Paedagogický přehled literatury zpěvu
Ročník: 1915; strana: 121,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
X L I. CYRILL 121

Snad jest od domácího skladatele i trojhlas vDiscubuit Jesus«, protože má podkladem jako cantus firmus chorální responsorium, jež obsaženo jest v graduálu Kutnohorském z XV. stol. (c. a k. dvorní knihovna, Musikaliensammlung sign. 1502, fol. 971) a má český, charakteristický závěr frygické toniny C-dur, d-moll, a-moll.

Ve trojhlasu uFelici pecatríci« shledáváme se s písní o sv. Maří Magdaleně, jak ji zapsal autor rukopisu vyšebrodského z r. 1410. Bylo by možno i tuto skladbu považovati za českou. O s t a t n í však mají ráz c i z i n y svým velikým uměním kontrapunktickým a svou vybroušenou formou (Gaude mater, Christum ducem, Regina coeli).

Bílou notací mensurní zapsány jsou tedy v Kancionálu Franusově hlavně skladby mistrů cizích. Tím dána jest i provenience notace samé. Obé podává důkaz o čilém styku Čech s cizinou a o znalosti s o u č a s n é literatury hudební zahraniční.

Vícehlasé zpěvy kancionálu Franusova, psané bílou notací mensurální, nepodávají po stránce grafické a notopisné žádných odchylek od všeobecných pravidel současné notace, jak se jí užívá v cizích rukopisech. Již tato zevnější známka mluví pro cizí původ skladeb, zapsaných bílou notací ve Franusovi a pro mladší jejich datum. Ostatně i jiné důvody lze uvésti pro mladší jejich provenienci. Při trojhlasu y P r e s i d i o r u m e r o g a t r i x% ve Speciálníku královéhradeckém fol. n 7b jest poznámkou »nové« výslovně podotknuto, že trojhlasé spravování jest miadšího původu, než téže písně dvouhlas, zapsaný černou notací mensurální ve Speciálníku fol. 06b, ve Franusovi fol. 317b a v chrudimském rkp. z 1530 fol. 333b. Podobně novějšího původu jest trojhlas F e l i c i p e c a t r i c i ve Fr. fol. 351a než dvouhlas v chrud. rkp. fol. 2901, notovaný ještě mensurou černou, v němž sice cantus firmus v tenoru jest týž jako diskant trojhlasu z Franuse, ale průvodní hlasy se naprosto od sebe liší. Útvar trojhlasu jest dokonalejší než starobylé vedení protihlasu ve dvouhlasu, v němž bez přípravy nastupují septimy a nony. Na vročení zápisů zde nezáleží; rukopis chrudimský jest kopií staršího originálu.

Vícehlasé sbory kancionálu Franusova, psané bílou mensurou, n áležejí tedy do posledních desítek století XV.

Notopis jest prost všech komplikovaných ligatur a všech hemiol. Tempus jest přede-psáno všude vyjímaje trojhlas Felici pecatrici, a to většinou tempus imperfectum diminutum, někde tempus perfectum integri valoris nebo tempus imperfectum integri valóris. Ve více-

dílné skladbě střídá se tempus C 0 e nebo 0 0. Jest zajímavo, že skladby Franuse za-psané v bílé mensuře se valně neliší od notace, kterou jsou vepsány do mnohem mladšího Speciálníku. Zde podán opětně důkaz, že stáří rukopisu není směrodatným pro určení stáří skladeb, v nich notovaných. V XII I. A 2 vyskytuje se t. perf. diminutum a hemioly.

Písařských chyb v těchto rukopisech skoro není.

Umístění klíčů není zvláštní a odpovídá době, v níž skladby povstaly. Nutno jest se zmíniti o g klíči na druhé a třetí lince v diskantu při skladbě Regina coeli. I tento způsob vyskytuje se kolem r. 1500 již v tiscích.

Poloha klíčů označuje u všech 9 skladeb ve Fr. provedení smíšeným sborem trojhlasým nebo čtyřhlasým. B í 1 á notace mensurální nevyniká tedy v Cechách na počátku XVI. stol. dle záznamů kancionálu Franusova, rukopisů VI C 20a, VI B 24 a XIII A 2 žádnými zvláštnostmi, jimiž by se lišila od všeobecných pravidel, platných v rukopisech a tiscích cizího původu. Notace černá mensurální, jak již bylo objasněno, odchylovala se však v mnohých případech od ustálených zásad u národů jiných a prodělala v Cechách svůj samostatný vývoj. (Příště dále.)

^ ^ ^

Paedagogický přehled literatury zpěvu.

(Pokračování.) DOUBRAVKA BRANBERGEROVÁ-ČERNOCHOVÁ.

4. I t a l s k é : G. C a r i s s i m i : No, no, non si speri (hlu-

B. A s i o 1 i : 10 ital. Lieder zum Studium boký alt), z téže sbírky.

des ital. Gesanges (Challier).

A n t. C a 1 d a r a: Mirti, faggi, tronchi e fronde M. A. C e s t i: 0 voj dell' Erebo. pro alt (z Alte Meister des Bel canto, F. D u r a n t e : Vergin tutt amor.

Peters). L u i g i G o r d i g i a n i: Canti popolari to-
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ