. Fux byl s rychlými pokroky Zelenkovými tak spokojen, že sám podal králi písemní prosbu, by Zelenku poslal ještě do Italíe za účelem dalšího zdokonalení — jak napsal —: »aby se naučil všecko dělat a ne pouze podle jeho manýry. l) V dubnu 1716 obdržel Zelenka rozkaz, aby se připojil k družině kapely dráždanské, která měla nařízeno, aby zajela do vlašských Benátek, aby tam účinkovala při komorních hudebních produkcích dědičného prince Bedřicha Augusta, který tou dobou v tomto městě prodléval. Benátky byly tehdy vysokým učelištěm hudby a nejvýznačnějším střediskem všeho hudebního ruchu v Italli. Zelenkovi dostalo se tak štěstí, že mohl v Benátkách státi se žákem proslulého tamního hudebního mistra Antonína Lottiho, poznati sloh školy benátské a obeznámiti se s vrcholnými výtvory současného hudebního umění italského. V lednu r. 1717 byl pak Zelenka poslán do Vídně, by se tam opětně dle návodu Fuxova ještě dále zdokonaloval v umění komposičním. O rok později byl Zelenka zase v průvodu jmenovaného tehdy již saského prince v Italii, kdež svá studia o kontrapunktu dovršil. 0 pronikavosti a důkladnosti tehdejšího jeho studia svědčí studijní zápisky jeho z oněch dob, dochované až na naše dny. Mimo to podávají o neúmorné píli a vážné snaze jeho nejlepší doklad četné opisy skladeb největších mistrů XVI., XVII. a XVIII. stol., jež Zelenka vlastní rukou opsal a které dosud jsou uloženy ve dvorních sbírkách dráždanškých. Když se Zelenka v r. 1719 vrátil do Dráždan, naskytla se mu příznivá příležitost: vyzískati znovu pokyny a rady bývalého svého učitele Lottiho, právě dosazeného za italského ředitele opery dráždanské. Lotti řídil ji v letech 1717 -1719, v kteréž době dospěla dvorní opera dráždanská na vrcholnou výši a dosáhla světové pověsti. Nejslavnější současní představitelé umělého a dramatického zpěvu 2) byli tam vydržováni obrovskými platy. Tito žili rozmařile a začasté si vedli i zpupně, ježto princ Bedřich August miloval urnělce vlašské nade všechny jiné a skýtal jim záštitu svrchovanou. Vedle svého úkolu jako člen dvorské kapely měl Zelenka přidělen i úkol vypomáhati při hudbě chrámové za Jana Krištofa Schmidta (1664—1728) a churavého lana Davida Neinichena, (1683-1729), kteří měli na starosti řízení kůru v dvorním chrámě dráždanském. Tím povzbuzen byl Zelenka ke skladatelské práci pro hudbu chrámovou. Roku 1723 byl přítomen s Quanzem a Weissem, nejvíce slavenými tehdy mistry hudebními v Německu, korunovaci císaře Karla Vl. v Praze, ježto při slavnostech korunovačních provozována byla Fuxova opera gConstanza e Fortezza<, ke které připutoval výkvět celého tehdejšího hudebního světa a v kolleji klementinské byla za přítomnosti dvora císařského provozována jinochy z nejpřednějsích šlechtických kruhů latinská komedie »Melodrama de Sancto Venzeslao«, k níž hudbu složil Zelenka. Tehdejší jeho pobyt pražský a poslech císařské kapely, která do Prahy se dvorem přijela, povzbudily Zelenku k dalšímu usilovnému snažení a tvoření, tak že od té doby skládal velmi pilně i pro hudbu orchestrální. 3) Po smrti Neinichenově zastával Zelenka sám vedení kůru ve dvorním chrámě drážáanském. Když místo to ani do čtyř let obsazováno nebylo, ucházel se Zelenka o ně a v žádosti mimo jiné napsal: »Po svém návratu z Vídně obstarával jsem spolu s kapelníkem Neinichenem královskou h>tdbu chrámovou mnoho let; po jeho smrti komponoval a řídil jsem ji však většinou sám, pročež jsem musil na svou velikou škodu věnovati skoro polovici svého dosavadního platu, abych nabyl cizích hudebnin k tomu potřebných a abych je dal i se svými vlastními opsat.«') 1) V originálu: .. Damit er Alles machen lerne und nicht bloss nach meiner Maniera.< 21 Pěvkyně Santa Stella (později chot Lottiho Vittoria Tesi, Durastanti, Laurent, pak kastrati: Senesino, Berselli a j. 3) Text této komedie chová untversitní knihovna pražská (sign. LII A 19 č. 7 ) Na konci jest poznamenáno: »Musicam composuit: Joannes Dismas Zelenka Bohemus Launowicensis, Regis Yoloniorum et Electoris Saxoniae a Camera Musicus<. Skladba dotyčná Zelenky se však u aktú korunovace samé nenalézá. Opera Zelenkova učitele Jos. Fuxe v korunovačním divadle na Král. Hradčanech (Viz »Máj< r. 1911 na st. 15.) provozovaná : gConstanza e Fortezza< otisknuta jest v »Denkmáler der Tonkunst in Osterr.< roč. XVII. — V Praze r. 1723 složil Zelenka: Concerto pro 2 housle, 2 oboe, violu, fagot, violoncello a basu, symfonii pro tytéž nástroje, Hipocondria pro 2 housle, violu, 2 oboe, fagot a basu, pak ouverturu pro tytéž nástroje. °) V originále: »Nach me:ner Zurůckkunft von Wien habe ich náchst dem Kapellmeister Heinichen die kSnigl. Kirchenmusik viele Jahre lang mit besorget, nach dessen Absterben aber dieselbe meistens allein komponirt und dirigiret, derowegen auch, um die dabei benóthigten fremden Musikalien zu erlangen und selbige nebst meíner eigenen copiren zu lassen, fast die Hálfte meines bisherigen Tractements zu meinem grossen Schaden aufwenden můssen.< | ||||
|