|
| ||||
| ||||
|
SVÁTNOU
SLEZSKU. Y CYRILLSKÉ. :OSLAV OREL. i ROČNÍK XLI. Dne 15. října 1915. ČÍSLO 8. =CYRILL= vychází měsíčně mimo prázdniny desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) jakož i jiné peněžní zásilky budtež zasílány na O. J. C. v Praze 1370-II. — Rekiamace nefrank. a inseráty administrátor Bohumil Kašpar, řed. kůru, Smíchov č. 1294. — Veškeré rukopisy a časopisy na výměnu přijímá redakce >Cyrilla= v Praze-V. č. 133. — Redakční sbor: za D. J. C. v Č. Budějovicích K. B o č e k ; za D. J. C. v Praze : prof. Dr. Fr. Si e j s k a l, Král. Vinohrady ; za Litoměřice Jos. C. S y c h r a, Mladá Boleslav; za Olomouc Adolf Pa r m a, farář v Řešově; za Brno Oldřich N e c i d, farář v Lednici u Břeclavě. NAŘIZENÍ aejd. k. arcib. konsistoře v Praze o odebírání časopisu ,CYRILL" na áčet zádušního jmění je z8. ledna 1909 čts. 16.687, aejd. b. konsistoře v H r a d c i H r á l o v é z 21. ledna 1909 č. 1225, aejd. b. konsi- stoře v L i t o m ě ř i c í c h z 15. února 1809 č. 875 a aejd. b. konsistoře v Č. B n děj o v l e i c h s 15. února r. 1908 č. 4, povolení aejd. b. konsistoře v O l o m o u c i předpláceti čas. ,Cyrill" z kostelnífo jmění je v „Acta Caríae Archiepiseopalis Olomuceasis čís. 3, 1909, str. 44. Nr. 4308”, povoleni aejd. bisk, konsistoře v B rn ě v „Acta Curiae čís. il, 1913, oIII., str. 179” a svolení pro taraí kostely pod patronátem zeměpan- ským a náb. matice výaosem ministerstva koltu a vyučování z B. března 1912 čís. 872. DR. AL. HNILIČKA: jan Dismas Zelenka. (Dokončení.) Přes to, že skladby Zelenkovy byly celkem nepřístupny, a zvláště pouze jeho chrámové skladby byly po smrti jeho provozovány a to poměrně po krátkou jen dobu, získaly si přece svým významem uměleckým mnoho zájmu. Nikdo menší než největší mistr kontrapunktu Seb. Bach, meškaje za svého pobytu v Dráždanech návštěvou u Friedemanna Bacha, nejgeniálnějšího ze všech svých synů, a poznav tam skladby Zelenkovy, vyslovil se o nich s neobmezeným uznáním. Tolikéž I-íándel pobývaje r. 1710 v Dráždanech zajímal se o skladby Zelenkovy. Zvláště Zelenkova mše z G-dur, jež — jak již bylo řečeno — v r. 1712 vzbudila podiv. (Zelenka ji později přepracoval), pak ponuré Miserere (a 4 voci con stromenti z r. 1722), dále » Responsoria«,') jei Zelenka složil k exequiím za krále Bedřicha Augusta I. (7. dubna 1733 zemřelého), byly v Dráždanech známými skladbami, jež současníci uznávali za vrcholné a dokonalé výtvory hudební. »Responsoria« a -Lamentationes•,`) složené Zelenkou pro král. dvorní chrám dráždanský, náleží ještě dnes mezi kontrapunkticky nejumělejší a nejzdařilejší skladby staršího slohu chrámového. Ježto však skladby Zelenkovy výlučně jen v Dráždanech provozovány byly, a tam až úzkostlivě dbáno bylo toho, aby si nikdo neopatřil opisy jejich,) autografy pak přísně stře-ženy byly, omezovala se znalost Zelenkových skladeb zprvu jenom na Dráždany. Zpěvy čtyřhlasé (pro soprán, alt, tenor a bas) s průvodem varhan, někdy též sesíleným některými nástroji (bračí, pozouny, violoncellem a kontrabasem). ") Jsou to jednotlivé zpěvy pro alt, tenor a bas s průvodem orchestru, které provozovány byly ve svatém témdni při odpoledních hodinkách. ') Po smrti Jana Zelenky byly všecky v pozůstalosti jeho nalezené hudební manuskripty králem za-koupeny a zařazeny do soukromých královských sbírek, kdež až po dnes se chovají. — V berlínské král. knihovně chovaný opis Responsorií Zelenkových nese tuto charakteristickou poznámku vlastní rukou Telemanovou: »Dieses Werk verdient wegen der darin enthaltenen besonderen Arbeit, einen Liebhaber, der wenigstens 100 Thaler entbehren kann, um es zu besitzen. Es sind nur 3 bis 4 einzelne Stiicke davon der | ||||
|